Starověké Athény

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Athény
Ἀθῆναι
 Temné období 508322 p.n.l. Makedonské království 
Státní znak
znak
geografie
Mapa
Mapa Athénského námořního spolku krátce před vypuknutím peloponéské války (431 p.n.l.): území Athén (červeně) a státy Délského spolku (žlutě).
hlavní město:
obyvatelstvo
státní útvar
Athénská demokracie
Státní útvary a území
Předcházející:
Temné období Temné období
Nástupnické:
Makedonské království Makedonské království

Athény, řecky Αθήνα [aˈθina], hlavní město a politické, hospodářské a kulturní středisko dnešního Řecka, byly osídleny již v neolitu. Vždy byly centrem řeckého světa, řecké filozofie (Sókratés, Platón) a umění (dramata, Akropolis). Ale v roce 338 př. n. l. byly poraženy Filipem II. Makedonským. Za doby helénské jejich politický a ekonomický význam značně poklesl. Za byzantské éry byly Athény provinčním městem, v roce 267 n. l. byly vypleněny při nájezdu germánských herulů. Mnoho historiků považuje období antického Řecka za základní složku vzniku moderní civilizace. Po turecké nadvládě zaznamenalo město nový rozmach až v roce 1834, kdy se stalo hlavním městem novodobého řeckého státu.

Athénská demokracie[editovat | editovat zdroj]

Jednou z největších vymožeností Athén bylo, že athénští občané se mohli volně zapojovat do správ veřejných záležitostí. Dnes tento systém vlády známe pod názvem demokracie, vláda lidu. Ale na rozdíl ode dneška nesměly volit ženy a otroci. Odlišné od dnešní doby jsou také věkové hranice. V Athénách byli považováni za občany a mohli volit pouze muži starší třiceti let. Dříve mohli rozhodovat o vině či nevině obžalovaného občané. V dnešní době o tom rozhoduje soud. Obviněný má právo na svého advokáta, obhájce.

Život ve starověkých Athénách[editovat | editovat zdroj]

Postavení žen[editovat | editovat zdroj]

Sňatky se domlouvaly mezi rodinami bez vědomí nevěst, které nebyly považovány za plnoprávného člena ženichovy rodiny. V chudších domech na tom žena nebyla o mnoho lépe než otrokyně. Muži trávili většinu času mimo dům. Večer si mohli pozvat domů k jídlu své přátele, ale jejich manželky a dcery se večeře nesměly zúčastnit. Bohatí muži se setkávali při společné pitce, známé jako symposium. Leželi přitom na lehátkách a nechávali se obsluhovat otrokyněmi. Často si zdobili hlavy květinami, pilo se víno smíchané s vodou. Hosté mezi sebou soutěžili ve zpěvu a hře na lyru, také recitovali básně.

Kuchyně a medicína[editovat | editovat zdroj]

Dnešní řecká kuchyně, která je po celém světě známa jako jedna z nejzdravějších a nejchutnějších, je založena na rybách, zelenině, olivovém oleji a zdravém sýru, olivách. Řecké restaurace jsou vyhlášenými a řecké kuchařky se prodávají v každém knihkupectví. Vůbec, život v Athénách musel byt poměrně zdravý. Ví se o mnoha případech, kdy se Řekové dožili více než osmdesáti let. Protože nebyly známy léky na obyčejné nemoci, umíralo tam mnoho malých dětí. Ale například za zakladatele moderní medicíny je dnes stále považován Hippokratés. Řekové už v té době žili podle přesvědčení, že tělesná cvičení, čerstvý vzduch a správná strava jsou základem dobrého zdraví. Řecká strava byla jednoduchá. Ryba se zeleninou, například s pórkem a cibulí, potom následovala jablka, sýr a medové koláče. Víno se vždy pilo smíchané s vodou. Vaření bylo převážně prací otroků, které bylo možno koupit na tržišti.

Filosofie a vědecké bádání[editovat | editovat zdroj]

Sokratova busta v Louvru

Athéňané byli nesmírně zvídaví. Chtěli vždy pochopit, jak určité věci fungují, lékaři se snažili porozumět podstatě nemoci, astronomové pozorovali hvězdy. Vědci jako Aristotelés studovali svět okolo sebe, různé živočichy, rostliny i lidi. Zaznamenávali své myšlenky a položili tak základy moderní matematiky a jiných věd. Filosofové jako Platón a Sókratés si kladli otázky jako například: „Co to je dobrý člověk?“ nebo „Jak nejlépe řídit stát?“ Pro dnešní dobu jsou zajímavou studií jejich diskuse, které byly zaznamenávány. Obvyklým místem, kde se setkávali filosofové se studenty, byla stěnná sloupová síň (stoa).

Vzdělávání[editovat | editovat zdroj]

Škola byla jen pro chlapce, což je v dnešních Athénách nepředstavitelné. Bylo důležité naučit se dobře hrát na hudební nástroj, protože hudba byla součástí každé slavnosti a oslavy. Hlavní předměty vyučování byly čtení, psaní a hudba. Hned vedle učebny se nacházela také palestra, prostranství pro tělesnou výchovu. V Athénách bylo důležité umět číst, protože všechny zákony byly vytesané do kamene. Děti se také učily číst díla velkých básníků, jako například Homéra. Psalo se na voskové tabulky, jejichž povrch se mohl vyhladit a znovu použít k psaní. Dívky se učily spíš pečovat o domácnost.

Náboženství[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Řecká mytologie.

Athéňané považovali bohy za mocné bytosti, které lidem mohou uškodit nebo pomoci. Věřilo se, že nejvýznamnější bohové žijí na hoře Olympu na severu Řecka. Počítali k nim Dia, nejvyššího boha, Héru, jeho manželku, Afrodítu, bohyni lásky, Poseidóna, boha moře a původce zemětřesení. Bohům se obětovala zvířata nebo víno a doufalo se v jejich přízeň.

Akropolis

Athéna byla bohyní moudrosti a vítězné války. Athéňané věřili, že olivy do jejich města přinesla ona. Řada lidí věřila, že nemoci jsou způsobovány bohy a že pro jejich odvrácení jsou důležité modlitby a oběti. Města mezi sebou soutěžila, které z nich postaví větší a lépe vyzdobený chrám. Uvnitř chrámu Parthenónu v Athénách býval uložen městský poklad. Uprostřed byla socha bohyně Athény, která byla pokrytá zlatem a jejíž tvář byla ze slonoviny. Řecké chrámy byly vždy obklopeny sloupy z mramoru. Stejně jako je Pražský hrad dominantou Prahy, je Akropolis dominantou Athén. Tato pozoruhodná stavba byla pevností jak ve starověku, tak i ve středověku. Muzeum v Akropoli dnes patří mezí nejkrásnější a nejbohatší archeologické světové sbírky. Centrum antických i dnešních Athén tvoří starověká Agora, podivuhodná architektonická památka. Dříve, ještě za dob největší slávy, zde stály administrativní budovy, chrámy i soudy. Tady se nakupovalo, prodávalo, dělala se politika a pomlouvala vláda. V dnešních Athénách se už nesetkáme s podobným slepým zbožňováním a uctíváním, ale většina lidi je pravoslavného vyznání. Dodržují striktně dané církevní svátky, půst, nedělní mše atd. Také jsou nepřípustné sňatky lidí různého náboženského vyznání. Život v Athénách podléhá stále více tlakům moderního světa a přizpůsobuje se jim, a to i v otázce náboženství.

Války[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Bitva u Salamíny.

Války a povstání byly častým jevem na území dnešních Athén. Řekové byli vždy dobrými námořníky s vlastním loďstvem. K jednomu z největších athénských námořních vítězství došlo u ostrova Salamíny roku 480 př. n. l. Peršané zaútočili na Řecko s velkým loďstvem. Athéňanům se podařilo vlákat perské lodě do úžiny a zničit je. O řeckých lodích se můžeme poučit z maleb na keramice a z vyobrazení na mincích, která oslavovala námořní vítězství. Athéňané také velmi často bojovala s městským státem Sparta, hlavně proto že ve Spartě neměli demokracii jako v Athénách, a vůbec se tyto státy velmi odlišovali. To vyvrcholilo v Peloponéských válkách které nakonec vyhráli Sparťané. Athény musely zbořit městské hradby a začít s vládou typickou pro Spartu. Po roce se však vrátily k demokracii

Bibliografie[editovat | editovat zdroj]

  • Deary, Terry, Hepplewhite, Peter. Děsivé dějiny. Úžasní Řekové. 2. díl, Úžasní Řekové. 1. vyd. Praha: Egmont ČR, 1996, 128 s. ISBN 80-7186-346-7.
  • Freeman, Charles. Řekové. 1. vyd. Praha: Knižní klub, 1996. 46 s. ISBN 80-7176-368-3.

Související články[editovat | editovat zdroj]