Vesuv

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Vesuv

Pohled od Neapole

Vrchol přibližně1) 1 279 m n. m.
Poznámka 1) proměnlivá,
činná sopka

Světadíl Evropa
Státy Itálie Itálie
Pohoří Masív Vesuvu
Souřadnice 40° 49′ 17″ s. š., 14° 25′ 31″ v. d.
Vesuv
Fire.svg
Vesuv
Typ stratovulkán
Hornina sopečné

Vesuv (italsky Monte Vesuvio) je činný stratovulkán na Apeninském poloostrověItálii. Sopka se vypíná 1 279 metrů nad Neapolským zálivem. Je jedinou činnou sopkou na evropské pevnině.

Popis lokality[editovat | editovat zdroj]

Vesuv je jednou z nejznámějších sopek světa. Základ Vesuvu tvoří sopka Monte Somma, která má své počátky tisíce let zpět. Dnes je kaldera Monte Sommy zaplněna a původní hora tvoří hřeben táhnoucí se od východu k západu. Tento hřeben omezuje odtok lávy a odvod části pyroklastik. Podle Monte Sommy se jmenuje také jeden ze sopečných tvarů, tzv. somma.

Velké erupce[editovat | editovat zdroj]

Nejznámější erupcí byla erupce z 24. srpna roku 79 našeho letopočtu, kdy zanikla města Pompeje, Herculaneum, OplontisStabie. Během erupce bylo do atmosféry vyvrženo velké množství sopečného materiálu a plynů, které vytvořily mračno zasahující pravděpodobně až do výšky 37 kilometrů.[1] Během exploze se ze sopky do okolí začala šířit žhavá oblaka pyroklastik, která zahubila tisíce lidí, včetně Plinia staršího.[2] Událost to byla natolik hrůzná, že ji popsalo mnoho autorů, včetně Plinia mladšího, synovce výše uvedeného Plinia. Podle toho je taková exploze nazývána pliniovskou nebo též plinijskou explozí. Krátké erupce byly od roku 79 následovány častějšími relativně delšími explozivními a efuzivními erupcemi začínajícími v roce 1631 a končícími prozatím rokem 1944. Erupce z roku 1631 byla nejsilnější od roku 79. Charakterizovaly ji zničující pyroklastické výrony, které způsobily škody široko daleko. V okolí sopky jsou časté úniky sopečných plynů.

Turistika[editovat | editovat zdroj]

Z nejbližšího městečka Ercolano vede k Vesuvu 11 km dlouhá silnice. Zhruba 1 km od sopky je parkoviště pro automobily, z něhož lze pěšky dojít ke kráteru za 20 minut. K sopce byla vybudována sedačková lanovka, která byla ale zničena výbuchem v roce 1944.[2]

Blízká města[editovat | editovat zdroj]

Pod Vesuvem leží nejen velkoměsto Neapol, ale je pod ním mnoho dalších měst a vesnic. V potenciálně ohrožené oblasti zahrnující několik desítek kilometrů žije několik miliónů lidí.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. PARFITT, Elisabeth A.; WILSON, Lionel. Fundamentals of Physical Volcanology. [s.l.] : Blackwell Publishing company, 2009. ISBN 978-0-63205443-5. Kapitola Pyroclastic falls and pyroclastic density currents: Estimating the eruption rate and the eruption speed, s. 114. (anglicky) 
  2. a b AUTORSKÝ KOLEKTIV. Itálie. Praha : Olympia, 1990. ISBN 80-7033-101-1. Kapitola Vesuvio, s. 149.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí galerii k tématu