Karel Ludvík Rakousko-Uherský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Karel Ludvík Habsbursko-Lotrinský
Karel Ludvík na portrétu z roku 1862autor Josef Kriehuber
Karel Ludvík na portrétu z roku 1862
autor Josef Kriehuber
Rodné jméno Karel Ludvík Josef Maria Habsbursko-Lotrinský
Narození 30. července 1833
Schönbrunn, Vídeň
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 19. května 1896 (ve věku 62 let)
Vídeň
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo odpočinku Císařská hrobka ve Vídni
Občanství Rakousko
Manželka I. Markéta Saská
II. Marie Annunziata Neapolsko-Sicilská
III. Marie Tereza Portugalská
Děti František Ferdinand
Ota František Josef
Ferdinand Karel
Markéta Žofie
Marie Anunciáta
Alžběta Amálie
Rodiče František Karel Habsbursko-Lotrinský
Žofie Frederika Bavorská

Karel Ludvík (Karl Ludwig Joseph Maria) (30. července 1833, zámek Schönbrunn, Vídeň19. května 1896, Vídeň) byl rakouský arcivévoda, mladší bratr rakouského císaře Františka Josefa I. a mexického císaře Maxmiliána I.

Původ[editovat | editovat zdroj]

Narodil se ve Vídni, jako syn rakouského arcivévody Františka Karla (18021878) a jeho manželky Žofie Bavorské (18051872), dcery bavorského krále Maxmiliána I. Josefa.

Život[editovat | editovat zdroj]

Karel Ludvík již od dětství žil ve stínu svých starších bratří Františka Josefa a Maxmiliána. Nijak zvlášť se nezajímal ani o politiku, ani o svou vojenskou kariéru, ve které to roku 1884, jak se slušelo na člena císařského domu, dotáhl na generála kavalerie. Stal se místodržícím v Tyrolsku a Vorarlbersku, kde se však stal sympatizantem konzervativních klerikálů, kteří nesouhlasili s protestantským patentem, zakotveným do nové ústavy. Z toho důvodu se rozhodl roku 1861 ze své funkce odstoupit a do budoucna se zřekl jakéhokoliv dalšího politického působení. Propříště vystupoval pouze jako reprezentant císařského domu při nejrůznějších slavnostních příležitostech a výstavách, čímž si vysloužil nepříliš lichotivou přezdívku „výstavní arcivévoda“. V roce 1889, po sebevraždě korunního prince Rudolfa se stal prvním následníkem trůnu a zastupoval císaře i na zahraničních cestách. Oficiálně však následníkem trůnu nikdy jmenován nebyl a vzdal se svých práv ve prospěch svého nejstaršího syna Františka Ferdinanda.

Roku 1896 vykonal, jakožto velmi hluboce věřící člověk, pouť do Svaté země. Zde se napil vody z Jordánu a v důsledku toho nakazil tyfem, na jehož následky po návratu z cesty ve Vídni 19. května 1896 zemřel. Je pohřben v Císařské hrobce ve Vídni v kryptě kapucínského kláštera.

Rodina[editovat | editovat zdroj]

Arcivévoda Karel Ludvík byl třikrát ženat a zplodil celkem šest dětí.

  1. 4. listopadu 1856 si vzal v Drážďanech Markétu Saskou (18401858), dceru saského krále Jana I. Toto manželství bylo bez potomků.
  2. 21. října 1862 si vzal v Benátkách Marii Annunciatu Neapolsko-Sicilskou (18431871), dceru krále Obojí Sicílie Ferdinanda II. Z tohoto manželství vzešly následující děti:
  3. 23. července 1873 si vzal v Kleinheubachu (Bavorsko) Marii Terezii Portugalskou (18551944), dceru portugalského prince a vzdorokrále Michala. Z tohoto manželství se narodily dvě dcery:

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]


Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu