Humboldtova univerzita

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Socha Alexandra von Humboldta před budovou univerzity. Španělský nápis jej označuje za „druhého objevitele Kuby“.

Humboldtova univerzita v Berlíně (německy Humboldt-Universität zu Berlin) latinsky Alma Universitas Humboldtiana Berolinensis je nejstarší berlínská univerzita. V roce 1810 ji jako Berlínskou univerzitu (Universität zu Berlin) založil liberální pruský reformátor školství a jazykovědec Wilhelm von Humboldt, jehož univerzitní model silně ovlivnil ostatní evropské a americké univerzity. Od roku 1828 byla známa jako Univerzita Fridricha Viléma (Friedrich-Wilhelms-Universität), později též jako Univerzita pod lipami (Universität unter den Linden). V roce 1949 změnila na počest svého zakladatele a jeho bratra přírodovědce Alexandra von Humboldta své jméno na Humboldtova univerzita.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

První semestr na nově založené Berlínské univerzitě proběhl v roce 1810 s 256 studenty a 52 přednášejícími na fakultách právnické, lékařské, teologické a filozofické. Během uplynulých dvou století prošla univerzitou celá řada velkých německých myslitelů, mezi nimi například subjektivně idealistický filozof Johann Gottlieb Fichte, teolog Friedrich Schleiermacher, absolutně idealistický filozof G. W. F. Hegel, teoretik práva Savigny, pesimistický filozof Arthur Schopenhauer, objektivně idealistický filozof Friedrich Schelling, literární kritik Walter Benjamin a slavní fyzici Albert Einstein a Max Planck. Univerzitu mimo jiné navštěvovali i významný lékař první poloviny 19. století Johann Friedrich Dieffenbach, zakladatelé marxismu Karel Marx a Friedrich Engels, stejně jako básník Heinrich Heine, sjednotitel Německa Otto von Bismarck, bojovník za lidská práva W. E. B. Du Bois a zakladatel Evropské unie Robert Schuman.

Humboldtova univerzita dala světu celkem 29 nositelů Nobelovy ceny.

Reference[editovat | editovat zdroj]