Jura

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o geologickém období. Další významy jsou uvedeny v článku Jura (rozcestník).
Geologický čas
 fanerozoikum   kenozoikum  kvartér
neogén
paleogén
 mezozoikum 
(druhohory)
křída
jura
trias
 paleozoikum 
(prvohory)
perm
karbon
devon
silur
ordovik
kambrium
proterozoikum
archaikum
hadaikum

Jura je geologická perioda patřící do éry mezozoika. Její začátek je datován přibližně před 200 miliony let, konec před 145 miliony let. Název je odvozen od pohoří Jura (Švýcarsko, Francie, autor A. von Humbolt 1795). Jako samostatný útvar byl definován roku 1829 A. Boném. Juru charakterizuje druhá největší transgrese moře, které pokrývalo až 80 % dnešní známé souše. Moře pokrývalo západní část severní Ameriky, značnou část Asie, části Evropy, Afriky, Indie, západní část Austrálie.

Bližší dělení[editovat | editovat zdroj]

Obecně se dělí na spodní (200-175 mil. let), střední (175-160 mil. let) a svrchní (160-145 mil. let).

Jurské břidlice kimeridžského stáří u Dorsetu

V Německu L.v.Buch (1839) zavedl dle převládající barvy hornin termíny černá, hnědá a bílá jura. A. Oppel pak jednotlivá oddělení nazval lias, dogger a malm. Tyto názvy byly odvozeny od označení hornin používaných dělníky v lomech v Anglii. Detailní členění jury s uvedením odpovídajících regionálních jednotek uvádí následující tabulka:

Epocha Stupeň Spodní hranice Nový Zéland Čína
svrchní tithon 150,6 mil. let puaro penglaizhen
kimmeridž 155,7 mil. let ohan suiningi
oxford 161,2 mil. let heter
střední callov 164,7 mil. let temaik shaximio
bathon 167,7 mil. let
bajok 171,6 mil. let urno Xintiangou
aalen 175,6 mil. let
spodní toark 183 mil. let
pliensbach 189,6 mil. let
sinemur 196,5 mil. let arataur
hettang 199,6 mil. let

Život v juře[editovat | editovat zdroj]

Fauna[editovat | editovat zdroj]

Hojní byli prvoci (vůdčí Calpionella alpina ve svrchní juře), houby, koráli, vytvářející v teplých mořích rozsáhlé útesy, mechovky, měkkýši (Trigonia, Posidonia). Na vrcholu byl rozvoj hlavonožců, zejména charakteristických amonitů (vůdčí fosílie) a jejich příbuzných ze skupiny belemnitů.

Zkamenělina amonita

Častější jsou kosticovité ryby (Teleostei), známy jsou již pravé žáby. Největší rybou vůbec mohl být rod Leedsichthys, žijící ve střední juře.

Poprvé se objevují také praví krokodýli, obývající nejen sladké, ale i mořské vody. Známé jsou nálezy primitivních želv s tělem již částečně pokrytým krunýřem, pokračuje vývoj drobných savců. Teplá moře obývají žraloci a rejnoci ve formách velmi podobných současným. Tomuto období však stále dominují zejména plazi. Vody obývají různé druhy ichtyosaurů (ryboještěři, např. lokalita Holzmaden v SRN) a dravých dlouhokrkých plesiosaurů.

Na souši již bezkonkurenčně dominují různé skupiny dravých i býložravých neptačích dinosaurů (včetně obřích sauropodů, z nichž největší byl možná rod Amphicoelias) a ve vzduchu ptakoještěři (Pterosauria - např. Pterodactylus, Dimorphodon ad.). Jsou známy také nálezy prvních "praptáků" (rod Archaeopteryx, objevený u Solnhofenu v SRN). V Číně žil ještě o 10 milionů let dříve opeřený troodontid rodu Anchiornis (asi před 160 miliony let).

Flóra[editovat | editovat zdroj]

Jura je vrcholným obdobím rostlin mezofytika. Lze rozlišit dvě provincie, indoevropskou, charakteristickou tropickým a subtropickým vlhkým klimatem a sibiřskou, odpovídající dnešnímu mírnému pásmu (s uhelnými pánvemi známými z Aljašky a Grónska). Převládají cykasovité rostliny (Zamites, Nilssonia), benetitové (Bennettitales), různé druhy ginkgovitých, hojní jsou předchůdci jehličnanů. Objevují se první krytosemenné rostliny a mořské řasy (ruduchy, zelené řasy).

Zkamenělé listy jinanu

Tektonika[editovat | editovat zdroj]

Na přelomu triasu a jury dochází k tektonicky nevýraznému vrásnění starokimerské fáze. Během jury začíná rozpad Gondwany na jednotlivé světadíly, podél oceánického hřbetu se rozevírá Atlantický oceán, vzniká Indický oceán, odděluje se Madagaskar od Afriky. Významným tektonickým prvkem je vrásnění mladokimerské fáze na konci jury. Dochází k regresi moře, vrásnění předznamenává vznik pásma pacifických pohoří. V sev. Americe, kde je označováno jako nevadské vrásnění, je spojeno se vznikem obrovských granitových batolitů (svrchní jura-spodní křída), četný vulkanismus produkuje lávové příkrovy mocné až 6 km (USA, Kanada). Výlevy láv jsou známy i z formace Karroo v jižní Africe, v Antarktidě a na Kavkazu.

Jura v Evropě[editovat | editovat zdroj]

Vydělují se tři oblasti:

Jura v Českém masívu[editovat | editovat zdroj]

Denudanční zbytky stáří kelloway-kimeridž s bazálními klastiky (písky) a dolomitickými vápenci o mocnosti 50–80 m jsou známy podél lužického zlomu (Krásná Lípa). V Moravském krasu (Olomučany, Rudice, Babice) a okolí Brna (Hády, Stránská skála, Švédské šance) jsou horniny stáří kelloway-oxford zastoupeny bazálními slepenci, písky a jíly v nadloží s vápenci (největší mocnost 134 známa z vrtu Slatina 1). Největší rozsah má jura v podloží neogénu čelní hlubiny a flyšového pásma. Lias-dogger jsou zastoupeny diváckými vrstvami (lokálně s uhelnou sedimentací), s transgresí moře v kelloway-oxfordu, která trvala do tithónu, jsou spojeny vápence hrušovanské, novosedelské, pasohlávské, dále nikolčické vrstvy, mušovské souvrství, kurdějovské vápence a kobylské vápence s dolomity.

Jura v jednotkách Západních Karpat na území ČR[editovat | editovat zdroj]

Ložiska surovin[editovat | editovat zdroj]

Významná jsou předevšímm ložiska černého uhlí. V severní Americe v kontinentální molase podél Skalnatých hor, v Asii čeljabinská, irkutská, turgajská pánev, ložiska v Číně, v Rakousku ložisko Gresten, pánev Mecsek v Maďarsku. Na sedimenty plošiny Colorado jsou vázána ložiska uranu. V Mexickém zálivu jsou významná ložiska evaporitů a důležité jsou solné pně, které tvoří struktury vhodné pro ložiska ropy. Tzv. „lotrinská mineta“ ve Francii je zdrojem oolitických rud železa. V Maďarsku na ložisku Urkút se těží rudy manganu. Méně významná jsou ložiska bauxitu v Uzbekistánu a Řecku.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Mezozoikum
Předchůdce:
trias
200 Ma–145 Ma
Jura
Nástupce:
křída