Sellait

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Krystal sellaitu

Sellait (Strüver 1868) MgF2, je čtverečný minerál.

Morfologie[editovat | editovat zdroj]

M. krystalů[editovat | editovat zdroj]

Tvoří krátce i dlouze sloupcovité až jehlicovité krystaly. Na krystalech vyvinuty tvary a {010}, m {110}, h {210}, e {011}, β {112}, s {111}, n {221}, W {551}, p {111}. Krystaly dvojčatí podle {101} a jsou podobné dvojčatům rutilu. Velikost krystalů dosahuje až 5 cm

M. agregátů[editovat | editovat zdroj]

Tvoří vláknité agregáty.

Krystalografie[editovat | editovat zdroj]

Mřížkové parametry[editovat | editovat zdroj]

ao=4,623, co=3,052, Z=2

Prostorová grupa[editovat | editovat zdroj]

P42/mnm

Difrakční linie[editovat | editovat zdroj]

3,267(100;110), 2,547(15;101), 2,231(76;111), 2,067(24;210), 1,711(56;211), 1,633(20;220), 1,374(22;301)

Fyzikální vlastnosti[editovat | editovat zdroj]

Neoptické[editovat | editovat zdroj]

Štěpnost má podle {100} a {110} dokonalou, podle {101} nedokonalou, je křehký, lom má lasturnatý. T=5-6, h=3,147-3,176. UV záření fosforeskuje (zelená a modrá).

Optické[editovat | editovat zdroj]

Makroskopické[editovat | editovat zdroj]

Je bezbarvý, bílý, někdy i růžový, průhledný, skelně lesklý.

Mikroskopické[editovat | editovat zdroj]

V procházejícím světle[editovat | editovat zdroj]

Je bezbarvý, opticky jednoosý (+) No=1,378, Ne=1,390 (pro Na-světlo), často anomálně dvojosý s 2V=67°, protažení (+), zrna jsou někdy charakteristická mozaikovitým zhášením.

Chemické vlastnosti[editovat | editovat zdroj]

Infračervená nebo Ramanovská spektroskopie[editovat | editovat zdroj]

na IČ spektru silný pás při 3615 cm−1.

Rozpustnost[editovat | editovat zdroj]

Ve vodě téměř nerozpustný, rozpouští se v koncentrované kyselině sírové za uvolňování HF.

Administrativní údaje[editovat | editovat zdroj]

Původ názvu minerálu[editovat | editovat zdroj]

Nazván podle italského mineraloga K. Sella (1827-1884).

Uložení typového materiálu[editovat | editovat zdroj]

neuvedeno

Status IMA[editovat | editovat zdroj]

G - uznané nerosty popsané před založením komise (grandfathered)

Systematické zatřídění[editovat | editovat zdroj]

9.2.2. (Dana), III.A.6. Řada sellaitu (Strunz)

Vznik a výskyt[editovat | editovat zdroj]

Popsán z Vesuvu v Itálii z bloků kontaktně metamorfovaných vápenců s anhydritem, sádrovcem a wagneritem.

Praktický význam[editovat | editovat zdroj]

nemá

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Anthony a kol. (1997): Handbook of Mineralogy Vol. III. Mineral Data Publishing Tucson, Arizona 503 ISBN 0-9622097-2-4
  • Čuchrov a kol. (1963): Mineraly, spravočnik: Galogenidy, izdav. Akad. Nauk SSSR, Moskva 63-66.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]