Fridrich Kristián Saský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Fridrich Kristián Saský

Fridrich Kristián Saský (německy Friedrich Christian) ( 5. září 1722 Drážďany17. prosince 1763 tamtéž) byl saský kurfiřt z Albertinské linie Wettinů.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Původ, mládí[editovat | editovat zdroj]

Fridrich Kristián se narodil jako nejstarší syn ze 14 potomků saského kurfiřta Fridricha Augusta II. (1696-1763) a jeho manželky Marie Josefy Habsburské (1699-1757), nejstarší dcery císaře Josefa I. a jeho manželky Amálie Vilemíny Brunšvické. Již od narození byl Fridrich Kristián slabým, neduživým dítětem; měl pokřivenou páteř a jednu nohu ochrnutou, takže nebyl schopen samostatné chůze a byl odkázán na kolečkové křeslo. Jeho matka se snažila přesvědčit ho, aby vstoupil do duchovního stavu a vzdal se následnictví ve prospěch mladších bratří, princ se však jejímu záměru postavil.

Fridrichovi Kristiánovi se dostalo všestranného vzdělání. Byl hudebně nadaný, zajímal se, na rozdíl od ostatních Wettinů o humanitní vědy (např. Johann Joachim Winckelmann mu psal dopisy, popisující vykopávky v Pompejích). Byl otevřen myšlenkám osvícenství.

Manželství, potomci[editovat | editovat zdroj]

Dvojportrét Fridricha Kristiána a Jeho manželky Marie Antonie (1733)

20. června roku 1747 se Fridrich Kristián oženil s bavorskou princeznou Marií Antonií (1724—1780), dcerou císaře Karla VII. Bavorského a jeho manželky Marie Amálie Habsburské, svou sestřenicí 1. stupně, mimořádně hudebně nadanou a celkově výjimečně kulturně zaměřenou ženou. Z manželství se narodilo celkem devět potomků, první syn však zemřel hned po narození a poslední se narodil mrtvý. Ze sedmi žijících dětí byly dvě dcery a pět synů, z nichž dva se postupně stali saskými králi:

Karel II. August Kristián (* 29. října 1746, Düsseldorf - † 1. dubna 1795 Mannheim), vévoda von Pfalz-Birkenfeld-Zweibrücken
  1. Karolina Bourbonsko-Parmská (* 22. listopadu 1770, Parma - 1. března 1804 Drážďany), princezna bourbonsko-parmská
  2. Marie Luisa Bourbonsko-Parmská (* 2. října 1802, Barcelona - † 18. března 1857, Řím), princezna bourbonsko-parmská

Vláda[editovat | editovat zdroj]

Fridrich Kristián se stal v říjnu roku 1763, po smrti svého otce, saským kurfiřtem.

Jedním z jeho prvních činů po nástupu na trůn bylo to, že odstavil od vlády premiéra Heinricha von Brühla z důvodu jeho neoblíbenosti. Ta byla způsobena nejen neúspěšnou hospodářskou politikou, ale i katastrofální politikou zahraniční, v důsledku které bylo Sasko zataženo do Sedmileté války. Zahájil za pomoci svých reforem obnovu finančního systému Saska a podařilo se mu pozvednout válkou zpustošenou zemi.

Smrt[editovat | editovat zdroj]

Své vladařské schopnosti mu však nebylo dopřáno uplatnit v plné míře - za pouhé dva měsíce po nástupu na trůn, 17. prosince téhož roku, zemřel na černé neštovice. Ze stejného důvodu se nestal polským králem, neboť v Polsku na trůn nastoupil Stanislav II. August Poniatowski v důsledku státního převratu, za nímž stála mocná rodina Czartoryski a jenž byl podporován ze strany Ruska; v důsledku své předčasné smrti Fridrich Kristián nemohl uplatnit a prosadit svá práva k polskému trůnu. Na saský trůn po něm nastoupil jeho prvorozený syn Antonín. Protože v té době byl ještě neplnoletý, vládli za něj jako regenti společně jeho matka, královna-vdova Marie Antonie, a jeho strýc, mladší bratr Fridricha Kristiána František Xaver Saský, kteří pokračovali v reformách, zahájených zemřelým panovníkem.

Fridrich Kristián byl pohřben v katolické katedrále Nejsvětější Trojice v Drážďanech.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu