Ludvík Habsbursko-Lotrinský
| Ludvík Josef | ||
|---|---|---|
| rakouský arcivévoda | ||
 |
||
| Obraz Ludvíka Habsbursko-Lotrinského z 19. století |
||
| Narození | 13. prosince 1784 | |
| Florencie | ||
| Úmrtí | 21. prosince 1864 (ve věku 80 let) |
|
| Vídeň | ||
| Pochován | Císařská hrobka ve Vídni | |
| Dynastie | Habsbursko-Lotrinská | |
| Otec | Leopold II. | |
| Matka | Marie Ludovika Španělská | |
Ludvík Josef Anton Johan Habsbursko-Lotrinský (13. prosince 1784, Florencie – 21. prosince 1864, Vídeň) byl rakouský arcivévoda a princ, který byl členem vlády v době kdy vládl Ferdinand V. Dobrotivý. Byl synem Leopolda II. a jeho manželky Marie Ludoviky.
Obsah |
Mládí [editovat]
Ludvík se narodil jako předposlední ze šestnácti dětí toskánskému velkovévodovi Petru Leopldovi (pozdější císař Leopold II.) a jeho ženě Ludovice Španělsko-Bourbonské. Do svých šesti let žil ve Florencii. V roce 1790, po zvolení otce císařem, se rodina přestěhovala do Vídně. Po předčasné smrti rodičů roku 1792, se Ludvíka ujal císařský bratr František I., který ho vedl k vojenství.
Vojenské služba [editovat]
Už v sedmnácti letech se stal plukovníkem-majitelem 8. pěšího pluku. Od roku 1804 byl generálním inspektorem ochrany hranic. O rok později pomáhal bojovat v severní Itálii proti Napoleonovi. V roce 1807 získal hodnost polního podmaršálka.V roce 1809 velel 5. armádnímu sboru a bojoval v bitvě u Abensbergu a u Eggmühlu, kde utrpěl porážku.[1] Poté převzal velení polní podmaršálek Johann von Hiller.
Cesty za poznáním [editovat]
Ludvík se dále rozhodl rozšiřit své vzdělání a začal se věnovat obchodování a přírodovědné a matematické tematice. Spolu s bratrem arcivévodou Janem cestoval po Anglii a Francii, kde navštěvovali manufaktury, dílny, ocelárny, tkalcovny i přádelny a přivezli si různé popisy, plány a modely.[1] V roce 1818 se stal polním zbrojmistrem a od roku 1819 byl jmenován generálním ředitelem dělostřelectva. Tuto funkci vykonával až do roku 1849.
Spoluregent [editovat]
Jako člen státní rady několikrát zastupoval císaře Františka I. V roce 1836 se stal předsedou „státní konfederace“, která vykonávala spoluregentskou vládu Ferdinandu I. Další členové konfederace byli kancléř hrabě Metternich, hrabě František Antonín Kolovrat a mladší bratr císaře František Karel.[1] Po vypuknutí revoluce roku 1848 se Ludvík stáhl z veřejného života.
V roce 1848 se stal čestným členem v Rakouské akademii věd. Nikdy se neoženil. Zemřel v roce 1864 a byl pohřben v kapucínské kryptě ve Vídni.
Rodokmen Habsbursko-Lotrinské dynastie [editovat]
- Marie Terezie + František I. Štěpán Lotrinský
- Leopold II.
- František I.
- František Karel
- Karel Ludvík
- Ota František Josef
- Karel I.
- Otto von Habsburg
- Karel Habsbursko-Lotrinský
- Ferdinand Habsbursko-Lotrinský
Odkazy [editovat]
Reference [editovat]
- ↑ a b c HAMANNOVÁ, Brigitte. Habsburkové. Životopisná encyklopedie. Praha : BRÁNA, Knižní klub, 1996. 408 s. ISBN 80-85946-19-X. s. 254.
Literatura [editovat]
- HAMANNOVÁ, Brigitte. Habsburkové. Životopisná encyklopedie. Praha : Brána ; Knižní klub, 1996. 408 s. ISBN 80-85946-19-X. s. 254–255.
