Sellait

Tento článek potřebuje úpravy.

Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte. Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl, Encyklopedický styl a Odkazy.

Sellait

(Strüver 1868) MgF₂, čtverečný minerál.

Morfologie

M. krystalů

Tvoří krátce i dlouze sloupcovité až jehlicovité krystaly. Na krystalech vyvinuty tvary a {010}, m {110}, h {210}, e {011}, β {112}, s {111}, n {221}, W {551}, p {111}. Krystaly dvojčatí podle {101} a jsou podobné dvojčatům rutilu. Velikost krystalů dosahuje až 5 cm

M. agregátů

Tvoří vláknité agregáty.

Krystalografie

Mřížkové parametry

a_o=4,623, c_o=3,052, Z=2

Prostorová grupa

P4₂/mnm

Difrakční linie

3,267(100;110), 2,547(15;101), 2,231(76;111), 2,067(24;210), 1,711(56;211), 1,633(20;220), 1,374(22;301)

Fyzikální vlastnosti

Neoptické

Štěpnost má podle {100} a {110} dokonalou, podle {101} nedokonalou, je křehký, lom má lasturnatý. T=5-6, h=3,147-3,176. UV záření fosforeskuje (zelená a modrá).

Optické

Makroskopické

Je bezbarvý, bílý, někdy i růžový, průhledný, skelně lesklý.

Mikroskopické

V procházejícím světle

Je bezbarvý, opticky jedoosý (+) No=1,378, Ne=1,390 (pro Na-světlo), často anomálně dvojosý s 2V=67^o, protažení (+), zrna jsou někdy charakteristická mozaikovitým zhášením.

Chemické vlastnosti

Infračervená nebo Ramanovská spektroskopie

na IČ spektru silný pás při 3615 cm^-1.

Rozpustnost

Ve vodě téměř nerozpustný, rozpouští se v koncentrované kyselině sírové za uvolňování HF.

Administrativní údaje

Původ názevu minerálu

Nazván podle italského mineraloga K. Sella (1827-1884).

Uložení typového materiálu

neuvedeno

Status IMA

G - uznané nerosty popsané před založením komise (grandfathered)

Systematické zatřídění

9.2.2. (Dana), III.A.6. Řada sellaitu (Strunz)

Vznik a výskyt

Popsán z Vesuvu v Itálii z bloků kontaktně metamorfovaných vápenců s anhydritem, sádrovcem a wagneritem.

Další výskyty http://www.mindat.org/min-3614.html

Praktický význam

nemá

Odkazy

http://www.webmineral.com/data/Sellaite.shtml

Citace

• Anthony a kol. (1997): Handbook of Mineralogy Vol. III. Mineral Data Publishing Tucson, Arizona 503 ISBN 0-9622097-2-4
• Čuchrov a kol. (1963): Mineraly, spravočnik: Galogenidy, izdav. Akad. Nauk SSSR, Moskva 63-66.