Johann Joachim Winckelmann

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Johann Joachim Winckelmann (Raphael Mengs after 1755).jpg

Německý estetik Johann Joachim Winckelmann (9. prosince 1717, Stendal - 8. června 1768, Terst) byl jedním ze zakladatelů dějin umění a moderní vědecké archeologie, především klasické archeologie. Winckelmann působil jako bibliotekář a kustod sbírek kardinála Albaniho v Itálii.

Jako první rozlišil starověké řecké a římské umění a měl velký vliv na vznik klasicistického hnutí ke konci 18. století. Ve svém díle poprvé použil velkou systematickou kategorizaci uměleckých děl podle stylu, která je dnes základem moderní historie umění. Mnozí novodobí autoři jej také považují za otce dějin umění.[1]

Jeho osudy jsou spjaty s výzkumech v Pompejích a Herculaneu, římských městech v Kampánii, zničených roku 79 výbuchem Vesuvu. Popel a láva tato města zakonzervovaly a zachovaly je jako nesmírně cenný doklad antické civilizace. Vykopávky se začaly provádět od roku 1718. Tyto výzkumy byly ovšem považovány za romantickou kuriozitu a nalezené sochy a artefakty zdobily zahrady neapolských šlechticů. Exaktní přístup k unikátním nálezům prosadil až Johann Joachim Winckelmann, který v roce 1762 vydal první Dopis o herkulánských objevech a o dva roky později druhý Dopis. V té době vychází i Winckelmannovo hlavní dílo, Dějiny umění starověku, které představuje nejvýznamnější syntézu a pojednání o vývoji antické kultury. Základy nové vědy - archeologie, položil Winckelmann v práci Monumenti antichi inediti roku 1767.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

  1. Gedanken über die Nachahmung der griechischen Werke in der Malerei und Bildhauerkunst ("Myšlenky o imitování řeckých děl v malířství a sochařství") 1.  vydání vyšlo jen v nákladu 50 výtisků (1755))
  2. Description des pierres gravées du feu Baron de Stosch (1760)
  3. Anmerkungen über die Baukunst der Alten ("Pozorování starověké architektury"), včetně části zaměřené na chrámy v Paestu (1762)
  4. Sendschreiben von den Herculanischen Entdeckungen (Dopis o objevech v Herculaneu) (1762)
  5. Nachrichten von den neuesten Herculanischen Entdeckungen (Zpráva o nejnovějších objevech v Herculaneu) (1764)
  6. Geschichte der Kunst des Alterthums („Historie starověkého umění“) (1764) - nejdůležitější dílo, které položilo základy klasické archeologie.
  7. Versuch einer Allegorie - úvahové dílo (1766)
  8. Monumenti antichi inediti (1767-1768), s úvodem Trattato preliminare, který představuje základní nástin historie umění. Obrázky v tomto díle se týkají předmětů, které byly buď špatně interpretovány nebo vůbec.
  9. Briefe an Bianconi - publikováno 11 let po jeho smrti v Antologia romana.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Robinson, Walter (1995). Instant Art History: The father of official art history was a German named Johann Joachim Winckelmann (1717-68).