Žluva hajní
|
|
||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
 Žluva hajní - samec
|
||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||||||||||||
|
||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||
| Oriolus oriolus L., 1758 |
||||||||||||||||
 Rozšíření žluvy hajní.
|
Žluva hajní (Oriolus oriolus) je pták velikosti kosa. V ČR je to pravidelně se vyskytující pták, o celkové početnosti 8000 až 16000 hnízdících párů.
Obsah |
Popis [editovat]
Samice má výrazné žluté zbarvení těla, kontrastující s černým zbarvením křídel a ocasu. Zobák je červený, kolem oka je černá skvrnka. Samice je vybarvena nenápadně, její tělo je na hřbetě olivově zelené, spodina těla je šedá s podélnými proužky. Mladí jedinci jsou zespodu bílí a slabě proužkovaní, křídelní pera mají světlý lem.
- váha: 50-80 g
- délka těla: 23-25 cm
- rozpětí křídel: 14-16 cm
Způsob života [editovat]
Žluva obecná je tažný druh, který do Střední Evropy přilétá na přelomu dubna a května. Zimoviště evropských populací se nacházejí v jižní a jihovýchodní Africe. Vyskytuje se nejčastěji jednotlivě, ve světlých listnatých lesech, sadech apod. Hnízdění započíná koncem května. Hnízdí pouze do nadmořské výšky 600 m n.m. Hnízda si splétá z trávy v korunách stromů, ve vidlici nějaké větve. Samice klade 3-5 bílých vajec s několika černými skvrnami. Při inkubaci vajec se střídají oba rodiče. Po dvou týdnech se líhnou mláďata, která za dalších 14 dnů vylétají. Na zimoviště žluvy hajní odlétají počátkem září.
Potrava [editovat]
Různí bezobratlí živočichové a dužnaté plody, např. moruše, střemchy, vinná réva, třešně.
Rozšíření [editovat]
Pravděpodobně se v minulosti šířila z Mediteránu (čemuž napovídá výrazné zbarvení samce) směrem na sever. V současnosti je severní hranice areálu v jižní Skandinávii. Pronikla i do střední Asie, tamní populace zimují v Přední Indii.
Reference [editovat]
Dungel J., Hudec K.:Atlas ptáků České a Slovenské republiky. Academia, Praha, 2001.
Šťastný K., Bejček V., Hudec K.: Svět zvířat IV - Ptáci(1). Albatros, Praha, 1998.
