Henoteismus

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Henoteismus (řecky heis Theos - jeden bůh) je označení pro takový druh náboženství, které uctívá jednoho hlavního či nejvyššího boha, ale - na rozdíl od náboženství monoteistických - nevylučuje ani nepopírá existenci jiných bohů (polyteismus).[1] Podobný význam má i slovo monolatrie.

Pojem vytvořil německý filosof Friedrich Schelling a zpopularizoval indolog Max Müller, který jím charakterizoval indická náboženství. Za příklad může posloužit kemetismus či řecké náboženství. Henoteistické pojetí víry můžeme najít také v učení mormonů.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Ottův slovník naučný, heslo Indie Východní - monotheismus. Sv. 12, str. 577
  • Filosofický slovník. Olomouc: FIN 1998. Heslo Henoteismus, atr. 166.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Filosofický slovník. Heslo Henoteismus.