Fajjúm (oáza)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Umístění oázy Fajjúm

Fajjúm je oáza nacházející se západně od Nilu v nížině Libyjské pouště. Její rozloha je 180 km2 a zdrojem vody v ní nejsou artézské studny, jak je obvyklé, ale řeka Bahr Júsuf (Josefova řeka). V oblasti oázy se nachází jezero Karún se slanou vodou, jehož rozloha se vysycháním zmenšuje. Ve starověku byla tato oblast zdrojem zemědělských plodin pro obyvatele starověkého Egypta a později i obyvatele Římské říše. Název Fajjúm pochází ze staroegyptského výrazu Pa-Jóm, znamenajícího moře.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Období starověku[editovat | editovat zdroj]

V období 5 450 – 4 400 př. n. l. se zde nacházela Fajjúmská kultura, která ovlivnila další kultury a vývoj Egypta.

Ve starověku se během nilských záplav stávala tato oblast bažinatou a v lagunách žilo mnoho krokodýlů. Proto se hlavním božstvem oázy stal bůh Sobek. Během 12. dynastie (2 tisíce let př. n. l.) byla tato oblast zúrodněna a u vstupu do oázy v dnešním al-Lahúnu byla vybudována rezidence panovníků, z níž se zachovaly zbytky pyramidy Senusreta II.

Za vlády Ptolemaia II. (309 - 246 př. n. l.) byly vysušeny zbývající bažiny a nově získaná půda byla rozdělena mezi vysloužilce řecké armády. Během období římské nadvlády plnila tato oblast úlohu "obilnice Říma".

Současná doba[editovat | editovat zdroj]

Oáza Fajjúm

Fajjúmská oáza je velice úrodnou krajinou. Pěstují se zde hlavně obiloviny a bavlna. Dále fíky, vinná réva a také olivy. Většina produkce míří do nedaleké Káhiry[2].

Země růží[editovat | editovat zdroj]

V roce 1878 německý cestovat Verlag Karl Baedeker nazval tuto oblast Země růží, protože se zde pěstují růže ve velkém. Právě z oázy Fajjúm se dováží do Káhiry a dalších částí Egypta[2]. Oblast je také nazývána jako "Zahrada Káhiry".

Turistický ruch[editovat | editovat zdroj]

Celá oblast je oblíbenou destinací turistů. Mezi hlavní lákadla patří historické památky. Fajjúm je spojen s vyznáváním posvátného krokodýla Petsuchos, který byl ztělesněním boha Sobeka.



Geografie a historické památky[editovat | editovat zdroj]

V jihovýchodní části oázy se nachází správní město celé oblasti al-Fajjúm. Středem města protéká řeka Bahr Júsuf. U severního okraje města stojí obelisk Senvosreta I.

8 km jihovýchodně od al-Fajjúmu v Hawwáře se nachází pyramida, kterou nechal postavit Amenemhet III.. V okolí Hawwáry byly také nalezeny Fajjúmské mumiové portréty - portréty malované na dřevěné desky připojované k mumiím.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ambrosová E.: Egypt, Nelles Verlag, Mnichov 1999, ISBN 3-88618-186-3, s. 122
  2. a b Oáza Fajjúm - Henryho svět zajímavostí.