Marie Amálie Habsburská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Marie Amálie Habsburská
Římskoněmecká císařovna, královna česká
Maria AmaliaBayern.jpg
Dobový portrét Marie Amálie
Narození 22. října 1701
Vídeň
Úmrtí 11. prosince 1756 (55 let)
Mnichov
Panovník Karel VII. Bavorský
Dynastie Habsburkové
Otec Josef I. Habsburský
Matka Amálie Vilemína Brunšvicko-Lüneburská

Marie Amálie Rakouská (22. října 1701, Vídeň11. prosince 1756, Mnichov) byla mladší dcera krále českého, uherského a římského, císaře římského a markraběte moravského Josefa I. a jeho manželky Amálie Vilemíny.

Byla manželkou Karla VII. Bavorského, vzdorokrále českého a císaře římského.

Manželství[editovat | editovat zdroj]

Narodila se roku 1701, necelý měsíc po smrti svého bratra Leopolda Josefa. Jeho smrt způsobila to, že rod Habsburků neměl jediného mužského potomka a dědictví mělo připadnout jedné ze čtyř dcer Josefa I. a Karla VI. Mezitím se bavorský kurfiřt Maxmilián Emanuel snažil získat nevěstu pro svého syna, starší dceru Josefa I., arcivévodkyni Marii Josefu. To se mu však nepodařilo a tak začal usilovat o šestnáctiletou Marii Amálii.

Na tomto sňatku se v roce 1717 mnichovský a vídeňský dvůr dohodly, ale samotná svatba proběhla až v roce 1722 ve Vídni a to za předpokladu, že se nevěsta a ženich zavazují dodržovat pragmatickou sankci. I když nevěsta dostala miliónové věno, nevyrovnala se svatba následujícím třídenním oslavám v Mnichově v listopadu 1722, jenž dal uspořádat Maxmilián Emanuel.

Manželství Marie Amálie a Karla VII. Bavorského přineslo sedm dětí, včetně Marie Josefy, která si později vzala svého bratrance, císaře Josefa II.

Samotnou Marii Amálii velice zajímal společenský život a kulturní akce (dotovala operní představení), milovala lov a také podporovala křesťanství. Její zásluhou byl roku 1729 obnoven Řád rytířů sv. Jiří, finančně velice podpořila rozvoj církevní charity v Bavorsku, zakládala kostely nebo organizovala dvorní poutní cesty.

Války o rakouské dědictví[editovat | editovat zdroj]

Ke změně jejího života však došlo po smrti jejího strýce Karla VI. I přes pragmatickou sankci vznesli Marie Amálie a její manžel v roce 1740 požadavek na nárok na habsburské dědictví, potvrzený hrozbou bavorské a francouzské armády. Tento požadavek se jim zpočátku plnil: v říjnu roku 1741 byl Karel VII. Bavorský v Linci zásluhou svého vojska uznán za arcivévodu rakouského a 7. prosince 1741 se nechal v Praze korunovat za českého krále. Pravděpodobně byl korunován náhradní korunou, protože svatováclavská koruna byla uložena ve Vídni.

Jeho korunovace se Marie Amálie nezúčastnila, protože české země byly v té době zmítány boji a její manžel nechtěl riskovat její život.

Bavorský kurfiřt dosáhl vrcholu v lednu 1742 korunovací za císaře ve Frankfurtu nad Mohanem. Vojsko Marie Terezie však během roku 1742 vytlačilo bavorské a francouzské vojsko z Čech a obsadilo i celé Bavorsko.

V té době se Marie Amálie stala představitelkou "mírové" strany na bavorském dvoře. Po smrti svého manžela roku 1745 ukončila Marie Amálie nepřátelství se svou sestřenicí Marií Terezií. Právě Marie Amálie se zasloužila o mír mezi Vídní a Mnichovem a zbavení Bavorska válek. Zbývajících dvanáct let svého života prožila v ústraní ve své rezidenci v Mnichově, kde roku 1756 zemřela.

Potomci[editovat | editovat zdroj]

Marie Amálie se roku 1722 provdala za bavorského vévodu Karla VII., s nímž měla sedm dětí:

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Císařovna Svaté říše římské
Předchůdce:
Alžběta Kristýna
1742 - 1745
Marie Amálie Habsburská
Nástupce:
Marie Terezie
Česká královna
Předchůdce:
Alžběta Kristýna
1741 - 1743
Marie Amálie Habsburská
Nástupce:
Marie Ludovika Španělská

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Maria Amalia of Austria ve Wikimedia Commons