Auripigment
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Auripigment | |
|---|---|
| Obecné | |
| Kategorie | Minerál |
| Chemický vzorec | As2S3 |
| Identifikace | |
| Barva | zlatožlutá, oranžově žlutá, hnědá |
| Vzhled krystalu | krátce prizmatické |
| Soustava | jednoklonná |
| Tvrdost | 1,5 – 2 |
| Lesk | mastný, perleťový |
| Štěpnost | dokonalá |
| Index lomu | nα = 2,400 nβ = 2,810 nγ = 3,020 |
| Vryp | světle žlutý |
| Hustota | 3,49 g/cm³ |
| Rozpustnost | v KOH |
| Ostatní | jedovatý |
Auripigment (Agricola, 1546), chemický vzorec As2S3 (sulfid arzenitý), je jednoklonný minerál.
Název složen z latinských slov aurum – zlato a pigmentum – barvivo.
Obsah |
Původ [editovat]
- hydrotermální – nízkoteplotní fáze hydrotermálních žil,
- sopečný – horké prameny a fumaroly,
- druhotný – alterací jiných minerálů arsenu, zvláště realgaru .
Morfologie [editovat]
Vzácně vytváří krátce sloupcovité (max 10cm) až tabulkovité krystaly. Obvykle tence lupenité agregáty, náteky, zemité, ledvinité, práškové agregáty. Dvojčatí podle {100}.
Vlastnosti [editovat]
- Fyzikální vlastnosti: Tvrdost 1,5 – 2, hustota 3,49 g/cm³, štěpnost dokonalá podle {010}, tenké lupínky jsou částečně ohebné, částečná podle {100}, lom nerovný. Před dmuchavkou se snadno taví a dává bílý nálet.
- Optické vlastnosti: Barva: zlatožlutá, oranžově žlutá, hnědá. Lesk mastný, na štěpných plochách perleťový, průhlednost: lupínky jsou průhledné, vryp světle žlutý.
- Chemické vlastnosti: Složení: As 60,9 %, S 39,1 %, časté příměsi Hg, Ge a Sb. Před dmuchavkou se taví a dýmy zapáchají po česneku. Žíhán v baničce vzniká žlutý sublimát. Rozpouští se v KOH, na vzduchu oxiduje.
- Další vlastnosti: Jedovatý, po manipulaci s ním si umyjte ruce mýdlem! Vyvarujte se vdechnutí prachu při manipulaci nebo při rozbití! Nikdy neolizujte nebo nepožívejte!
Podobné minerály [editovat]
Parageneze [editovat]
Využití [editovat]
Zdroj arsenu, barvivo, také jako drahý kámen.
Naleziště [editovat]
Řídce se vyskytující minerál.
- Česko – Jáchymov
- Slovensko – Tajov, Dubník, Kremnica
- Rumunsko – Felsöbanya, Kapník
- Německo – St. Andreasberg, Harz
- Rusko – na ložisku Minkjule v Jakutsku krystaly až 60 cm velké o hmotnosti až 30 kg
- USA – Nevada, Utah
- a další.
Odkazy [editovat]
Reference [editovat]
- Palache, C., H. Berman, and C. Frondel (1944) Dana’s system of mineralogy, (7th edition), volume I, 266–269.
Citace [editovat]
DUĎA, Rudolf; REJL, Luboš. Minerály. Fotografie Dušan Slivka. 1., české vyd. Praha : AVENTINUM, 1997. 520 s. (Velký průvodce.) ISBN 80-7151-030-0.