Achnaton
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Achnaton | ||||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Amenhotep IV. | ||||||||||||||||||
 |
||||||||||||||||||
| Doba vlády | 1351–1334 př. n. l. | |||||||||||||||||
| Rodné jméno |
Achnaton |
|||||||||||||||||
| Trůnní jméno |
Nefer-Cheperu-Re |
|||||||||||||||||
| Horovo jméno | ||||||||||||||||||
|
||||||||||||||||||
| Jméno obou paní |
|
|||||||||||||||||
| Zlatý Hor |
|
|||||||||||||||||
| Manželka (y) | Nefertiti, Kija, Meritaton | |||||||||||||||||
| Potomci | Smenchkare?, Tutanchamon?, Meritaton, Meketaton, Anchesenamon, Neferneferuaton, Neferneferure, Setepenre |
|||||||||||||||||
| Otec | Amenhotep III. | |||||||||||||||||
| Matka | Teje | |||||||||||||||||
| Zemřel (a) | 1334 př. n. l. | |||||||||||||||||
| Hrobka | Královská hrobka v Achetatonu | |||||||||||||||||
Achnaton (původním jménem Amenhotep IV. Neferchepruré Waenré) byl egyptský král 18. dynastie, který vládl zhruba v letech 1351–1334 př. n. l. Jeho otcem byl král Amenhotep III., matkou hlavní králova manželka Teje.
Kuriozitou (či ironií) však je, že se mladý Amenhotep nikdy neměl faraonem stát a stal se jím jen díky tomu, že jeho starší bratr a trůní princ Thutmose předčasně zahynul. Nebýt této nešťastné události, Egypt se mohl tomuto reformnímu období, které přineslo mnoho zmatků a značné oslabení země, vyhnout. Zároveň by se pak ale na trůn nikdy neposadil Ramesse II., který významnou měrou přispěl k rozmachu a prosperitě země.
Obsah |
[editovat] Reformní vláda
 |
Tento článek nemá zdroje, a není proto možné obsah ověřit. Pomozte Wikipedii tím, že k uvedeným tvrzením patřičné zdroje naleznete a vložíte do článku. |
Když se mladý Amenhotep IV. dostal na trůn, Egyptu vládla mocná církev, v jejíchž chrámech zasvěcených Amonovi byl soustředěn velký majetek – někdy se dokonce hovoří o státu ve státě. Po svatbě s Nefertiti se mladý panovník pokoušel zlomit kněžskou moc. Možná pod vlivem své manželky nebo mystiky vyzdvihl do té doby nevýznamný kult Atona.
Motivace Achnatonova postupně narůstajícího odporu vůči tradičnímu náboženství není zcela jasná; dříve prosazovaná domněnka o jeho politickém pozadí, kdy královým cílem mělo být především omezení moci kněžstva boha Amona, je v současné době pokládána za příliš jednostrannou.[1]
[editovat] Předvečer reformy
Atonův kult je mnohem starší, než tato reforma a Amenhotep IV. se k jeho kultu hlásil ještě před vlastním nástupem na trůn. Avšak až za své samostatné vlády (přibližně od roku 1351 př. n. l.) se začal Atonův kult s Amenhotepovou podporou projevovat výrazněji a nakonec to vyvrcholilo převratem, revolucí, reformou stávajícího náboženství (lze se v různých zdrojích setkat se všemi těmito označeními následujících událostí).
[editovat] Reforma
- Podrobnější informace naleznete v článku Amarnské období.
Ve třetím roce své vlády (1354 př. n. l.) Amenhotep oslavil svátek Sed, což bylo neobvyklé, protože tradičně se jednalo o svátek, který měl panovník slavit až ve třicátém roce své vlády a měl mu zajistit obnovení jeho sil pro další léta panování. Sice se stávalo, že byl slaven i dříve než po třiceti letech, ale po pouhých třech letech bylo vskutku velmi neobvyklé. Právě tento krok nicméně tvoří přelom v Amenhotepově panování. Svátek Sed měl sloužit jako demonstrace panovníkovy síly a jako rituál jejího obnovení. Amenhotep IV. se v této době zřekl svého jména po otci (které znamenalo „Amon je spokojen“) a přijal jméno Achnaton („Milý Atonovi“ někdy také „Prospěšný/sloužící Atonovi“). V této době také Achnaton zakázal Amonův kult a zabavil jeho majetek. Stejný osud potkal jen o několik let později i ostatní bohy egyptského panteonu a Aton se tak stal jediným oficiálně uznávaným bohem. Achnaton dokonce vydal příkaz, aby bylo ze všech stél a staveb odstraňováno Amonovo jméno.
Vzhledem k tak radikálním opatřením byl Achnaton dříve považován za náboženského snílka, egyptského proroka, který byl veden pouze ohledy na svou víru. Na základě současných poznatků se však zdá, že jeho vláda měla spíš charakter diktatury, že ve společnosti zasela strach. Nápadné totiž je vymazávání Amonových jmen i na soukromých předmětech, jež přinejmenším dokládá snahu majitelů držet se oficiálních věroučných výkladů. Část z nich tak jistě činila i z obav před perzekucí.
[editovat] Kacířské město
- Podrobnější informace naleznete v článku Achetaton.
Achnaton opustil hlavní město Veset a krátce po zahájení reforem založil nové hlavní město, které leželo v půli cesty mezi Vesetem a Mennoferem a bylo nazváno Achetaton ,„Atonův obzor“. Šlo o plnohodnotné město s veřejnými budovami, třemi paláci, chrámy, pohodlnými domy i předměstími, které bylo vybudováno v pozoruhodně krátké době.
[editovat] Dopady Achnatonovy vlády
Achnatonova politika, zaměřená proti tradičním oporám královské moci, Egypt uvnitř i navenek značně oslabila, a především v oblasti v Blízkého východu (poplatné tehdy Egyptu) docházelo k četným nepokojům, jež centrální vláda nedokázala řešit.
Achnaton dal uzavřít chrámy starých bohů. Ty však byly nejenom centra náboženská ale i hospodářská a chrámy spravovaly rozlehlé pozemky. Ty Achnaton všechny chrámům zabavil, což ale značně oslabilo egyptské hospodářství, když přišlo o svá centra.
Egypt také ztrácí i na mezinárodním poli. Achnaton po postavení svého města přísahal, že nikdy neopustí jeho hranice, což nakonec i splnil. Již nikdy neopustil hranice jeho pozemků a i hrobku si nechal postavit v těchto hranicích. V nich sám sebe uzavřel a o státnické záležitosti se moc nestaral, což mělo neblahý vliv na situaci v zemi a i na její postavení v mezinárodnim měřítku.
Navíc Achnaton byl zastáncem míru, což však bylo jenom další příčinou, proč se za jeho vlády nedokázal Egypt vypořádat s nepokoji v odlehlých částech říše. Obzvláště se tak dělo na blízkém východě, kde Egypt ztrácel svůj vliv a nedokázal čelit místním nepokojům. Mnoho vazalských států se v této době vymanilo z egyptského vlivu a Egypt ztratil také i část území. Na jihu se od Egypta osamostatnila Nubie.
[editovat] Achnatonova smrt
Samotný konec Achnatonova panování je nejasný. Soudí se však, že byl pravděpodobně zavražděn. Ačkoliv průběh a dopady jeho radikální vlády jsou silnými argumenty hovořícími ve prospěch této teorie, obzvláště pak ve světle post-achnatonovského období, kdy dopady achnatonovy vlády jeho nástupci postupně odstraňovali, chybí zatím pro tuto verzi přesvědčivé důkazy.
[editovat] Post-achnatonovské období reformy
Po smrti svého iniciátora a tvůrce byla náboženská reforma odsouzena k zániku a během jeho nástupců se Egypt vrátil k předreformnímu společenství, i když "jizvy" z tohoto období zůstaly (viz Vlivy reformy). Není jasné jakým směrem se ubíral vývoj za přímého Achnatonova nástupce Smenchkarea, neboť z jeho kratičké vlády máme jen velmi málo informací. Za Tutanchamona však došlo k restauraci starých kultů a dvůr se přesunul zpět do Vesetu. Ale až za jeho dalších nástupců (Aje a Haremheba) docházelo k úplné likvidaci pozůstatků reformy. Byly odstraňovány nápisy s Achnatonovým a Atonovým jménem a Haremheb se dokonce snažil vymazat z historie jakékoliv zmínky o svých předchůdcích a snažil se vystupovat jako přímý nástupce Amenhotepa III., což měla být tečka za vymazáváním reformy a jejího původce z dějin Egypta.
[editovat] Achnaton v umění
Na základě dochovaných vyobrazení a soch byly v minulosti vysloveny hypotézy, že Achnaton trpěl nějakou vážnou nemocí, která mu způsobila tělesné postižení, nejčastěji degenerace způsobena sňatkovou politikou v rámci rodu, ačkoliv právě jeho vlastní matka pocházela z nekrálovské a dokonce i nešlechtické rodiny. Tento fakt bývá teorií degenerace obcházen dopady předchozích generací a příbuzenských sňatků Achnatonových předků.
Dnes jsou badatelé spíše nakloněni názoru, že tento styl králova zobrazení byl ve skutečnosti záměrem (odlišení od běžných smrtelníků) a neměl s panovníkových reálným vzhledem mnoho společného. Sochy byly určeny k pohledu zdola a proporce potom vykazují značnou monumentalitu, dojem moci, majestátu. Reliéfy s výrazně deformovanými královými rysy pocházejí hlavně z počátku jeho vlády (kdy začínal rozchod s dosavadní politikou) a je pozoruhodné, že stejně deformovaně je na nich znázorněna i Nefertiti, jejíž krása je známa z jiných soch. To ovšem nevylučuje možnost obou vlivů na podobu jeho vyobrazení z této doby.
Achnatonovy sochy v mnohých vyvolávají pocit přítomnosti ženských aspektů ale spekulace o tom, že byl ve skutečnosti ženou (k nimž mnohé vedly právě ona podivná vyobrazení Achnatona), nejsou prokázané a ani široce přijímané.
V případě reliéfů a maleb doznaly postavy značných změn. Na jednu stranu jsou postavy a jejich pózy živější a působí přirozeněji, na druhou stranu se zároveň zdají být poněkud karikaturistické. Mnohdy je zvýrazněno velké povislé břicho, prsty na rukou jsou extrémně ohebné a u členů královské rodiny jsou znázorňovány až nezvykle protáhlé hlavy. V souvislosti s královským párem jsou časté zobrazení zpodobňující je jako šťastnou rodinu, která jsou také v rozporu s předchozími zvyklostmi, kdy faraon byl zpravidla zobrazován jako bůh, válečník a vládce, stojící nad ostatními.
Achnaton sám však byl nejenom objektem umění ale i jeho tvůrcem. Právě z jeho pera vzešlo jedno z nějznámějších staroegyptských literárních děl, achnatonův hymnus na slunce. V souvislosti s ním však vyvstávají otázky vztahů mezi Atonismem a Judaismem. Není jen teorií záhadologů, ale obecně přijímaným faktem, že achnatonův hymnus se nápadně podobá 104. žalmu. Neexistuje však jednoznačný názor na to, který text si vypůjčil z kterého, vedle těchto názorů tu však je i teorie možné existence jiné obecné tradice, z níž oba tyto texty čerpaly.[2] Pokusy hledat v Atonismu počátky monoteistických světových náboženství však někteří badatelé zpochybňují.[3]
[editovat] Reference
- ↑ TRIGGER, Bruce Graham, et al. Starověký Egypt: dějiny společnosti. Překlad Renata Landgráfová, Jana Mynářová. Praha : Volvox Globator, 2005. 451 s. ISBN 80-7207-535-7. s. 200n.
- ↑ Egyptologie.cz - Monoteismus ve starověkém Egyptě včetně porovnání částí obou textů
- ↑ ASSMANN, Jan. Egypt: theologie a zbožnost rané civilizace. Překlad Barbora Krumphanzlová, Ladislav Bareš. Praha : Oikuméné, 2002. 328 s. ISBN 80-7298-052-1. s. 256.
[editovat] Související články
 |
Související články obsahuje Portál Starověký Egypt |
- Amarnské období
- Aton
- Achetaton
- Smenchkaré
- Tutanchamon
- Thutmose - předčasně zemřelý starší bratr
| Egyptští králové | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Amenhotep III. |
1351–1334 Achnaton |
Nástupce: Smenchkare |
