Oáza
Oáza je označení pro izolovanou oblast vegetace v poušti. V Antarktidě jsou jako oázy označovány místa, která nejsou pokrytá ledovcem a může zde růst polární vegetace.
Obsah |
Etymologie [editovat]
Slovo oáza (starořecky: ὄασις "óasis") užívali Egypťané a poté i Hérodotos pro oblasti vegetace v Libyjské poušti západně od Nilu.
Vznik a rostlinstvo [editovat]
Oázy vznikají v kotlinách a sníženinách, kde je bývají dostatečné zdroje podzemních vod. Tyto zdroje zde vyvěrají jako prameny a vytvářejí tzv. guelty nebo jsou čerpány z artéských studní. V okolí vodních zdrojů roste vegetace, k nejčastějším rostlinným druhům zde patří například datlové palmy, fíkovníky, olivovníky nebo tamaryšky. Ve větších oázach se pěstují i běžné zemědělské plodiny - nejčastěji obilniny, proso nebo vinná réva.
Historie a význam [editovat]
Oázy v Severní Africe a Asii byly obydleny již v prehistorických dobách a byly vždy centry lidského osídlení v pouštních oblastech. Pro panovníky okolních říší a států sloužily jako důležité opěrné a strategické body, pro obchodníky to byly důležité zastávky, křižovatky cest a nezbytná napajedla karavan.
Významné oázy [editovat]
Mezi nejvýznamnější oázy patří například :
- Farafra, Egypt
- Siva, Egypt
- Kufra, Libye
- San Pedro de Atacama, Chile
- Al-Hasa, Saúdská Arábie
- Liva, SAE
- Tun-chuang, Čína