Hadaikum

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Geologický čas
 fanerozoikum   kenozoikum  kvartér
neogén
paleogén
 mezozoikum 
(druhohory)
křída
jura
trias
 paleozoikum 
(prvohory)
perm
karbon
devon
silur
ordovik
kambrium
proterozoikum
archaikum
hadaikum

Hadaikum (Hadean, někdy Priscoan) je nejstarší období (eon) ve vývoji Země. Datuje se do období před 4600 až 3800 miliony let (Ma). Pro toto období je charakteristický vznik zemské kůry a později oceánů. Název je odvozen od Háda, řeckého boha podsvětí. Neklidné období bylo plné sopečných výbuchů a dopadajících meteoritů.

Velký impakt[editovat | editovat zdroj]

Zhruba před 4540 miliony let pravděpodobně došlo k mimořádně silné srážce Země s tělesem velikosti Marsu. Tato událost je označována jako Velký impakt. Tím bylo vyvrženo obrovské množství materiálu na oběžnou dráhu Země. Z této masy se později zformoval Měsíc. Předpokládá se, že při této srážce do vesmíru unikla prvotní atmosféra, ale také je možné, že tuto atmosféru při zvýšené teplotě zemská gravitace zkrátka neudržela.

Atmosféra, hydrosféra[editovat | editovat zdroj]

V raném stádiu byla Země extrémně žhavá a vyzařovala do vesmíru mnoho energie. Tím se postupně ochlazovala a mohlo docházet ke vzniku prvních ker pevného povrchu. Tyto kry, pohybující se po stále žhavém povrchu, se spojovaly a znovu tříštily. Z mezihvězdného plynu, který obsahoval množství vodíku a helia, ale také methan, amoniak a jiné látky, se vytvořila prvotní atmosféra. Meteority, dopadající na chladnoucí planetu, přinášely zmrzlou vodu. Led se při nárazu měnil v páru a ta, v kombinaci s jinými plyny, tvořila nad Zemí těžké mraky.

Asi před 3900 miliony let vznikla vlivem rozsáhlé sopečné činnosti druhá atmosféra, složená z vodní páry (70-80%), dusíku a oxidu uhličitého. V menším množství obsahovala i oxid siřičitý, oxid uhelnatý, methan, amoniak, vodík, kyselinu chlorovodíkovou a jiné plyny.

V období před 3900 až 3800 miliony let ustalo rozsáhlé bombardování planety, což umožnilo další ochlazení a zkondenzování vody v mracích. Docházelo tak k hustým, dlouhotrvajícím dešťům. Voda zaplňovala veškeré prolákliny a krátery na zemském povrchu a vytvářela tak první vodní plochy. Již tato prvotní moře byla slaná, neboť se v nich rozpouštěly soli, usazené na zemském povrchu.

Geologie[editovat | editovat zdroj]

Zemské těleso se poměrně rychle ochlazovalo, a to i kvůli nižšímu výkonu mladého Slunce. Na povrchu Země se začala tvořit pevná zemská kůra. Nedochovalo se z ní však do současnosti téměř nic.

V Austrálii i Kanadě byly nalezeny krystaly zirkonů, pocházející až z doby před 4404 miliony let. Zřejmě se jedná o pozůstatky nejstarší zemské kůry, která byla rozbita následnými geologickými procesy a jejíž relikty se pak uložily v mladších horninách.

  • Jack Hills (Austrálie) – horniny obsahující zirkony staré až 4404 milionů let
  • Nuvvuagittuq greenstone belt (Kanada) – horniny staré až 4280 milionů let, nejstarší známé horniny na Zemi
  • Acasta Gneiss (Kanada) – horniny staré až 4031 milion let

Biosféra[editovat | editovat zdroj]

Z tohoto období nebyl spolehlivě doložen žádný život.


Prekambrium
Předchůdce:
-
4600 Ma – 3800 Ma
Hadaikum
Nástupce:
Archaikum