Archaikum
| Geologický čas | ||
| fanerozoikum | kenozoikum | kvartér |
| neogén | ||
| paleogén | ||
| mezozoikum (druhohory) |
křída | |
| jura | ||
| trias | ||
| paleozoikum (prvohory) |
perm | |
| karbon | ||
| devon | ||
| silur | ||
| ordovik | ||
| kambrium | ||
| proterozoikum | ||
| archaikum | ||
| hadaikum | ||
Archaikum (archeozoikum, prahory) je geologické období (eón) Země, které následovalo po hadaiku a předcházelo proterozoiku. Nejčastěji se datuje do doby před 3800 až 2500 miliony let. Název archaikum zavedl v roce 1872 americký geolog J. D. Dana.
Obsah |
Členění [editovat]
Archaikum se dělí na eoarchaikum, paleoarchaikum, mesoarchaikum a neoarchaikum. Příslušný úsek chronostratigrafické tabulky vypadá následovně:[1]
| prekambrium | proterozoikum | 2500 Ma - ~541 Ma | |
| archaikum | neoarchaikum | 2800 Ma - 2500 Ma | |
| mesoarchaikum | 3200 Ma - 2800 Ma | ||
| paleoarchaikum | 3600 Ma - 3200 Ma | ||
| eoarchaikum | 4000 Ma - 3600 Ma | ||
| hadaikum | ~4600 Ma - 4000 Ma | ||
Geologie [editovat]
Země již zchladla natolik, že se začaly vytvářet nejstarší dodnes dochované horniny. Vznikala jádra dnešních kontinentů – kratony, zdobící povrch planety jako malé ostrůvky. Zemská kůra však byla ještě tenká a podléhala neustálým přeměnám. Některé oblasti byly vyzvedávány a jiné klesaly.
Atmosféra, hydrosféra [editovat]
Z této doby pochází bezpečné doklady o existenci atmosféry a hydrosféry, jejichž počátky se datují do předchozího Hadaika. Klima bylo velmi horké a vlhké.
Biosféra [editovat]
Vznik života je zřejmě nejdůležitější událostí tohoto období. Jeho první doklady, fosilní bakterie a sinice, jsou nalézány v nejstarších známých horninách po celém světě.
Reference [editovat]
- ↑ Mezinárodní chronostratigrafická tabulka, vydaná Mezinárodní komisí pro stratigrafii (ICS) v srpnu 2012
| Archaikum | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Hadaikum |
3800 Ma – 2500 Ma Archaikum |
Nástupce: Proterozoikum |