Kristýna Eberhardýna Hohenzollernová
| Kristýna Eberhardýna Hohenzollernová | ||
|---|---|---|
| Saská kurfiřtka, polská královna a velkokněžna litevská | ||
| Narození | 19. prosinec 1671 | |
| Bayreuth | ||
| Úmrtí | 4. září 1727 | |
| Pretzsch an der Elbe | ||
| Předchůdce | Marie Kazimíra d’Arquien | |
| Následník | Kateřina Opalinská | |
| Manžel(é) | August II. Silný | |
| Potomci | August III. Polský | |
| Otec | Kristián Ernest, markrabě z Brandenburg-Bayreuth | |
| Matka | Sofie Louisa Württemberská | |
Kristýna Eberhardýna Hohenzollernová (19. prosinec 1671, Bayreuth – 4. září 1727, Pretzsch an der Elbe) byla manželka Augusta II. Silného, saská kurfiřtka a polská královna.
Obsah |
Život [editovat]
Původ, mládí [editovat]
Kristýna byla prvorozeným dítěm a jedinou dcerou ze šesti potomků Kristiána Ernesta, markraběte z Brandenburg-Bayreuth, a jeho druhé manželky Sofie Louisy Württemberské. Jméno dostala po svém otci a dědečkovi z matčiny strany (Eberhadovi III.). Byla vychována v protestanském prostředí a byla horlivou luteránkou.
Z jejích pěti mladších sourozenců jen dva přežili dětství. Sestra Eleonora Magdalena se stala hraběnkou z Hohenzollern-Hechingen a bratr Jiří Vilém se stal v roce 1712 otcovým nástupcem jako markrabě. Se svými příbuznými v Bayreuthu udržovala blízké vztahy i po svatbě. Její rodiče žili nákladným životem, což jejich území dost finančně zatěžovalo.
Manželství, potomci [editovat]
Roku 1686 poznala Fridricha Augusta, syna saského kurfiřta. Od počátku chtěla, aby se princ stal jejím manželem. Její matka nebyla tomuto sňatku nakloněna, ale po dlouhých jednáních k němu přece jen z politických důvodů došlo a 20. ledna roku 1693 se v Bayreuthu Kristina za saského vévodu Augusta provdala.
O tři roky později, 17. října 1696 se v Drážďanech narodil jejich jediný potomek Fridrich August, pozdější August III. Polský. Péči o chlapce převzala jeho babička, matka Augusta II. Anna Žofie Dánská. Kristýna měla s Annou Žofií dobrý vztah a syna často navštěvovala.
Polská královna [editovat]
Roku 1697 se Kristinin manžel stal polským králem. Tehdy nastala v jejich manžekství roztržka, neboť získání tohoto titulu bylo podmíněno Augustovou konverzí ke katolictví. To Kristina, pevná ve své protestantské víře, nechtěla učinit. Proto nikdy nebyla korunována polskou královnou a nikdy nepřijela do Polska, dokonce ani na manželovu korunovaci. Osamocená, s podlomeným zdravím žila na zámku ve městě Pretzsch an der Elbe nebo na zámku Hartenfels v Torgau a jen občas byla přítomna při oficiálních událostech v Drážďanech. Ve svém dobrovolném exilu se věnovala kulturním aktivitám a zajímala se o osudy osiřelých dětí, byla však činná i na poli hospodářském a roku 1697 získala sklárnu v Pretschi. Roku 1719 se setkala v Pirnau se synem a jeho novomanželkou Marií Josefou Habsburskou, horlivou katoličkou. Několik měsíců před svou smrtí, roku 1727 naposledy viděla svého manžela.
Kristýna Eberhardýna zemřela 4. září roku 1727 ve věku 55 let a 6. září toho roku byla v Pretzschi pohřbena. Na její památku zkomponoval Jan Sebastian Bach kantátu Lass Fürstin, lass noch einen Strahl, (BWV 198) (poprvé provedena 6. října 1727 v kostele Univerzity v Lipsku). Její manžel ani syn se pohřbu nezúčastnili.
Reference [editovat]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Christiane Eberhardine of Brandenburg-Bayreuth na anglické Wikipedii.
Externí odkazy [editovat]
| Polská královna | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Marie Kazimíra d’Arquien |
1697 - 1706 Kristýna Eberhardýna Hohenzollernová |
Nástupce: Kateřina Opalinská |
| Polská královna | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Kateřina Opalinská |
1709 - 1727 Kristýna Eberhardýna Hohenzollernová |
Nástupce: Kateřina Opalinská |