Toskánské velkovévodství
| Toskánské velkovévodství Granducato di Toscana |
|||
|---|---|---|---|
| 1569 - 1801 1815 - 1859 |
|||
|
|||
| Hlavní město: | Florencie | ||
| Státní zřízení: | Monarchie | ||
| Velkovévodové: | 1569 - 1574 Cosimo I. 1824 - 1859 Leopold II. |
||
| Historie: | Vznik 1569 Zánik 21. březen 1801 Obnovení 9. červen 1815 Italská unie 8. prosinec 1859 Anexe 22. březen 1860 |
||
| Jazyky: | Italština | ||
Toskánské velkovévodství (Italsky: Granducato di Toscana, Latinsky: Magnus Ducatus Hetruriae) je historický státní útvar, rozkládající se na většině území moderního Toskánska, existovalo v letech 1569 - 1859, kdy rod Medicejských sjednotil své dědictví a spojil městské státy Florencie (1537) a Siena (1557) s Florentským vévodstvím a získal (v osobě Cosima I.) od papeže Pia V. titul velkovévody. Hlavním městem Toskánského velkovévodství byla Florencie. Po vymření rodu Medici připadlo Toskánsko roku 1737 Františku Štěpánovi Lotrinskému a do roku 1860 zde vládla Habsbursko-Lotrinská dynastie skrze svou vedlejší větev. Za bojů o sjednocení Itálie bylo Velkovévodství toskánské připojeno ke království Piemontsko-Sardinskému.
Na rozdíl od moderního Toskánska nepatřilo k velkovévodství území Vévodství Massa a Carrara, a do roku 1847 ani území někdejší republiky republiky a pozdějšího Vévodství Lucca.
Literatura [editovat]
- KOVAŘÍKOVÁ, Lenka. Habsbursko-lotrinští vévodové v Toskánsku. Historický obzor, 2010, 21 (11/12), s. 242-250. ISSN 1210-6097.