Bitva u Marathonu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(Přesměrováno z Bitva u Marathónu)
Skočit na: Navigace, Hledání
Bitva u Marathonu
Konflikt: Řecko-perské války
Řecké (modrá) a perské (červená) síly v bitvě u Maratonu.
Řecké (modrá) a perské (červená) síly v bitvě u Maratonu.
Trvání: 490 př. n. l.
Naplánováno: {{{plánováno}}}
Cíl: {{{cíl}}}
Místo: Marathon, Řecko
Casus belli: {{{příčina}}}
Výsledek: Vítězství Athén
Změny území: {{{Území}}}
Strany
Persie Athény
Plataje
Velitelé
Dátis, Artafernés Miltiadés
Kallimachos
Síla
20 000 – 30 000 Athény 10 000

Plataje 600

Ztráty
6400[1] 192
{{{poznámky}}}

Bitva u Marathonu (12. září 490 př. n. l.) mezi Peršany a Athéňany byla výsledkem Dareiova pokusu podrobit si vojenskou mocí evropské Řecko. Skončila porážkou Peršanů a završila první fázi řecko-perských válek.

Bitva se odehrála při pobřeží na úzké planině u Marathonu. Střetly se v ní invazní síly Peršanů (20 000 – 30 000 mužů) s armádou Athén posílenou asi o 1000 Platajských (celkem 10 000 – 11 000 mužů). Velitelem řeckých vojsk byl Kallimachos, plán bitvy vypracoval Miltiadés. V čele Peršanů stáli Dátis a Artafernés.

Řekové, lépe vyzbrojení – měli kvalitnější zbraně i brnění, zahájili bitvu prudkým útokem. Vzdálenost mezi oběma vojsky překonali během, aby dali co nejméně času perským lučištníkům a zároveň zvýšili svou údernou sílu. V souladu s plánem přitom posílili svůj útvar na stranách šiku. Výsledek byl pro Peršany tragický. Jejich lučištníci a elitní jednotky sice zastavili a posléze zatlačili střed řecké formace, avšak křídla se pod řeckým náporem zhroutila. Když si Peršané uvědomili, že jsou obkličováni, dali se na útěk, ovšem ty nejlepší jednotky, úspěšně bojující ve středu bojiště, už uniknout nemohly a byly zmasakrovány. Peršané uprchli na lodě a pokusili se obsadit Athény, avšak athénská armáda se stihla domů vrátit včas.

Během bitvy padlo 192 Řeků a zhruba 6400 Peršanů.

Výsledek střetnutí běžel oznámit z Marathonu do Athén řecký voják jménem Feidipidés, který v cíli své cesty se slovy „Zvítězili jsme“ vyčerpáním zemřel. Cesta byla pravděpodobně dlouhá přibližně 42,195 km. Po tomto exemplárním sportovním výkonu athénského vojenského posla byla pojmenována olympijská disciplína maratonský běh (maraton). Nutno dodat, že zmíněný Feidipidés měl několik dní před tímto během z Marathonu do Athén podobnou misi, a to dvakrát po 224 km (s poselstvím z Athén do Sparty a zpět), tedy celkem 448 km.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. GRANT, Michael. Klasické Grécko. Bratislava : Slovart, 2008. ISBN 978-80-8085-571-0. Kapitola 1., s. 19. (slovensky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu