Amon

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Amon
v hieroglyfickém zápisu
i mn
n
C12

Amon

M17 Y5
N35
N5
Z1
C1

Amon-Re

M17 Y5
N35
A40 N5 A40 M23 t
n
A40 R8 R8 R8 Z3

Amon-Re – král bohů, Αμμονρασονθηρ

Amon

Amon (zpravidla překládáno jako „Skrytý“, „Nespatřitelný“ nebo „Neviditelný“, řecky Αμμον– Ammon, event. Άμμον – Hammon, do češtiny méně často přepisováno podle jinojazyčných verzí odvozených z koptštiny jako Amun) je zpravidla antropomorfní staroegyptský bůh se složitým a prozatím ne zcela srozumitelným teologickým vývojem. Jeho jméno bylo už ve starověku Egypťany odvozováno od slovesa ´imn – „skrývat“; za patrně nejvýstižnější vyjádření podstaty jeho jména pokládali „Ten, který sám sebe utajuje“.[1] Podle řidčeji zastávaného názoru některých badatelů to je ovšem třeba pokládat za druhotné vysvětlení a namísto toho etymologii spojují s libyjským aman – „voda“.[2]

Ojedinělé doklady Amonova kultu pocházejí ze samého závěru Staré říše, od doby 11. dynastie se objevuje jako bůh sídelního města Vesetu. V době Nové říše se Amon v podobě Amon-Rea (Amenrea) vzniklé spojením se slunečním bohem Reem stal jedním z nejdůležitějších bohů – stvořitelů a hlavních ochránců panovníka a celého státu. Egypťané této doby jej sice mohli označovat za „Krále bohů“ a v rámci teologických spekulací pro něj používali další významově analogická epiteta (což se odráží v současných překladech textů hojným užíváním tohoto obratu), nikdy však žádného ze svých bohů skutečně nechápali jako hierarchicky nadřazeného ostatním. Přestože v pozdější době jeho význam opět poklesl, zůstával jedním z nejdůležitějších egyptských bohů.

Řekové Amona pro jeho význam ztotožovali se svým nejvyšším bohem Diem a v době Ptolemaiovců, kteří jinak preferovali kulty jiných bohů (zejména Esety a Hora) byl uctíván jako Αμμονρασονθηρ – Amorasonther, což je pořečtěná forma Amon-Reova oslovení jako „nejvyššího z bohů“.[3]

Podle egyptologa Jana Assmanna[4] stojí Amonův kult na počátku proměny egyptského náboženského myšlení, které se neúspěšně pokusil čelit panovník Achnaton svou náboženskou reformou. Jedním z důsledků tohoto vývoje bylo ustavení tzv. Amonova božího království v Horním Egyptě po zániku 20. dynastie.

Hlavním centrem Amonova kultu byl hornoegyptský Veset, kde tvořil božskou triádu s bohyní Mut a bohem Chonsuem, pro Amonův velký význam se ale jeho kultovní místa nacházejí po celém Egyptě. Zvláštního významu dosáhl např. chrám v oáze Síwa s proslulou věštírnou zbudovaný v době 26. dynastie panovníkem Haibreem, kterou pro její věhlas navštívil také Alexandr Veliký.

Mytologie[editovat | editovat zdroj]

Teologie a kult[editovat | editovat zdroj]

Svým henoteistickým profilem, dobou jeho utváření a charakteristickými atributy egyptský kult Amóna silně koresponduje s babylónským kultem boha Béla Marduka. Vzhledem k významu Amónova jména "Skrytý" či "Utajený" je možné uvažovat o jeho pravé identitě a metodou komparativní mytologie lze usuzovat na to, že jeho původní egyptskou identitou je hadí bůh Apep, protivník původního boha Ra, Atuma (Amón-Ra - Bél Marduk § Apep - Asag § Asag - Bél Marduk § Apep - Amón-Ra). Obzvlášť tomu nasvědčuje fakt, že v hornoegyptském městě Vesety, kde má Amónův kult svůj původ, byl Amón prokazatelně uctíván jako hadí božstvo Kematef (svědectví Plútarcha), jehož teologický rytus nese tytéž definiční rysy, kterými je popsán Apep v Knihách rakví v dolnoegyptském Annú (Heliopolis).[5]

Ikonografie[editovat | editovat zdroj]

Tři podoby Amona: muž, beran a husa
Amon v podobě beraní sfingy ochraňuje panovníka

Amon je v základní podobě zobrazován zpravidla antropomorfně jako muž s božskými a královskými odznaky – kromě božského vousu, panovnických žezel, kříže anch, hole was, která je současně hieroglyfickým znakem s významem „moc“, a dalších obvyklých atributů může svírat srp odkazující na jeho roli válečného boha darujícího panovníkům vítězství v bitvách. Jeho hlavním atributem je vysoká péřová koruna se dvěma (pravděpodobně pštrosími) pery, někdy rozdělenými na dvě poloviny a dále vodorovně na sedm částí. Podle převažujícího výkladu tato čelenka symbolizovala Amonovu skrytost: vítr, který pera rozechvíval, byl vnímán jako neviditelná a přesto působící síla analogická povaze Amona. Jako Amon-Re mívá korunu před pery doplněnu slunečním kotoučem. V době po Achnatonově reformě byla pro znázornění těla boha preferována modrá barva, není to však pravidlem.

Amonovým posvátným zvířetem byl beran, proto se na jeho vyobrazeních někdy objevují i beraní rohy. V pozdějším období může být proto také zobrazován (ovšem méně často než antropomorfně) v podobě muže s beraní hlavou, eventuálně berana nebo beraní sfingy, kdy je na lví tělo nasazena hlava berana. Zřídka mívá podobu husy nebo hada.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. HART, George. Egyptské mýty. Praha : Lidové noviny, 2001. 126 s. ISBN 80-7106-223-5. S. 40n.  
  2. HELLER, Jan. Starověká náboženství. Praha : Kalich, 1988. 440 s. ISBN neuvedeno. S. 30.  
  3. JANÁK, Jiří. Brána nebes: bohové a démoni starého Egypta. Praha : Libri, 2005. 220 s. ISBN 80-7277-235-X. S. 23.  
  4. ASSMANN, Jan. Egypt: theologie a zbožnost rané civilizace. Praha : Oikuméné, 2002. 328 s. ISBN 80-7298-052-1. S. 261.  
  5. HART, George. Egyptské mýty. Praha : Lidové noviny, 2001. 126 s. ISBN 80-7106-223-5.. S. 25.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Amun ve Wikimedia Commons