Pěnice slavíková

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Pěnice slavíková

Pěnice slavíková
Pěnice slavíková
Stupeň ohrožení podle IUCN
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Podkmen: obratlovci (Vertebrata)
Třída: ptáci (Aves)
Podtřída: letci (Neognathae)
Řád: pěvci (Passeriformes)
Čeleď: pěnicovití (Sylviidae)
Rod: pěnice (Sylvia)
Binomické jméno
Sylvia borin
(Boddaert, 1783)
Zpívající samec

Pěnice slavíková (Sylvia borin) je malý druh pěvce z čeledi pěnicovitých (Sylviidae).

Popis[editovat | editovat zdroj]

Menší než vrabec. Dorůstá délky 13,5–14,5 cm a v rozpětí křídel měří 20–24 cm. Hmotnost se pak pohybuje mezi 16–22 g. Její zbarvení je nenápadné bez výraznějších znaků. Svrchní stranu těla má hnědavě šedou a spodinu hnědobílou. Zobák je poměrně silný, šedobéžový, končetiny taktéž. Obě pohlaví jsou zbarvena stejně.

Žije skrytě, její přítomnost lze proto nejlépe zjistit díky hlasu. Vábí nejčastěji pronikavým „tšéék tšéék“ nebo „tek tek“, varuje tvrdým „tčrrr“. zvuk Zpěv je dlouhý 3-8 sekund a tvořený řadou rychlých, pronikavých a drnčivých tónů. Podobá se zpěvu pěnice černohlavé (S. atricapilla), má však delší strofy a není zakončen flétnovitými zvuky.

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Hnízdí ve většině Evropy a západní Asii. Její areál rozšíření sahá od severního Portugalska, Francie a západního Irska východně až po řeku Jenisej. Ve střední Evropě se vyskytuje od dubna do září. Je tažná na dlouhou vzdálenost se zimovišti v subsaharské Africe (konkrétní zimoviště se však liší v závislosti na poddruzích, viz níže).

Hnízdí hlavně ve vlhkých listnatých nebo smíšených lesích s bohatým podrostem, keřovým patrem a mýtinami, na jejich okrajích, v remízcích, křovinách podél potoků, parcích a zahradách.[1][2][3]

V České republice hnízdí po celém území, početněji v nižších a středních polohách (nepravidelně až po horní hranici lesa).[4]

Potrava[editovat | editovat zdroj]

Živí se hlavně hmyzem, pavouky a jinými bezobratlými, na podzim požírá také různé plody.

Hnízdění[editovat | editovat zdroj]

Mladí ptáci dospívají v prvním roce života. Ve střední Evropě hnízdí 1x až 2x ročně od května do července. Miskovité hnízdo spletené ze stébel trav staví oba rodiče většinou níže než 30 cm nad zemí dobře ukryté v hustých keřích. V jedné snůšce je 4–5 světlých, hnědě skvrnitých, 19,9 x 14,7 mm velkých[2] vajec, na kterých sedí 11–12 dnů střídavě oba rodiče. Mláďata pak hnízdo opouštějí po 10–12 dnech. Nejvyšší zaznamenaný věk je 14 let a 2 měsíce.[5]

Početnost[editovat | editovat zdroj]

Evropská populace je odhadována na 8,5–16 milionů párů,[6] z nichž ve střední Evropě hnízdí přibližně 1,8–3,2 milionů. Celková populace v České republice pak čítá zhruba 200–400 tisíc párů.[4]

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

Polytypický druh se 2 poddruhy:[7]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. SVENSON, L. a kol. Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. Praha : Svojtka&Co, 2004. ISBN 80-7237-658-6. S. 281.  
  2. a b DUNGEL, Jan; HUDEC, Karel. Atlas ptáků České a Slovenské republiky. Praha : Academia, 2001. ISBN 9788020009272. S. 194.  
  3. Gartengrasmücke [online]. Info A-Z - Die Vogelarten auf Runde in der Herry kom, [cit. 2011-03-14]. Dostupné online. (německy) 
  4. a b ŠŤASTNÝ, Karel; BEJČEK, Vladimír; HUDEC, Karel. Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice 2001-2003. Praha : Aventinum, 2006. ISBN 80-86858-19-7. S. 320-321.  
  5. European Longevity Records [online]. European Union for Bird Ringing, [cit. 2011-03-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Garden Warbler Sylvia borin [Boddaert, 1783] [online]. British Trust for Ornithology, [cit. 2011-03-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Garden Warbler (Sylvia borin) [online]. Internet Bird Collection, [cit. 2011-03-14]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Bauer, H.-G.; Bezzel, E. & Fiedler, W.: Das Kompendium der Vögel Mitteleuropas - Alles über Biologie, Gefährdung und Schutz. Band 2: Passeriformes - Sperlingsvögel. AULA-Verlag Wiebelsheim, 2005. ISBN 3-89104-648-0 (německy)
  • Svensson, L.; Grant, P. J.; Mullarney, K.; Zetterström, D.: Der neue Kosmos-Vogelführer - Alle Arten Europas, Nordafrikas und Vorderasiens. Franckh-Kosmos Verlags-GmbH & Co., Stuttgart. 1999. ISBN 3-440-07720-9 (německy)
  • Bezzel, Einhard: Ptáci. Rebo Productions CZ, Dobřejovice. 2003. ISBN 978-80-7234-292-1
  • Dierschke, Volker: Ptáci. Euromedia Group, k. s., Praha. 2009. ISBN 978-80-242-2193-9

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • COLLIN, Didier. Fauvette des jardins [online]. Oiseaux.net, [cit. 2011-03-14]. Dostupné online. (francouzsky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]