Karel Štěpán Rakousko-Těšínský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Karel Štěpán Rakousko-Těšínský
Karel Štěpán na fotografiix z roku 1917
Karel Štěpán na fotografiix z roku 1917
Rodné jméno Karel Štěpán Evžen Viktor Felix Maria
Narození 5. září 1860
Židlochovice
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 7. dubna 1933 (ve věku 72 let)
Żywiec
PolskoPolsko Polsko
Povolání voják
Manžel/ka Marie Terezie Rakousko-Toskánská
Děti Eleonora Marie
Renata Marie
Karel Albrecht
Mechthilda Marie Kristina
Leo Karel
Vilém František
Rodiče Karel Ferdinand Rakousko-Těšínský
Alžběta Františka Marie Habsbursko-Lotrinská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karel Štěpán Rakousko-Těšínský (5. září 1860, Židlochovice7. dubna 1933, Żywiec) byl rakouský arcivévoda a těšínský princ pocházející z tzv. vojevůdcovské linie Habsbursko-Lotrinské dynastie.

Původ[editovat | editovat zdroj]

Byl čtvrtým potomkem arcivévodcovského páru Karla Ferdinanda z těšínské linie a Alžběty Františky z uherské linie. Starší bratr Karla Štěpána Bedřich, byl posledním knížetem těšínským a sestra Marie Kristina se stala španělskou královnou.

Vojenská kariera[editovat | editovat zdroj]

Studoval na námořní akademii v Rijece a po jejím ukončení se v roce 1879 stal praporčíkem na řadové bitevní lodi. V roce 1891 byl povýšen na kapitána. Působil také v Námořním technickém výboru. Svou vojenskou činnost ukončil roku 1896.

Roku 1901 se stal viceadmirálem a v roce 1912 byl jmenován admirálem.

Kandidát na polský trůn[editovat | editovat zdroj]

V roce 1915, po dobytí Ruského Polska se o Karlu Štěpánovi uvažovalo jako o jednom z možných kandidátů na nově obnovený polský trůn. V Polsku byl velmi oblíben jak na poli církevním, tak u konzervativců i rolníků. Podporu měl i u bulharského cara a pruského císaře. Tento plán ztroskotal na odmítavém stanovisku vídeňského dvora v čele s císařem Karlem I., který měl v plánu rakousko-polské řešení. Neschopnost domluvy centrálních mocností bylo jedním z důvodů nového uspořádání a vzniku II. polské republiky.

Palác Habsburků v Żywiecu

Soukromý život[editovat | editovat zdroj]

Karel Štěpán byl spíše uzavřené povahy a většinu let strávil hospodařením na svých statcích v Żywieci, které zdědil po strýci Albrechtovi. Zde se věnoval svým koníčkům, mezi které patřilo zahradničení a krajinomalba, velmi dobře hrál na klavír. Domluvil se polsky, česky a maďarsky. Rád cestoval na svá sídla, která si pořídil díky zděděným financím. Na ostrově Lošinj ležícím v jaderském moři si nechal postavit vilu a ve Vídni koupil městský palác. Byl v úzkém kontaktu se španělským a pruským královským dvorem.

V roce 1924 daroval 10 000 hektarů půdy krakovské Akademii věd, ve které působil do roku 1918 jako její předseda. Ve stáří byl následkem nervového ochrnutí téměř nepohyblivý a zcela odkázaný na péči své ženy Marie Terezie.

Manželství[editovat | editovat zdroj]

Od roku 1886 byl Karel Štěpán ženatý s arcivévodkyní Marií Terezií z toskánské linie rodu. Během manželství se narodilo celkem šest dětí:

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]