Auripigment

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Auripigment
Orpiment (Chine) 7.jpg
Obecné
Kategorie Minerál
Chemický vzorec As2S3
Identifikace
Barva zlatožlutá, oranžově žlutá,
hnědá
Vzhled krystalu krátce prizmatické
Soustava jednoklonná
Tvrdost 1,5 – 2
Lesk mastný, perleťový
Štěpnost dokonalá
Index lomu nα = 2,400
nβ = 2,810
nγ = 3,020
Vryp světle žlutý
Hustota 3,49 g/cm³
Rozpustnost v KOH
Ostatní jedovatý

Auripigment (Agricola, 1546), chemický vzorec As2S3 (sulfid arzenitý), je jednoklonný minerál.
Název složen z latinských slov aurum – zlato a pigmentum – barvivo.

Původ[editovat | editovat zdroj]

  • hydrotermální – nízkoteplotní fáze hydrotermálních žil,
  • sopečný – horké prameny a fumaroly,
  • druhotný – alterací jiných minerálů arsenu, zvláště realgaru .

Morfologie[editovat | editovat zdroj]

Vzácně vytváří krátce sloupcovité (max 10cm) až tabulkovité krystaly. Obvykle tence lupenité agregáty, náteky, zemité, ledvinité, práškové agregáty. Dvojčatí podle {100}.

Vlastnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Fyzikální vlastnosti: Tvrdost 1,5 – 2, hustota 3,49 g/cm³, štěpnost dokonalá podle {010}, tenké lupínky jsou částečně ohebné, částečná podle {100}, lom nerovný. Před dmuchavkou se snadno taví a dává bílý nálet.
  • Optické vlastnosti: Barva: zlatožlutá, oranžově žlutá, hnědá. Lesk mastný, na štěpných plochách perleťový, průhlednost: lupínky jsou průhledné, vryp světle žlutý.
  • Chemické vlastnosti: Složení: As 60,9 %, S 39,1 %, časté příměsi Hg, Ge a Sb. Před dmuchavkou se taví a dýmy zapáchají po česneku. Žíhán v baničce vzniká žlutý sublimát. Rozpouští se v KOH, na vzduchu oxiduje.
  • Další vlastnosti: Jedovatý, po manipulaci s ním si umyjte ruce mýdlem! Vyvarujte se vdechnutí prachu při manipulaci nebo při rozbití! Nikdy neolizujte nebo nepožívejte!

Podobné minerály[editovat | editovat zdroj]

Parageneze[editovat | editovat zdroj]

Využití[editovat | editovat zdroj]

Zdroj arsenu, barvivo, také jako drahý kámen.

Naleziště[editovat | editovat zdroj]

Řídce se vyskytující minerál.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  • Palache, C., H. Berman, and C. Frondel (1944) Dana’s system of mineralogy, (7th edition), volume I, 266–269.

Citace[editovat | editovat zdroj]

DUĎA, Rudolf; REJL, Luboš. Minerály. Fotografie Dušan Slivka. 1., české vyd. Praha : AVENTINUM, 1997. 520 s. (Velký průvodce) ISBN 80-7151-030-0.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Orpiment ve Wikimedia Commons