Bastet

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Bastet
v hieroglyfickém zápisu
W1 X1
X1
B1
Bohyně Bastet

Bastet (v překladu z egyptštiny „Ta, která je z Bastu“,[1] „Bastijská“) je staroegyptská bohyně zobrazovaná v podobě lvice (později kočky), případně ženy se lví (jiřkovou) hlavou doložená od doby 2. dynastie.[2]

Její výrazně ochranné rysy, typické pro všechny lví bohyně, které ji původně spojovaly s osobou panovníka, byly později modifikovány ve smyslu mateřské ochrany, takže získala povahu mírné a laskavé bohyně. Velké obliby její kult dosáhl v Pozdní a v řecko-římské době. Z tohoto období pocházejí také četné mumie koček. Řekové Bastet ztotožnili s řeckou Artemidou.

Bastet kočka, divoká Sachmet a klidná Bastet byly často považovány pouze za jedny z podob Hathory. Ta byla bohyní lásky a radosti, a vzhledem k oblibě, jíž se těšila po celém Egyptě, byla nezřídka zaměňována za nejrůznější místní božstva a mohla nabývat různých podob. Bastet byla občas považována za mírnější podobu Hathory nebo Sachmety, vždy však u ní převládaly laskavé rysy. Bronzová soška bohyně Bastety s věnováním faraona Psammetika I. (Pozdní doba; Paříž, muzeum v Louvru)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. {{Citace monografie).Laskavá Bastet byla ztělesněním rafinované ženskosti. Tak jako u každé ženy či kočky, v jejíž podobě bývala zobrazována, i u Bastet se za klidem a laskavostí skrýval nevyzpytatelný temperament, který ji mohl změnit v obávané stvoření. Bohyně, která byla běžně považována za ochránkyni lidstva, byla v takovém případě ztotožňována s jiným božstvem - bojechtivou lví bohyní Sachmetou. Bastet Bastet-Sachmet, obraz ideální ženy Bastet představovala hodnou a laskavou bohyni, zároveň však mohla mít i rozzlobené, někdy až kruté chování. Proto byla rychle ztotožněna s příbuznými lvími bohyněmi. S "Mocnou" Sachmetou vytvořila jediné božstvo, jehož byla mírumilovnějším podobou, zatímco Sachmet představovala obávanější složku. Bastet-Sachmet byla obrazem ideální ženy - zároveň přitažlivé i nebezpečné, matky, přítelkyně i milenky, která mohla být něžná i krutá. Bastet, "faraonuv plnovous" Propojení obou kočkovitých šelem bylo tak silné, že na některých zobrazeních je lze jen těžko rozlišit. Na rozdíl od Sachmety, která představovala spalující Slunce, byla Bastet i dobrá a laskavá. Proto je na zobrazeních zachycována s úsměvem. Postavy obou bohyň natolik splývaly, že je společně najdeme i v mýtu o božském zrození panovníka. Podle něj Sachmet faraona počala, zplodila a byla jeho ochránkyní. Bastet ho zase kojila, což ji vyneslo přídomek "královo srdce". Na reliéfech, které zdobily stěny zádušních chrámů z období Staré říše - např. zakladatele 5. dynastie Sahurea v Abúsíru, je kojení panovníka zachyceno. Král je zpodobněn již jako dospělý muž, a proto jde o rituální úkon, kdy mlékem je předávána božská moc a síla mezi bohyní a panovníkem.Bastet kočka Divoká Sachmet a klidná Bastet byly často považovány pouze za jedny s podob Hathory. Ta byla bohyní lásky a radosti, a vzhledem k oblibě, jíž se těšila po celém Egyptě, byla nezřídka zaměňována za nejrůznější místní božstva a mohla nabývat různých podob. Bastet byla občas považována za mírnější podobu Hathory nebo Sachmety, vždy však u ní převládaly laskavé rysy. Bronzová soška bohyně Bastety s věnováním faraona Psammetika I. (Pozdní doba; Paříž, muzeum v Louvru) | příjmení = Verner | jméno = Miroslav | odkaz na autora = Miroslav Verner | příjmení2 = Bareš | jméno2 = Ladislav | odkaz na autora2 = Ladislav Bareš | příjmení3 = Vachala | jméno3 = Břetislav | odkaz na autora3 = Břetislav Vachala | rok = 2007 | titul = Encyklopedie starověkého Egypta | vydavatel = Libri | místo = Praha | isbn = 978-80-7277-306-0 | počet stran = 528 | strany = 132 }}
  2. JANÁK, Jiří. Brána nebes: bohové a démoni starého Egypta. Praha : Libri, 2005. 220 s. ISBN 80-7277-235-X. S. 43n.  

Kategorie Bastet ve Wikimedia Commons

Související články[editovat | editovat zdroj]