Sakura-džima

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(Přesměrováno z Sakuradžima)
Skočit na: Navigace, Hledání
Sakura-džima (桜島)
Sakura-džima
Vrchol 1117 m n. m.

Světadíl Asie
Státy JaponskoJaponsko Japonsko
Souřadnice 31° 35′ 6″ s. š., 130° 39′ 25″ v. d.
Sakura-džima
Fire.svg
Sakura-džima
Typ stratovulkán
Erupce 2009

Sakura-džima nebo Sakuradžima (japonsky 桜島) je název aktivního stratovulkánu, nacházejícího se na ostrově (bývalém, od erupce v roce 1914 je spojen s pevninou) stejného jména v severní části zálivu Kagošima na japonském ostrově Kjúšú. Její vrchol je tvořen třemi štíty: Kitadake (桜島北岳 - Severní; jinak Ontake - 御岳), Nakadake (桜島中岳 Prostřední 1060 m) a Minamidake (桜島南岳 Jižní 1040 m), nejvyšší je Kitadake (1117 m nad hladinou moře).

Sopka je jedna z nejaktivnějších v Japonsku. Od roku 1955 prakticky bez přestávky chrlí sopečné plyny a popel, s několika menšími explozivními erupcemi ročně. Jelikož oblast je hustě osídlena, Sakuradžima je jedna z nejlépe sledovaných sopek světa (vulkanická observatoř pro sledování aktivity bylo zřízeno v roce 1960). Oblast Sakuradžima je známá výskytem několika horkých pramenů a je součástí národního parku Kirišima-Kinkówan (霧島錦江湾国立公園 [Kirišima Kinkówan Kokuricu kóen]).

Geologický vývoj[editovat | editovat zdroj]

Satelitní snímek oblasti Sakuradžima.

Sakuradžima je postkalderová vulkanická struktura, leží na starší, pleistocénní kaldeře Aira o rozměrech 17 × 23 km, jejíž stáří se odhaduje na 22 000 let. Vývoj samotné sopky začal před 13 000 lety, nejprve jako ostrov na jižním okraji kaldery, který se spojil s pevninou během erupce v roce 1914.

Historicky aktivní kráter je Kitadake, doložené záznamy o erupcích pocházejí z 8. století. Převládající forma erupcí je Strombolská erupce (pouze s lokálním dosahem), v nepravidelných intervalech střídány s většími, plinovskými erupcemi (1471-1476, 1779-1782 a 1914).

Erupce v roce 1914[editovat | editovat zdroj]

Před rokem 1914 byla sopka považována za vyhaslou, více než století nejevila žádné známky aktivity. 11. ledna 1914 se nečekaně probudila, naštěstí většina obyvatel ostrova opustila své domovy den před erupcí kvůli středně silnému zemětřesení, které předcházelo výbuchu. Počáteční stadium erupce bylo velmi explozivní s produkcí velkého množtví pyroklastik a sopečného popela, ale další zemětřesení, které se odehrálo 13. ledna (a vyžádalo si 35 obětí na životech), změnilo formu erupce na efuzívní.

Výlevy láv trvaly více než měsíc (což je na japonské poměry neobvyklé - díky velkému obsahu oxidu křemičitého a tím i velké viskozitě magmatu). Ostrov se postupně zvětšoval, až se nakonec spojil s pevninou. V finálním stádiu, kdy došlo k vyprázdnění magmatického krbu, celá oblast kaldery poklesla o 60 cm. To poukazuje na to, že hlavní rezervoár je součástí staršího kalderového komplexu.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Sakura-džima na slovenské Wikipedii a Sakurajima na anglické Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu
Kaligrafický symbol
Článek obsahuje japonský text.
Bez vhodného fontu nejspíš místo kandži nebo kany uvidíte otazníky, obdélníčky či jiné znaky.