Monoteismus

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Monoteismus (možno též psát i jako monotheismus či monoteizmus) neboli jednobožství je forma náboženství, podle níž existuje a má být lidmi uctíván pouze jediný Bůh. Odmítá pluralitu božských bytostí a jejich případnou hierarchii typickou pro náboženství polyteistická a zpravidla proti nim stojí v záměrné aktivní opozici. Nejvýznamnějšími monoteistickými náboženstvími jsou židovství, křesťanství, islám a vaišnavismus (višnuismus), hlavní proud hinduismu.

Za první známý případ monoteistického náboženství je pokládán kult slunečního boha Atona v podobě, jak byl prosazován za vlády staroegyptského panovníka Achnatona (pod vlivem Teje) v rámci jeho náboženské reformy, který nakonec vyústil ve specifickou formu monoteismu. Monoteistické prvky v dnešním smyslu slova, třebaže postupem času stále sílily,[1] jsou zde ovšem přítomny spíše implicitně a dávají prostor pro různé interpretace.[2] Motivace Achnatonova odporu vůči tradičnímu egyptskému náboženství není zcela jasná; dříve prosazovaná domněnka o jeho politickém pozadí, kdy královým cílem mělo být především omezení moci kněžstva boha Amona, je v současné době pokládána za příliš jednostrannou.[3]

Pokusy hledat v Atonismu počátky monoteistických světových náboženství někteří badatelé zpochybňují,[4] ačkoliv jsou zde zároveň stopy, které by mohly napovídat o opaku. Na tuto problematiku však dosud neexistuje jednotný názor a nejsou zatím ani známy přímé důkazy pro nebo proti existenci vazby mezi Atonismem a monoteistickými světovými náboženstvími (viz následující podkapitola).

Dnešní tři nejvýznačnější monoteistická náboženství - judaismus, křesťanství a islám - pocházejí ze stejného základu, z kázání proroků, kterými byl definován judaismu. Na přelomu letopočtu vzniklo křesťanství kázáním Ježíše Nazaretského (Kristus znamená "pomazaný") a jeho pozdějších následovníků. První křesťané byli židé přesvědčení o tom, že Ježíš je prorokem, nebo že je synem Božím, nebo částí Boha. V 7. století vznikl podle kázání proroka Mohameda Korán, který hlásá pokračování prorocké řady přes Abraháma, Ježíše a další až k Mohamedovi, přičemž základem je informace, že všichni proroci hlásali stejnou myšlenku o jedinečnosti Boha. Později se objevila další monoteistická náboženství, jako například Bahá’í.

Původ monoteismu[editovat | editovat zdroj]

Ačkoliv za nejstarší doložený monoteismus v dějinách lidstva je považován již zmiňovaný Atonismus, zůstává původ monoteismu jako takového nejasný. Judaismus, jako druhý nejstarší monoteistismus, není zas o tolik mladší a je i možné, že Atonismu předcházel. Mojžíšův odchod z Egypta je sice nejčastěji pokládán do období Ramesse II. (po Achnatonovi), ale interval, do kterého je Exodus pokládán, je mnohem širší a zahrnuje v sobě několik let vlády Ramesseova syna ale zároveň i celou předcházející dynastii (18). Mojžíš mohl být současníkem oné náboženské reformy, nebo jí i předcházet, ovšem část historiků zpochybňuje jak samotného Mojžíše, coby historickou osobnost, tak samotný Exodus jako historickou událost (viz Pokusy o vědecké vysvětlení událostí exodu). Přinejmenším tu však máme nejstarší doložený záznam o existenci království Izrael, tzv. Merenptahovu stélu (z roku 1209/1208 př.n.l.), a samotné atonistické období (zhruba 1355-1335), které od sebe dělí zhruba 130 let.

Doložené záznamy v současnosti dokládají, že nejstarší je Atonismus, ale jsou zde náznaky toho, že mezi ním a Judaismem mohly existovat jisté vazby, které by mohly znamenat i to, že Judaismus mohl Atonismu předcházet a Atonismus se jím nějakým způsobem nechal inspirovat, ale je možné i že Atonismus mohl naopak ovlivnit náboženský vývoj Židů (jak se domnívá například Sigmund Freud v knize Muž Mojžíš a monoteistické náboženství), případně obě náboženství mohla být různými odkazy jiné, dosud neznáme monoteistické tradice. Nápadná podobnost Achnatonova Hymnu na Slunce se 104. žalmem není jen teorií záhadologů,[5] nicméně neexistuje jednoznačný názor na to, který text si vypůjčil z kterého, stejně jako není ani jisté, zda nejde o podobnost pouze náhodnou. Monoteismus se ale začal prosazovat až v 7 století př.n.l., kdy Jóšijáš legalizuje pouze jediný kult.[6] (tak jako později Konstantin I. Veliký či Mohamed) Původ monoteismu, který je v současnosti ve světovém měřítku dominantní formou náboženství, je stále zahalen hávem nejasností a nezodpovězených otázek.

Srovnání monoteismu s polyteismem[editovat | editovat zdroj]

Ve srovnání protichůdných náboženských doktrín - polyteismu a monoteismu se vyskytuje mnoho podobností až shod, které zmírňují antagonismus přísného oddělování těchto ideologií. Křesťanství jako příklad monoteismu (obdobně je tomu i u ostatních monoteismů) zná celý systém bytostí kromě Boha a lidí: Ďábel (Satan apod.), andělé a čerti, obecně "mocnosti nebeské" a "mocnosti pekelné", o jejichž počtech mnoho nevíme.

Také lidé se podle křesťanské nauky vnitřně dělí na tělo a ducha resp. duši, která je nesmrtelná. Kdesi "na věčnosti" je daleko víc bytostí (duší), než lidí na zemi. I mezi nimi se pak rozlišuje na ty, které jsou mocnější, než jiné. Křesťané je pak považují za "svaté". Tyto zbožštělé duše konají zázraky a také mají vliv na Boha a křesťané je uctívají stejně, jako pohané své bohy a bůžky nebo duchy a duše zemřelých předků. Oproti polyteismu se ovšem tyto nadpřirozené schopnosti spojují či přímo odvozují právě od jediného Boha.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. VERNER, Miroslav; BAREŠ, Ladislav; VACHALA, Břetislav. Encyklopedie starověkého Egypta. Praha : Libri, 2007. 528 s. ISBN 978-80-7277-306-0. S. 127.  
  2. DAVID(OVÁ), Rosalie. Náboženství a magie starověkého Egypta. Překlad Hana Vymazalová. Praha : BB/art, 2006. 485 s. ISBN 80-7341-698-0. S. 229.  
  3. TRIGGER, Bruce Graham, et al. Starověký Egypt: dějiny společnosti. Překlad Renata Landgráfová, Jana Mynářová. Praha : Volvox Globator, 2005. 451 s. ISBN 80-7207-535-7. S. 200n.  
  4. ASSMANN, Jan. Egypt: theologie a zbožnost rané civilizace. Překlad Barbora Krumphanzlová, Ladislav Bareš. Praha : Oikuméné, 2002. 328 s. ISBN 80-7298-052-1. S. 256.  
  5. Egyptologie.cz - Monotheismus ve starověkém Egyptě včetně porovnání částí obou textů
  6. http://www.osel.cz/index.php?clanek=7259 - Historie boha 1

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]