Sellait
Sellait (Strüver 1868) MgF2, je čtverečný minerál.
Morfologie[editovat | editovat zdroj]
M. krystalů[editovat | editovat zdroj]
Tvoří krátce i dlouze sloupcovité až jehlicovité krystaly. Na krystalech vyvinuty tvary a {010}, m {110}, h {210}, e {011}, β {112}, s {111}, n {221}, W {551}, p {111}. Krystaly dvojčatí podle {101} a jsou podobné dvojčatům rutilu. Velikost krystalů dosahuje až 5 cm
M. agregátů[editovat | editovat zdroj]
Tvoří vláknité agregáty.
Krystalografie[editovat | editovat zdroj]
Mřížkové parametry[editovat | editovat zdroj]
ao=4,623, co=3,052, Z=2
Prostorová grupa[editovat | editovat zdroj]
P42/mnm
Difrakční linie[editovat | editovat zdroj]
3,267(100;110), 2,547(15;101), 2,231(76;111), 2,067(24;210), 1,711(56;211), 1,633(20;220), 1,374(22;301)
Fyzikální vlastnosti[editovat | editovat zdroj]
Neoptické[editovat | editovat zdroj]
Štěpnost má podle {100} a {110} dokonalou, podle {101} nedokonalou, je křehký, lom má lasturnatý. T=5-6, h=3,147-3,176. UV záření fosforeskuje (zelená a modrá).
Optické[editovat | editovat zdroj]
Makroskopické[editovat | editovat zdroj]
Je bezbarvý, bílý, někdy i růžový, průhledný, skelně lesklý.
Mikroskopické[editovat | editovat zdroj]
V procházejícím světle[editovat | editovat zdroj]
Je bezbarvý, opticky jednoosý (+) No=1,378, Ne=1,390 (pro Na-světlo), často anomálně dvojosý s 2V=67°, protažení (+), zrna jsou někdy charakteristická mozaikovitým zhášením.
Chemické vlastnosti[editovat | editovat zdroj]
Infračervená nebo Ramanovská spektroskopie[editovat | editovat zdroj]
na IČ spektru silný pás při 3615 cm−1.
Rozpustnost[editovat | editovat zdroj]
Ve vodě téměř nerozpustný, rozpouští se v koncentrované kyselině sírové za uvolňování HF.
Administrativní údaje[editovat | editovat zdroj]
Původ názvu minerálu[editovat | editovat zdroj]
Nazván podle italského mineraloga K. Sella (1827-1884).
Uložení typového materiálu[editovat | editovat zdroj]
neuvedeno
Status IMA[editovat | editovat zdroj]
G - uznané nerosty popsané před založením komise (grandfathered)
Systematické zatřídění[editovat | editovat zdroj]
9.2.2. (Dana), III.A.6. Řada sellaitu (Strunz)
Vznik a výskyt[editovat | editovat zdroj]
Popsán z Vesuvu v Itálii z bloků kontaktně metamorfovaných vápenců s anhydritem, sádrovcem a wagneritem.
Praktický význam[editovat | editovat zdroj]
nemá
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Anthony a kol. (1997): Handbook of Mineralogy Vol. III. Mineral Data Publishing Tucson, Arizona 503 ISBN 0-9622097-2-4
- Čuchrov a kol. (1963): Mineraly, spravočnik: Galogenidy, izdav. Akad. Nauk SSSR, Moskva 63-66.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Sellait na Wikimedia Commons
- http://www.webmineral.com/data/Sellaite.shtml
- http://www.mindat.org/min-3614.html