Kristýna Eberhardýna Hohenzollernová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Kristýna Eberhardýna Hohenzollernová
Saská kurfiřtka, polská královna a velkokněžna litevská
Christiane Eberhardine von Brandenburg-Bayreuth.PNG
Narození 19. prosinec 1671
Bayreuth
Úmrtí 4. září 1727
Pretzsch an der Elbe
Předchůdce Marie Kazimíra d’Arquien
Následník Kateřina Opalinská
Manžel(é) August II. Silný
Potomci August III. Polský
Otec Kristián Ernest, markrabě z Brandenburg-Bayreuth
Matka Sofie Louisa Württemberská

Kristýna Eberhardýna Hohenzollernová (německy Christiane Eberhardine von Brandenburg-Bayreuth) (19. prosinec 1671, Bayreuth4. září 1727, Pretzsch an der Elbe) byla manželka Augusta II. Silného, saská kurfiřtka a polská královna.

Život[editovat | editovat zdroj]

Původ, mládí[editovat | editovat zdroj]

Kristýna byla prvorozeným dítěm a jedinou dcerou ze šesti potomků Kristiána Ernesta, markraběte z Brandenburg-Bayreuth, a jeho druhé manželky Sofie Louisy Württemberské. Jméno dostala po svém otci a dědečkovi z matčiny strany (Eberhadovi III.). Byla vychována v protestanském prostředí a byla horlivou luteránkou.

Z jejích pěti mladších sourozenců jen dva přežili dětství. Sestra Eleonora Magdalena se stala hraběnkou z Hohenzollern-Hechingen a bratr Jiří Vilém se stal v roce 1712 otcovým nástupcem jako markrabě. Se svými příbuznými v Bayreuthu udržovala blízké vztahy i po svatbě. Její rodiče žili nákladným životem, což jejich území dost finančně zatěžovalo.

Manželství, potomci[editovat | editovat zdroj]

Roku 1686 poznala Fridricha Augusta, syna saského kurfiřta. Od počátku chtěla, aby se princ stal jejím manželem. Její matka nebyla tomuto sňatku nakloněna, ale po dlouhých jednáních k němu přece jen z politických důvodů došlo a 20. ledna roku 1693 se v Bayreuthu Kristina za saského vévodu Augusta provdala.

O tři roky později, 17. října 1696 se v Drážďanech narodil jejich jediný potomek Fridrich August, pozdější August III. Polský. Péči o chlapce převzala jeho babička, matka Augusta II. Anna Žofie Dánská. Kristýna měla s Annou Žofií dobrý vztah a syna často navštěvovala.

Polská královna[editovat | editovat zdroj]

Roku 1697 se Kristinin manžel stal polským králem. Tehdy nastala v jejich manželství roztržka, neboť získání tohoto titulu bylo podmíněno Augustovou konverzí ke katolictví. August na to přistoupil, ale Kristina, pevná ve své protestantské víře, takový krok učinit nechtěla. Proto nikdy nebyla korunována polskou královnou a do Polska nikdy nepřijela, dokonce ani na manželovu korunovaci. Osamocená, s podlomeným zdravím žila na zámku ve městě Pretzsch an der Elbe nebo na zámku Hartenfels v Torgau a jen občas byla přítomna při oficiálních událostech v Drážďanech. Ve svém dobrovolném exilu se věnovala kulturním aktivitám a zajímala se o osudy osiřelých dětí, byla však činná i na poli hospodářském a roku 1697 získala sklárnu v Pretschi. Roku 1719 se setkala v Pirnau se synem a jeho novomanželkou Marií Josefou Habsburskou, horlivou katoličkou. Několik měsíců před svou smrtí, roku 1727 naposledy viděla svého manžela.

Kristýna Eberhardýna zemřela v Pretzschi 4. září roku 1727 ve věku 55 let a 6. září zde byla i byla pohřbena. Na její památku zkomponoval Jan Sebastian Bach kantátu Lass Fürstin, lass noch einen Strahl, (BWV 198) (poprvé provedena 6. října 1727 v kostele Univerzity v Lipsku). Její manžel ani syn se pohřbu nezúčastnili.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Christiane Eberhardine of Brandenburg-Bayreuth na anglické Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu
Polská královna
Předchůdce:
Marie Kazimíra d’Arquien
1697 - 1706
Kristýna Eberhardýna Hohenzollernová
Nástupce:
Kateřina Opalinská
Polská královna
Předchůdce:
Kateřina Opalinská
1709 - 1727
Kristýna Eberhardýna Hohenzollernová
Nástupce:
Kateřina Opalinská