Žluva hajní

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Žluva hajní

Žluva hajní - samec
Žluva hajní - samec
Stupeň ohrožení podle IUCN
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Podkmen: obratlovci (Vertebrata)
Třída: ptáci (Aves)
Podtřída: letci (Neognathae)
Řád: pěvci (Passeriformes)
Čeleď: žluvovití (Oriolidae)
Rod: žluva (Oriolus)
Binomické jméno
Oriolus oriolus
(Linnaeus, 1758)
Rozšíření žluvy hajní (červeně hnízdiště, růžově zimoviště)
Rozšíření žluvy hajní (červeně hnízdiště, růžově zimoviště)

Žluva hajní (Oriolus oriolus) je středně velký druh zpěvného ptáka z čeledi žluvovitých (Oriolidae).

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

Rozlišují se 2 poddruhy:[1]

  • O. o. oriolus (Linnaeus, 1758) – severozápadní Afrika, Evropa, západní Sibiř
  • O. o. kundoo Sykes, 1832 – střední a jižní Asie

Popis[editovat | editovat zdroj]

Pestře zbarvený pták velikosti kosa černého (délka těla 24–25 cm). Hmotnost se pohybuje mezi 42–102 g. Samec je zářivě žlutý, s kontrastující černou uzdičkou, křídly a ocasem. Uprostřed složeného křídla je žlutá skvrna, na ocase dva žluté pruhy. Samice je vybarvena nenápadně, svrchu olivově zeleně a zespodu špinavě bíle s podélnými jemnými proužky. Uzdičku má šedavou. Některé starší samice mohou být zespodu žluté, nečárkované a tudíž dost podobné samcům, dají se však poznat podle šedavé uzdičky a částečně zelenavých ramenních letek a středních ocasních per. Mladý pták je podobný samici. Zobák dospělého je hnědorůžový a mladého tmavě hnědý nebo šedý, nohy olivově modrošedé.[1][2][3]

Hlas[editovat | editovat zdroj]

Vábení je drsné „vík“, zpěv hlasité flétnovité „dylióliju“.

Žluva hajní

Zpěv

Problémy s přehráváním? Nápověda.

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Žluva hajní je rozšířena ve většině Palearktu, východně po Altaj a Indii. Severní hranice areálu v Evropě prochází jihovýchodem Britských ostrovů, Dánskem a jižním Švédskem a pozvolna se posunuje k severu. Tažný druh, s hlavními zimovišti ve východní a jihovýchodní Africe.[1][4] Evropská populace je stabilní a čítá více než 3 400 000 párů.[5]

Výskyt v ČR[editovat | editovat zdroj]

V ČR hnízdí pravidelně, ale nepříliš početně, hlavně v nížinách. Celková početnost byla v letech 1985–89 i 2001–03 odhadnuta na 8000–16 000 párů.[1]

Přílet na naše území probíhá na přelomu dubna a května, na zimoviště odlétá počátkem září.

Prostředí[editovat | editovat zdroj]

Vejce žluvy hajní

Vyskytuje se ve světlých listnatých lesích, sadech apod.

Hnízdění[editovat | editovat zdroj]

Hnízdí jednotlivě. Samec se na hnízdišti objevuje o týden dříve než samice a ihned po příletu začíná obhajovat hnízdní okrsek. Hnízdo si splétá z trávy ve vodorovně rostlých vidlicích větví, obvykle vysoko v korunách stromů. Hnízdí 1x ročně od května do července, s případnou náhradní snůškou. Samice klade 3–5 bílých, jemně černě skvrnitých vajec o rozměrech 30,48 x 21,25 mm. Snášena jsou denně, sezení začíná od snesení posledního vejce. Inkubace trvá 14–17 dnů, sedí pouze samice, kterou samec krmí. Mláďata jsou krmena oběma rodiči a hnízdo opouštějí po 14–15 dnech. S rodiči zůstávají až do odletu na zimoviště. Většina ztrát je způsobena predací (hlavně krkavcovitými a veverkami) a nepříznivým počasím. Pohlavní dospělosti dosahují v 1. roce života, nejvyšší známý věk kroužkovaného ptáka je 14 let a 10 měsíců.[1]

Potrava[editovat | editovat zdroj]

Živí se různými bezobratlými (hmyzem, pavouky, měkkýši) a dužnatými plody, např. moruše, střemchy, vinné révy, třešně.[1]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f HUDEC, K. a kol.. Fauna ČR. Ptáci 3. Praha : Academia, 2005. ISBN 80-200-1113-7.  
  2. SVENSSON, L. a kol.. Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. 2.. vyd. Praha : Ševčík, 2012. ISBN 978-80-7291-224-7.  
  3. Walther, B. & Jones, P. (2008): Family Oriolidae (Orioles). In: del Hoyo, J.; Elliott, A. & Christie, D. A. (eds): Handbook of Birds of the World (Vol.13: Penduline-tits to Shrikes). Lynx Edicions, Barcelona. ISBN 978-84-96553-45-3
  4. CEPÁK, J. a kol.. Atlas migrace ptáků České a Slovenské republiky. Praha : Aventinum, 2008. ISBN 978-80-86858-87-6.  
  5. BUEFIELD, I.; BOMMEL, F. van. Birds in Europe: population estimates, trends and conservation status. Cambridge : BirdLife International, 2004. Dostupné online. ISBN 978-0946888535.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Dungel, J., Hudec, K.:Atlas ptáků České a Slovenské republiky. Academia, Praha, 2001.
  • Šťastný, K., Drchal, K. Naši pěvci. Praha, SZN, 1984. 174 S.
  • Šťastný, K., Bejček, V., Hudec, K.: Svět zvířat IV - Ptáci(1). Albatros, Praha, 1998.

Podobné názvy[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]