322 př. n. l.

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Skočit na: Navigace, Hledání

Obsah

V Babylónu začíná boj o následnictví po Alexandrovi. Po narození je Alexandr IV. uznán za krále spolu s Filipem III., nevlastním bratrem Alexandra Velikého.
Perdikkas se spolu s Eumenem snaží udržet kontrolu nad celou říší.
Perdikkas ruší zasnoubení s Antipatrovou dcerou, protože mu Alexandrova matka Olympias nabízí ruku své dcery Kleopatry.
Antigonos I. Monofthalmos neuposlechne Perdikka, který mu nařídí dobýt pro Eumena Paflagonii a Kappadokii. Perdikkas ho chce postavit před a tak Antigonos i se svým synem Démétriem uprchne do Řecka.
Antigonos přesvědčuje Antipatra a Kratera, že Perdikkas musí být odstraněn. Nakonec se proti Perdikkovi postaví Lýsimachos, Krateros, Seleukos I., Ptolemaios I., Antipatros a Antigonos.

Obležený Antipatros je zachráněn Leonnatem s armádou sestávající se z 20 000 pěších a 1 500 jezdců. Lennates je v boji zabit.
Krateros porazí v bitvě athénskou flotilu. Touto bitvou končí Lamijská válka.
Démosthenés prchá z Athén, ale je dostižen a tak raději spáchá sebevraždu.
Hypereidés utekl na Aiginu, kde byl však chycen Makedonci a odsouzen k smrti.

Podle starého zvyku pochovávají makedonští králové své předchůdce na potvrzení svého nároku na trůn. Ptolemaios kvůli tomu unesl tělo Alexandra Velikého do Egypta a pochoval ho zde ve zlatém sarkofágu.
Poté Ptolemaios přebírá bez souhlasu Perdikka vládu i nad Kyrénou
Nakonec popravil Kleomena, kterého podezíral z inlkinace k Perdikkovi. Tím se dostal k obrovskému majetku, který Kleomenés nashromáždil.