Henoteismus

Henoteismus (řecky heis Theos - jeden bůh) je označení pro takový druh náboženství, které uctívá jednoho hlavního či nejvyššího boha, ale - na rozdíl od náboženství monoteistických - nevylučuje ani nepopírá existenci jiných bohů (polyteismus). Podobný význam má i slovo monolatrie.

Pojem vytvořil německý filosof Friedrich Schelling a zpopularizoval indolog Max Müller, který jím charakterizoval indická náboženství. Za příklad může posloužit kemetismus či řecké náboženství. Henoteistické pojetí víry můžeme najít také v učení mormonů.

Odkazy

Literatura

• Ottův slovník naučný, heslo Indie Východní - monotheismus. Sv. 12, str. 577
• Filosofický slovník. Olomouc: FIN 1998. Heslo Henoteismus, atr. 166.