Lavina

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Lavina v Himálaji

Lavina je rychlý a náhlý sesuv většího množství sněhu po svahu na dráze delší než 50 metrů.[1] Slovo lavina se někdy (např. v běžném hovoru) přeneseně používá i pro různé jiné sesuvy, například kamení, půdy, bahna ale třeba i písku. V tomto článku jsou popsány především sněhové laviny — ovšem i sněhová lavina s sebou často bere kamení, stromy a další materiál.

Laviny představují vážné nebezpečí především v horských oblastech, kde je jak dostatek strmých svahů, tak dostatečná mohutnost sněhové pokrývky. Podle statistik mezinárodní asociace horských služeb zahynulo v lavinách například v zimní sezoně 2003/04 v sledovaných zemích 126 osob.[2] Největší podíl z nich představují lyžaři, skialpinisté a horolezci. Laviny extrémních rozměrů mohou způsobit zničení rozsáhlých ploch lesa, a pokud jim stojí v cestě, též různých lidských konstrukcí, silnic a budov. Např. 8. března 1956 spadly v Nízkých Tatrách dvě obrovské laviny. Větší z nich měla objem přibližně 1,6 milionu metrů krychlových sněhu, vážila 380 000 tun a její dráha měřila 3500 m. Ve srubu, který stál v cestě laviny, zemřelo 16 z devatenácti dělníků.[3]

Příčiny[editovat | editovat zdroj]

Z fyzikálního hlediska budoucí lavina představuje na strmém svahu značné množství potenciální energie. Na místě se drží díky vlastní pevnosti, třecím silám s podkladem a případnou podporou objektů na svahu, které působí jako kotvy (např stromy). Rovnováha může být různě stabilní a ke kritickému vychýlení z rovnováhy může být potřeba různého impulzu síly.

Lavina vzniká, když je tato rovnováha dostatečně porušena - například vzroste zatížení spodních vrstev sněhu nově napadlým nebo navátým sněhem, pádem převěje nebo zatížením lidmi (i zvířaty) - např. během lyžování. Lavina také může vzniknout kvůli snížení tření s podkladem či pevnosti sněhových vrstev, například při rychlém oteplení nebo penetraci sněhových vrstev deštěm.

Někdy jsou laviny uvolňovány řízeně, například pomocí výbušnin. Takové odstřely se provádí v mnoha lyžařských střediscích.

Lavinová prevence[editovat | editovat zdroj]

Většinu obětí ve světě způsobily laviny, které vyvolala oběť sama nebo někdo z její skupiny. Pro snížení rizika má zásadní význam lavinová prevence, předpovídání rizika laviny v konkrétním terénu při konkrétní aktivitě (např. sjezdu svahu na snowboardu). Obvykle se při předpovídání uvažují faktory obecně popsatelné jako

  • Terén - lavinovost svahu je výrazně ovlivněná jeho sklonem a expozicí, ale také drsností povrchu, přítomností kotvících objektů a pod.
  • Sníh. Obecně může mít sněhová pokrývka složitou strukturu, skládající se z mnoha vrstev odlišujících se druhem a velikostí krystalů, hustotou, teplotou, pevností, a dalšími parametry. Tato struktura se nazývá sněhový profil, a její vyhodocování je základem expertního posuzování lavinového nebezpečí pro větší horské a územní celky. Výsledkem posouzení bývá například „stupeň lavinového nebezpečí“ vyhlašovaný v mnoha pohořích horskou službou nebo místním centrem lavinové prevence.
  • Počasí. Počasí je vždy na mnoha místech řetězce příčin vedoucího k uvolnění laviny. Počasí vytváří strukturu sněhového profilu, meteorologické vlivy mohou vést přímo k uvolnění laviny např. v již uvedeném případě prudkého oteplení.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. SPUSTA, Valerian; BRZEZIŃSKI, Andrzej; KOCIÁNOVÁ, Milena. Krkonoše – příroda, historie, život. Příprava vydání Jiří Fousek, Olga Hartmanová, Jan Štursa, Jacek Potocki. 1. vyd. Praha : Baset, 2007. 863 s. ISBN 978-80-7340-104-7. Kapitola Laviny, s. 169.  
  2. Statistic - People rescued from snow avalanches - 2003 / 2004 [PDF]. IKAR-CISA, [cit. 2006-11-28]. Dostupné online. (vícejazyčně) 
  3. VRBA, Miloš. V lavinách a vánicích. Vsetín : Altituda, 2003. ISBN 80-86743-01-2.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • VRBA, Miloš; SPUSTA, Valerian. Lavinový katastr Krkonoš. In Opera Corcontica 12. 1. vyd. Praha : Správa Krkonošského národního parku ve Státním zemědělském nakladatelství, 1975. S. 65–90.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]