Zázrak

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o obecném pojmu. O filmu pojednává článek Zázrak (film).

Zázrak je v náboženstvích označení mimořádného jevu či události, která není vysvětlitelná známými přírodními zákony a považuje se za projev zásahu nadpřirozených sil (např. Boha, bohů, svatých či proroků).[zdroj?]

Rozdělení[editovat | editovat zdroj]

Zázraků rozeznávají náboženské systémy[kdo?] několik druhů:[zdroj?]

  • zázračná vysvobození,
  • zázračná uzdravení,
  • zázračné nálezy,
  • zázračné činy.

Zázraky v jednotlivých náboženstvích[editovat | editovat zdroj]

Křesťanství[editovat | editovat zdroj]

Zázraky konal podle Bible a tradice církve už Ježíš Kristus a apoštolové. Za zázrak se považují i některá obrácení (konverze), prototypicky obrácení sv. Augustina po dlouholetých modlitbách jeho matky sv. Moniky. Pro svatořečení určité osoby jsou v současnosti v Katolické církvi vyžadovány dva zázraky, ke kterým na přímluvu dotyčného kandidáta svatořečení došlo. Za zázrak se považují např. uzdravení (Lurdy), zjevení (Lurdy, Fatima, katolickou církví dosud neuznaná zjevení v Medžugorje) nebo nerozkládání se tělesných ostatků (které někdy vydávají zvláštní vůni) aj. Příkladem posledně zmiňovaného zázraku je nerozkládání se části těla sv. Jana Nepomuckého, která byla tradičně považována za jeho jazyk (Emanuel Vlček ve 20. století prokázal, že jde o mozkovou tkáň). Přehled eucharistických zázraků, tedy zázraků souvisejícíh s proměněnou hostií, podává časopis Milujte se!.[1]

Racionální přístup[editovat | editovat zdroj]

Snahy o racionální vysvětlení zázraků nalezneme již u středověkých židovských filosofů. Podle nich se zázraky nevymykají „přirozenému“ běhu událostí, protože zázračné jevy, resp. předpoklady pro ně, byly již od samého počátku zakomponovány do díla stvoření a počítalo se s nimi ve vývoji historie.[2] Oporu pro toto pojetí dovozují z Mišny.[3].

Pozdější racionalisté hledají pro zázraky „přirozené“ vysvětlení tak, že se snaží vysvětlit technické, medicínské či přírodovědné aspekty daného jevu. Výraz „zázrak“ se užívá pro událost, která nastala, ač pravděpodobnost jejího výskytu za existujících podmínek byla blízká nule. Skutečnost, že občas nastane i velmi nepravděpodobná událost, však není v rozporu s racionálním pohledem na svět. Je to dáno stochastickým charakterem v něm probíhajících procesů; takovouto událost není nutné vysvětlovat zásahem vyšší moci.

Tento pohled dobře charakterizuje věta, jejímž autorem je David Ben Gurion: Kdo nevěří na zázraky, není realista. Ben Gurionův názor lze ovšem chápat i opačně, tj. tak, jak jej myslel, tj. tak, že právě lidé, kteří nepočítají s možností zásahu "vyšší moci", nejsou realisty.

Skeptický přístup inklinuje k tomu, připisovat zázraky popsané v Bibli nebo jiných tradičních náboženských textech kreativní představivosti věřících.

Humeova břitva[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Humeova břitva.

Skotský filosof David Hume ve své knize An Enquiry Concerning Human Understanding z roku 1748 publikoval výrok, který dostal označení Humeova břitvaŽádné svědectví není s to dokázat zázrak, ledaže by šlo o svědectví takového druhu, že by jeho mylnost byla ještě zázračnější než skutečnost, kterou se snaží doložit.[4]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://milujte.se/storage/dalsi/milujte-se-2013-26.pdf, s. 6–15.
  2. The New Standard Jewish Encyclopedia
  3. Avot 4:6
  4. http://www.fordham.edu/halsall/mod/hume-miracles.asp

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • PAVLINCOVÁ, Helena, a kol. Slovník: Judaismus, křesťanství, islám. 1. vyd. Praha : Mladá fronta, 1994. 472 s. ISBN 80-204-0440-6.  
  • ROTH, Cecil; WIGODER, Geoffrey. The New Standard Jewish Encyclopedia. New York : Doubleday, 1970. Heslo Miracles, s. 1348.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]