Geologický čas
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ještě před 250 lety panoval v křesťanském světě názor, že Země je stará několik málo tisíců let. Bible byla v tomto ohledu autoritou po celý středověk i počátek novověku. Dlouhou dobu byl nekriticky přijímán nesmyslný výpočet irského anglikánského archiváře Jamese Usshera, který v roce 1654 určil vznik světa k roku 4004 př. n. l.
Teprve na počátku 19. století začal převažovat geologický výklad nad dogmatickým. V 50. letech 20. století pak bylo stáří Země stanoveno na 4 550 milionů let (Ma). Během několika dalších desetiletí se dospělo k poznání, že vesmír je starý 13 až 14 miliard let (poslední přesnější údaj je 13,75 miliard let). Celá geologická minulost Země byla rozčleněna na několik období, podle událostí které se v daném období staly.
Stratigrafická tabulka [editovat]
| supereon | eon eonotem (Eonothem)[p 1] |
éra eratem (Erathem) |
perioda útvar (System) |
epocha oddělení (Series) |
hlavní události | věk stupeň (Stage) |
časová osa (Ma)[p 2] | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| fanerozoikum (Phanerozoic) "období zjevného života" |
|
neogén | holocén | Konec poslední doby ledové a vzestup moderních lidských civilizací. | 0 - 0,0117 | |||
| pleistocén | Vyhynutí mnoha druhů velkých savců. Evoluce lidí. | würm | 0,0117 - 0,11 | |||||
| riss/würm | 0,11 - 0,126 | |||||||
| riss | 0,126 - 0,38 | |||||||
| mindel/riss | 0,38 - 0,40 | |||||||
| mindel | 0,40 - 0,42 | |||||||
| günz/mindel | 0,42 - 0,85 | |||||||
| günz | 0,85 - 1,20 | |||||||
| donau/günz | 1,20 - 1,45 | |||||||
| donau | 1,45 - 1,80 | |||||||
| 1,80 - 2,40 | ||||||||
| biber | 2,40 - 2,588 | |||||||
| pliocén | piacenz | 2,588 - 3,60 | ||||||
| zancl | 3,60 - 5,333 | |||||||
| miocén | messin | 5,333 - 7,246 | ||||||
| torton | 7,246 - 11,62 | |||||||
| serravall | 11,62 - 13,82 | |||||||
| langh | 13,82 - 15,97 | |||||||
| burdigal | 15,97 - 20,44 | |||||||
| aquitan | 20,44 - 23,03 | |||||||
| paleogén | oligocén | chatt | 23,03 - 28,1 | |||||
| rupel | 28,1 - 33,9 | |||||||
| eocén | První druhy „moderních“ savců. | priabon | 33,9 - 38,0 | |||||
| barton | 38,0 - 41,3 | |||||||
| lutet | 41,3 - 47,8 | |||||||
| ypres | 47,8 - 56,0 | |||||||
| paleocén | thanet | 56,0 - 59,2 | ||||||
| mont | 59,2 - 61,6 | |||||||
| dan | 61,6 - 66,0 | |||||||
|
(druhohory) |
křída | svrchní | Vrchol a vymření dinosaurů. První primitivní placentálové. | maastricht | 66,0 - 72,1 | |||
| campan | 72,1 - 83,6 | |||||||
| santon | 83,6 - 86,3 | |||||||
| coniac | 86,3 - 89,8 | |||||||
| turon | 89,8 - 93,9 | |||||||
| cenoman | 93,9 - 100,5 | |||||||
| spodní | alb | 100,5 - 113,0 | ||||||
| apt | 113,0 - 125,0 | |||||||
| barrem | 125,0 - 129,4 | |||||||
| hauteriv | 129,4 - 132,9 | |||||||
| valangin | 132,9 - 139,8 | |||||||
| berrias | 139,8 - 145,0 | |||||||
| jura | svrchní (malm) |
Vačnatí savci, první ptáci, první kvetoucí rostliny. | tithon | 145,0 - 152,1 | ||||
| kimmeridž | 152,1 - 157,3 | |||||||
| oxford | 157,3 - 163,5 | |||||||
| střední (dogger) |
callow | 163,5 - 166,1 | ||||||
| bathon | 166,1 - 168,3 | |||||||
| bajok | 168,3 - 170,3 | |||||||
| aalen | 170,3 - 174,1 | |||||||
| spodní (lias) |
toark | 174,1 - 182,7 | ||||||
| pliensbach | 182,7 - 190,8 | |||||||
| sinemur | 190,8 - 199,3 | |||||||
| hettang | 199,3 - 201,3 | |||||||
| trias | svrchní | První dinosauři, ptakořitní, rozlomení Pangey do Gondwany a Laurentie. | rhaet | 201,3 - 208,5 | ||||
| nor | 208,5 - 228 | |||||||
| karn | 228 - 235 | |||||||
| střední | ladin | 235 - 242 | ||||||
| anis | 242 - 247,2 | |||||||
| spodní | olenek | 247,2 - 251,2 | ||||||
| ind | 251,2 - 252,2 | |||||||
|
(prvohory) |
svrchní paleozoikum |
perm | svrchní | Permské vymírání největší známé vymírání, vyhynulo 95 % rodů, suchozemských i mořských. | thuring | 252,2 - 272,3 | ||
| spodní | saxon | 272,3 - | ||||||
| autun | - 298,9 | |||||||
| karbon[p 3] | svrchní (pennsylvan) |
Rozmach hmyzu, první plazi, ukládání černých břidlic. | stephan | 298,9 - 303,9 | ||||
| westphal | 303,9 - 313,0 | |||||||
| namur | 313,0 - 326,4 | |||||||
| spodní (mississipp) |
Velké primitivní stromy, první pozemní obratlovci. | visé | 326,4 - 345,3 | |||||
| tournai | 345,3 - 359,2 | |||||||
| spodní paleozoikum |
devon | svrchní | První obojživelníci, plavuně | famen | 359,2 - 374,5 | |||
| frasn | 374,5 - 385,3 | |||||||
| střední | givet | 385,3 - 391,8 | ||||||
| eifel | 391,8 - 397,5 | |||||||
| spodní | ems | 397,5 - 407,0 | ||||||
| prag | 407,0 - 411,2 | |||||||
| lochkov | 411,2 - 416,0 | |||||||
| silur | svrchní | První cévnaté rostliny, první ryby s čelistí. | přídolí | 416,0 - 418,7 | ||||
| ludlow | 418,7 - 422,9 | |||||||
| spodní | wenlock | 422,9 - 428,2 | ||||||
| llandovery | 428,2 - 443,7 | |||||||
| ordovik | svrchní | Dominují bezobratlí, první pozemní rostliny. | ashgill | 443,7 - | ||||
| caradok | ||||||||
| spodní | llandeilo | |||||||
| llanvirn | ||||||||
| arenig | ||||||||
| tremadok | - 488,3 | |||||||
| kambrium | svrchní | Hlavní rozdělení života v kambrické explozi. | 488,3 - 501,0 | |||||
| střední | 501,0 - 513,0 | |||||||
| spodní | 513,0 - 542,0 | |||||||
| prekambrium kryptozoikum (Precambrian) |
proterozoikum (Proterozoic) | neoproterozoikum | ediakar | 542 - ~630 | ||||
| cryogen | Země asi jako sněhová koule, rozpad Rodinie | ~630 - 850 | ||||||
| ton | 850 - 1000 | |||||||
| mesoproterozoikum | sten | Sjednocení superkontinetu Rodinia | 1000 - 1200 | |||||
| ectas | 1200 - 1400 | |||||||
| calymm | 1400 - 1600 | |||||||
| paleo- proterozoikum |
stather | 1600 - 1800 | ||||||
| orosir | Množství kyslíku v atmosféře na 15 % dnešního stavu | 1800 - 2050 | ||||||
| rhyac | 2050 - 2300 | |||||||
| sider | 2300 - 2500 | |||||||
| archaikum (Archean) | neoarchaikum | 2500 - 2800 | ||||||
| mesoarchaikum | 2800 - 3200 | |||||||
| paleoarchaikum | 3200 - 3600 | |||||||
| eoarchaikum | jednobuněčný život | 3600 - 3800 | ||||||
| hadaikum (Hadean)[p 4] | 4280 Ma – nejstarší horniny (Nuvvuagittuq greenstone belt, Kanada); 4404 Ma – nejstarší známý minerál (zirkon); 4570 Ma – vznik Země |
3800 - ca.4600 | ||||||
- ↑ V závorkách uveden anglický název.
- ↑ Data jsou nepřesná s odchylkou až několik procent. To je způsobeno převážně nejistotou použitého měření.
- ↑ V Severní Americe se karbon dělí na Mississippian Pennsylvanian.
- ↑ Hadaikum (tzv. "Hádské období") se někdy nazývá priscoan.
Geologický čas byl uměle rozdělen na úseky - geologická období, dle geologického, paleontologického aj. vývoje na Zemi. Má se za to, že časové délky geologických období se statisticky neustále zkracují.
Reference [editovat]
- Článek o geologickém čase, shorakhk.cz
- (anglicky) Aktuální geochronologická stratigrafická tabulka, podle Mezinárodní komise pro stratografii (ICS)
- (anglicky) Aktuální definiční body stratigrafických rozhraní, podle Mezinárodní komise pro stratografii (ICS)
Pohyb světadílů a jejich desek
| 1100 - 750 | miliony let zpět | 600 - 550 | 200 | 0 | ||||||||||||||||||||
| Světadíly: | ↗ | Arábie | ||||||||||||||||||||||
| ↗ | Madagaskar | |||||||||||||||||||||||
| ↗ | Indie | |||||||||||||||||||||||
| ↗ | Kongo | ↓ | ↗ | Afrika | → | Afrika | ||||||||||||||||||
| ↗ | Patagonie | ↓ | ↗ | Sibiř | ↓ | ↗ | Atlantika | → | Jižní Amerika | |||||||||||||||
| Atlantika | ↘ | ↗ | Západní arábie | ↓ | ↗ | Baltika | ↘ | ↗ | Austrálie | |||||||||||||||
| Ur | → | Rodinie | → | Východní Gondwana | → | Protogondwana | → | Pannotie | → | Laurentie | → | Euramerika (Laurussie) | → | Pangea | → | Gondwana | → | Antarktida | → | Antarktida | ||||
| Arktida | → | Nena | ↗ | ↘ | Západní Gondwana | → | Protolaurasie | ↗ | ↘ | Gondwana | ↗ | ↘ | Laurasie | → | Laurentie | → | Severní Amerika | |||||||
| Baltika | ↗ | ↘ | Baltika | ↗ | ↓ | Avalonie | ↘ | Eurasie | ||||||||||||||||
| ↘ | Laurentie | ↗ | ↓ | Severní Čína | ||||||||||||||||||||
| ↘ | Sibiř | ↗ | ↓ | Jižní Čína | ||||||||||||||||||||
| Oceány: | Mirovia | Prototethys, Paleotethys | Panthalassa | ↘ | Tethys | |||||||||||||||||||
svislé šipky: rozdělení a spojení • vodorovné a šikmé šipky: postupné připojování a oddělování
