Maxmilián Josef Rakouský-Este

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Maxmilián Josef Rakouský-Este
Narození14. července 1782
Modena
Úmrtí1. června 1863 (ve věku 80 let)
Altmünster
Místo pohřbeníAltmünster
Povolánídůstojník a politik
Oceněníkrálovský společník Královské společnosti (1819)
Nábož. vyznáníkatolická církev
RodičeFerdinand Karel Habsbursko-Lotrinský[1] a Marie Beatrix Estenská[1]
RodRakouští-Este
PříbuzníMarie Leopoldina Rakouská-d'Este, Marie Ludovika Beatrix Rakouská-Este, Marie Tereza Rakouská-Este, František IV. Modenský, Ferdinand Karel Josef Rakouský-Este a Karel Ambrož Rakouský-Este (sourozenci)
Funkcečlen Panské sněmovny (od 1861)
velmistr Řádu německých rytířů (1863–1894)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Maxmilián Josef Rakouský-Este.

Arcivévoda Maxmilián Josef Rakouský-Este (14. července 1782, Modena1. června 1863, zámek EbenzweierAltmünster am Traunsee) rakouský specialista na dělostřelectvo a opevnění a velmistr Řádu německých rytířů.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Původ[editovat | editovat zdroj]

Maxmilián byl třetí syn arcivévody Ferdinanda (zakladatele vedlejší habsbursko-lotrinské linie Rakouských d'Este) a Marie Beatrix, rozené z Este (1750–1829).

Mládí a studium[editovat | editovat zdroj]

V mládí žil v Monze, odkud jeho rodina v době první koaliční války musela utéci před Francouzi. Následovala Verona, Padova, Terst a konečně Vídeňské Nové Město.

Maxmilián v roce 1801 vstoupil do řádu německých rytířů a roku 1804 byl pasován na rytíře. Současně absolvoval tereziánskou vojenskou akademii ve vídeňském Novém Městě a roku 1805 byl jmenován generálmajorem.

Krátce po vstupu do řádu v roce 1801 zdědil Maxmilián Josef po svém strýci Maxmiliánu Františkovi značné jmění.

Vojenská kariéra[editovat | editovat zdroj]

V roce 1809 Maxmilián bojoval v Německu proti Francouzům. Po porážce u Řezna se vrátil do rakouské armády a měl za úkol vybudovat opevnění Lince, což se mu pro nedostatek času nezdařilo. Tato skutečnost ho přiměla později – zatím byl jmenován brigádním generálem dělostřelectva – zabývat se vhodným opevňovacím systémem důležitých strategických bodů v říši. Realizoval však pouze svůj plán v Linci, a to věž opevnění.

V roce 1830 koupil zámek EbenzweierAltmünsteruTravenského jezera a nechal přistavět další dvě křídla zámku. V letech 18311839 vlastnil Maxmilián také dva domy v Linci, když dohlížel na budování věže opevnění.

Pomoc řádům[editovat | editovat zdroj]

V roce 1835 byl zvolen velmistrem řádu německých rytířů. V této funkci se zasloužil o rozvoj řádu. Podařilo se mu zvýšit počet noviců. Podporoval také jiné řády finančně nebo naturáliemi, jako jezuity, milosrdné sestry, redemptoristy a chudé sestry od svatého Františka. Vedle toho byl také příznivcem a sponzorem škol, starobinců a podporoval dělníky a řemeslníky, odkupoval zboží, aby nedocházelo k zastavení provozů.

Roku 1858 musel zažít převod vlastnictví lineckého opevnění. Přesto vypracoval projekt opevnění pro Vídeň. Realizována byla jen zkušební věž u Rothneusiedlu.

V roce 1863 onemocněl na vodnatelnost, na jejíž následky dne 1. června na zámku Ebenzweier zemřel. Byl pochován na hřbitově v Altmünsteru.

Publikace o opevňování[editovat | editovat zdroj]

  • Maximilian-Josef von Österreich-Este: Versuch eines Kriegssystems des österreichischen Kaiserstaates. 1855.

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]

 
 
 
 
 
Karel V. Lotrinský
 
 
Leopold Josef Lotrinský
 
 
 
 
 
 
Eleonora Marie Josefa Habsburská
 
 
František I. Štěpán Lotrinský
 
 
 
 
 
 
Filip I. Orleánský
 
 
Alžběta Charlotta Orléanská
 
 
 
 
 
 
Alžběta Šarlota Falcká
 
 
Ferdinand Karel Habsbursko-Lotrinský
 
 
 
 
 
 
Leopold I.
 
 
Karel VI.
 
 
 
 
 
 
Eleonora Magdalena Falcko-Neuburská
 
 
Marie Terezie
 
 
 
 
 
 
Ludvík Rudolf Brunšvicko-Wolfenbüttelský
 
 
Alžběta Kristýna Brunšvicko-Wolfenbüttelská
 
 
 
 
 
 
Kristýna Luisa Öttingenská
 
'Maxmilián Josef Rakouský-Este'
 
 
 
 
 
Rinaldo d'Este
 
 
František III. d'Este
 
 
 
 
 
 
Šarlota Brunšvicko-Lüneburská
 
 
Ercole III. d'Este
 
 
 
 
 
 
Filip II. Orléanský
 
 
Šarlota Aglaé Orléanská
 
 
 
 
 
 
Františka Marie Bourbonská
 
 
Marie Beatrice Ricciarda d'Este
 
 
 
 
 
 
Carlo II. Cibo-Malaspina
 
 
Alderano I. Cybo-Malaspina
 
 
 
 
 
 
Teresa Pamfili
 
 
Marie Tereza Cybo-Malaspina
 
 
 
 
 
 
Camillo III. Gonzaga
 
 
Richarda Gonzagová
 
 
 
 
 
 
Matylda d'Este
 

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Maxmilian Josef von Osterreich-Este na německé Wikipedii.

  1. a b Darryl Roger Lundy: The Peerage.