August III. Polský
| August III. (Fridrich August II.) |
||
|---|---|---|
| polský král, velkokníže litevský saský kurfiřt |
||
| August III. | ||
| Doba vlády | 1733 – 1763 | |
| Tituly | Viz. Augusta III. | |
| Narození | 17. října 1696 | |
| Drážďany , Saské kurfiřtství | ||
| Úmrtí | 5. října 1763 (67 let) | |
| Drážďany , Saské kurfiřtství | ||
| Předchůdce | Polsko a Litva: Stanislav I. Leszczyński Sasko: August II. Silný |
|
| Následník | Polsko a Litva: Stanislav II. August Poniatowski Sasko: August II. Silný |
|
| Královna | Marie Josefa Habsburská | |
| Potomci | Viz. potomstvo Augusta III. | |
| Rod | Wettinové | |
| Otec | August II. Silný | |
| Matka | Marie Amálie Saská | |
August III. (17. října 1696 – 5. října 1763) byl polský král a velkokníže litevský a také saský kurfiřt. Jako saský kurfiřt vládl pod jménem Fridrich August II.
Narodil se 17. října 1696 v Drážďanech. Jeho otec byl polský král a saský kurfiřt August II. Silný. Po smrti svého otce se stal saským kurfiřtem. Polským králem se stal za pomoci Rakouska a Ruska. Jako král se příliš o Polsko nestaral a přenechával řešení problémů na hraběte von Brühla. V roce 1756 bylo Sasko přepadeno Pruskem. Po kapitulaci saské armády odjel August III. do Polska a nechal svou rodinu v Dráždanech. Zemřel v roce 1763.
Obsah |
[editovat] Potomci
Dne 20. srpna 1719 se ve Vídni oženil s dcerou císaře Josefa I., arcivévodkyní Marií Josefou (1699 – 1757), s níž měl početnou rodinu:
- Fridrich August (1720 - 1721)
- Josef August (1721 - 1728)
- Fridrich Kristián (1722 – 1763), saský kurfiřt
- dcera (*/† 1723)
- Marie Amálie (1724 – 1760) ∞ 1738 španělský král Karel III.
- Marie Markéta (1727 - 1734)
- Marie Anna (1728 – 1797) ∞ 1747 bavorský kurfiřt Maxmilian III. Josef
- František Xaver (1730 – 1806), lužický hrabě
- Marie Josefa Karolína (1731 – 1767) ∞ 1747 francouzský dauphin Ludvík Ferdinand
- Karel Kristián (1733 – 1796), kuronský a zemgalský vévoda
- Marie Kristýna (1735 – 1782), abatyše v Remiremontu
- Marie Alžběta (1736 - 1818), nositelka řádu Hvězdného kříže
- Albert Kazimír (1738 – 1822), těšínský vévoda a nizozemský místodržící
- Klement Václav (1739 – 1812), kanovník v Kolíně, probošt od sv. Jana, arcibiskup a kurfiřt trevírský
- Marie Kunhuta (1740 – 1826), nositelka řádu Hvězdného kříže a abatyše v Toruni a Essenu
[editovat] Tituly
[editovat] Celý královský titul
Celý titul:
- August III. z Boží milosti král Polský, velkovévoda Litevský, vévoda Ruský, Pruský, Mazovský, Žemaitský, Kyjevský, Volyňský, Podolí, Podlesí, Livonský, Smolenský, Siverský, Černihovský a také dědičný vévoda Saský a kurfiřt.
Celý titul v latině:
- Augustus tertius, Dei gratia rex Poloniae, magnus dux Lithuaniæ, dux Russiæ (Rutheniae), Prussiæ, Masoviæ, Samogitiæ, Kijoviæ, Volhiniæ, Podoliæ, Podlachiæ, Livoniæ, Smolensciæ, Severiæ, Czerniechoviæque, nec non hæreditarius dux Saxoniæ et princeps elector.
[editovat] Tituly a oslovení
- 1696 – 1697: Jeho výsost, saský princ
- 1697 – 1733: Jeho královská výsost, polský, litevský a saský princ
- 1733 – 1763: Jeho veličenstvo, polský král, litevský velkovévoda a saský vévoda a kurfiřt
| Předchůdce: Stanislav I. |
Polský král a litevský velkovévoda August III. 1733 – 1763 |
Nástupce: Stanislav II. |
| Předchůdce: Fridrich August I. |
Saský kurfiřt Fridrich August II. 1733/36 – 1763 |
Nástupce: Fridrich Kristián |