Salmiak (minerál)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Salmiak
Salammoniac-4jg11a.jpg
Obecné
Kategorie Minerál
Chemický vzorec NH4Cl
Identifikace
Barva bezbarvý, bílá, žlutá,
načervenalá
Vzhled krystalu mnohoploché krystaly,
agregáty
Soustava krychlová
Tvrdost 1–2
Lesk skelný
Štěpnost dokonalá
Index lomu n = 1,639
Vryp bílý
Hustota 1,5 g/cm³
Rozpustnost lehce ve vodě
Ostatní slaná chuť

Salmiak (Agricola, 1546), chemický vzorec NH4Cl (chlorid amonný), je krychlový minerál. Název pochází z řeckého άλας άμμωνιακός, alas ammóniakos („sůl Ammónova“), byl totiž znám již ze starého Egypta.

Vznik[editovat | editovat zdroj]

Doprovází vulkanickou činnost, guánová ložiska, hořící uhelné haldy.

Morfologie[editovat | editovat zdroj]

Tvoří obvykle zaoblené krystaly buď samostatně nebo v drúzách. Krystaly, zvláště umělé, jsou často jednosměrně vyvinuté (monstrózní) a mají pak vzhled šesterečný, čtverečný, kosočtverečný až asymetrický. Jednotlivé krystaly mohou dosáhnout v přírodě velikosti až 5 cm. Také tvoří zrnité kůry a povlaky, nálety složené z drobných stalaktitů, bývá zemitý a práškovitý. Na hořících uhelných haldách často vytváří rovnoběžně vláknité agregáty a shluky rovnoběžných vláken, na jejichž koncích narůstají izometrické krystaly.

Vlastnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Fyzikální vlastnosti: Tvrdost 1-2, hustota 1,5-1,6 g/cm³, je plastický, dá se krájet. Lom lasturnatý, štěpnost dokonalá podle {100}, nedokonale podle {111},
  • Chemické vlastnosti: Složení: NH4 33,72%, Cl 66,28%. Před dmuchavkou snadno a úplně vyprchá bez tavení za tvorby dýmů. Rozpouští se ve vodě, při zahřátí se sodou a kyselinami vzniká amoniak.
  • Optické vlastnosti: Barva: bezbarvý, vlivem příměsí bývá zbarven do žluta, červena až hněda, vryp bílý, lesk skelný, průhledný.
  • Jiné vlastnosti: Má palčivě slanou chuť. Po mechanické deformaci se někdy objeví slabý dvojlom.

Parageneze[editovat | editovat zdroj]

Využití[editovat | editovat zdroj]

Praktické využití minerál nemá. Průmyslově se využívá uměle připravený chlorid amonný.

Naleziště[editovat | editovat zdroj]

Lokální výskyt

  • Česko
    • Čechy: hořící haldy uhelných revírů - Bečkov u Trutnova, Kladno, Lampertice u Žacléře z haldy dolu Eliška, Radvanice u Trutnova krystalické kůry i drúzy dobře vyvinutých krystalů až 15 mm velkých z haldy dolu Kateřina
    • Morava: Bzenec, Oslavany – býval hojný až v 1 cm velkých krystalech, Zastávka – v bílých drúzách v lokalitě U bítešské silnice
    • Slezsko: na Ostravsku z Doubravy, Karviné, Lazů, Petřkovic, Poruby (obec Orlová)
  • Itálie – zejména ze sopek (Etna, Stromboli, Vesuv)
  • Rusko – hořící haldy v Čeljabinsku (Ural)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Palache, C., H. Berman, and C. Frondel (1951) Dana’s system of mineralogy, (7th edition), volume II, 15–18
  • DUĎA, Rudolf; REJL, Luboš. Minerály. Fotografie Dušan Slivka. 1., české vyd. Praha : AVENTINUM, 1997. 520 s. (Velký průvodce) ISBN 80-7151-030-0.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu