Starověké Athény

Faktická přesnost tohoto článku je zpochybněna. Relevantní diskuse je na diskusní stránce.
Informace pro vkladatele šablony: Vložte prosím na diskusní stránku zdůvodnění vložení šablony.

Athény, řecky Αθήνα [aˈθina], hlavní město a politické, hospodářské a kulturní středisko dnešního Řecka, byly osídleny již v neolitu. Vždy byly centrem řeckého světa, řecké filozofie (Sókratés, Platón) a umění (dramata, Akropolis). Ale v roce 338 př. n. l. byly poraženy Filipem II. Makedonským. Za doby helénské jejich politický a ekonomický význam značně poklesl. Za byzantské éry byly Athény provinčním městem, v roce 267 n. l. byly vypleněny při nájezdu germánských herulů. Mnoho historiků považuje období antického Řecka za základní složku vzniku moderní civilizace. Po turecké nadvládě zaznamenalo město nový rozmach až v roce 1834, kdy se stalo hlavním městem novodobého řeckého státu.

Athénská demokracie

Jednou z největších vymožeností Athén bylo, že athénští občané se mohli volně zapojovat do správ veřejných záležitostí. Dnes tento systém vlády známe pod názvem demokracie, vláda lidu. Ale na rozdíl ode dneška nesměly volit ženy a otroci. Odlišné od dnešní doby jsou také věkové hranice. V Athénách byli považováni za občany a mohli volit pouze muži starší třiceti let. Dříve mohli rozhodovat o vině či nevině obžalovaného občané. V dnešní době o tom rozhoduje soud. Obviněný má právo na svého advokáta, obhájce.

Život ve starověkých Athénách

Postavení žen

Sňatky se domlouvaly mezi rodinami bez vědomí nevěst, které nebyly považovány za plnoprávného člena ženichovy rodiny. V chudších domech na tom žena nebyla o mnoho lépe než otrokyně. Muži trávili většinu času mimo dům. Večer si mohli pozvat domů k jídlu své přátele, ale jejich manželky a dcery se večeře nesměly zúčastnit. Bohatí muži se setkávali při společné pitce, známé jako symposion. Leželi přitom na lehátkách a nechávali se obsluhovat otrokyněmi. Často si zdobili hlavy květinami, pilo se víno smíchané s vodou. Hosté mezi sebou soutěžili ve zpěvu a hře na lyru, také recitovali básně.

Postavení athénských žen v dnešní době je srovnatelné s postavením ostatních žen moderního světa. Žena je plnoprávnou členkou společnosti se všemi právy a povinnostmi, stejně jako muž. V dnešních Athénách mohou ženy volit, studovat, vdávat se, rozvádět se, cestovat.

Kuchyně a medicína

Dnešní řecká kuchyně, která je po celém světě známa jako jedna z nejzdravějších a nejchutnějších, je založena na rybách, zelenině, olivovém oleji a zdravém sýru, olivách. Řecké restaurace jsou vyhlášenými a řecké kuchařky se prodávají v každém knihkupectví. Vůbec, život v Athénách musel byt poměrně zdravý. Ví se o mnoha případech, kdy se Řekové dožili více než osmdesáti let. Protože nebyly známy léky na obyčejné nemoci, umíralo tam mnoho malých dětí. Ale například za zakladatele moderní medicíny je dnes stále považován Hippokratés. Řekové už v té době žili podle přesvědčení, že tělesná cvičení, čerstvý vzduch a správná strava jsou základem dobrého zdraví. Řecká strava byla jednoduchá. Ryba se zeleninou, například s pórkem a cibulí, potom následovala jablka, sýr a medové koláče. Víno se vždy pilo smíchané s vodou. Vaření bylo převážně prací otroků, které bylo možno koupit na tržišti.

Filosofie a vědecké bádání

Archimédés

Athéňané byli nesmírně zvídaví. Chtěli vždy pochopit, jak určité věci fungují, lékaři se snažili porozumět podstatě nemoci, astronomové pozorovali hvězdy. Vědci jako Aristotelés a Archimédés studovali svět okolo sebe, různé živočichy, rostliny i lidi. Zaznamenávali své myšlenky a položili tak základy moderní matematiky a jiných věd. Filosofové jako Platón a Sókratés si kladli otázky jako například: „Co to je dobrý člověk?“ nebo „Jak nejlépe řídit stát?“ Pro dnešní dobu jsou zajímavou studií jejich diskuse, které byly zaznamenávány. Obvyklým místem, kde se setkávali filosofové se studenty, byla stěnná sloupová síň (stoa).

Vzdělávání

Škola byla jen pro chlapce, což je v dnešních Athénách nepředstavitelné. Bylo důležité naučit se dobře hrát na hudební nástroj, protože hudba byla součástí každé slavnosti a oslavy. Hlavní předměty vyučování byly čtení, psaní a hudba. Hned vedle učebny se nacházela také palestra, prostranství pro tělesnou výchovu. V Athénách bylo důležité umět číst, protože všechny zákony byly vytesané do kamene. Slova byla psána bez mezer a bez rozdělovacích znamének.

Děti se také učily číst díla velkých básníků, jako například Homéra. Psalo se na voskové tabulky, jejichž povrch se mohl vyhladit a znovu použít k psaní. Dívky se učily spíš pečovat o domácnost.

Náboženství

Související informace naleznete v článku Řecká mytologie.

Athéňané považovali bohy za mocné bytosti, které lidem mohou uškodit nebo pomoci. Věřilo se, že nejvýznamnější bohové žijí na hoře Olympu na severu Řecka. Počítali k nim Dia, nejvyššího boha, Héru, jeho manželku, Afrodítu, bohyni lásky, Poseidóna, boha moře a původce zemětřesení. Bohům se obětovala zvířata nebo víno a doufalo se v jejich přízeň.

Akropolis

Athéna byla bohyní moudrosti a vítězné války. Athéňané věřili, že olivy do jejich města přinesla ona. Řada lidí věřila, že nemoci jsou způsobovány bohy a že pro jejich odvrácení jsou důležité modlitby a oběti. Města mezi sebou soutěžila, které z nich postaví větší a lépe vyzdobený chrám. Uvnitř chrámu Parthenónu v Athénách býval uložen městský poklad. Uprostřed byla socha bohyně Athény, která byla pokrytá zlatem a jejíž tvář byla ze slonoviny. Řecké chrámy byly vždy obklopeny sloupy z mramoru. Stejně jako je Pražský hrad dominantou Prahy, je Akropolis dominantou Athén. Tato pozoruhodná stavba byla pevností jak ve starověku, tak i ve středověku. Muzeum v Akropoli dnes patří mezí nejkrásnější a nejbohatší archeologické světové sbírky. Centrum antických i dnešních Athén tvoří starověká Agora, podivuhodná architektonická památka. Dříve, ještě za dob největší slávy, zde stály administrativní budovy, chrámy i soudy. Tady se nakupovalo, prodávalo, dělala se politika a pomlouvala vláda. V dnešních Athénách se už nesetkáme s podobným slepým zbožňováním a uctíváním, ale většina lidi je pravoslavného vyznání. Dodržují striktně dané církevní svátky, půst, nedělní mše atd. Také jsou nepřípustné sňatky lidí různého náboženského vyznání. Život v Athénách podléhá stále více tlakům moderního světa a přizpůsobuje se jim, a to i v otázce náboženství.

Války

Související informace naleznete v článku Bitva u Salamíny.

Války a povstání byly častým jevem na území dnešních Athén. Řekové byli vždy dobrými námořníky s vlastním loďstvem. K jednomu z největších athénských námořních vítězství došlo u ostrova Salamíny roku 480 př. n. l. Peršané zaútočili na Řecko s velkým loďstvem. Athéňanům se podařilo vlákat perské lodě do úžiny a zničit je. O řeckých lodích se můžeme poučit z maleb na keramice a z vyobrazení na mincích, která oslavovala námořní vítězství.

Bibliografie

• Deary, Terry, Hepplewhite, Peter. Děsivé dějiny. Úžasní Řekové. 2. díl, Úžasní Řekové. 1. vyd. Praha: Egmont ČR, 1996, 128 s. ISBN 80-7186-346-7.
• Freeman, Charles. Řekové. 1. vyd. Praha: Knižní klub, 1996. 46 s. ISBN 80-7176-368-3.

Související články

• Athény
• Starověké Řecko