Zázrak

Tento článek pojednává o obecném pojmu. O filmu pojednává článek Zázrak (film).

Tento článek není dostatečně ozdrojován a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.
Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje.

Zázrak je v náboženstvích označení mimořádného jevu či události, která není vysvětlitelná známými přírodními zákony a považuje se za projev zásahu nadpřirozených sil (např. Boha, bohů, svatých či proroků).

Rozdělení

Zázraků rozeznávají náboženské systémy několik druhů:

• zázračná vysvobození,
• zázračná uzdravení,
• zázračné nálezy,
• zázračné činy.

Zázraky v jednotlivých náboženstvích

• Křesťanské zázraky se vztahují například k historii první křížové výpravy. Nález kopí sv. Longina, boží soud aj.
• Důležitou roli hrají zázraky také v židovství viz Chasidismus.
• Zázraky v Buddhismu, miska proti proudu aj.

Racionální přístup

Snahy o racionální vysvětlení zázraků nalezneme již u středověkých židovských filosofů. Podle nich se zázraky nevymykají „přirozenému“ běhu událostí, protože zázračné jevy, resp. předpoklady pro ně, byly již od samého počátku zakomponovány do díla stvoření a počítalo se s nimi ve vývoji historie. Oporu pro toto pojetí dovozují z Mišny..

Pozdější racionalisté hledají pro zázraky „přirozené“ vysvětlení tak, že se snaží vysvětlit technické, medicínské či přírodovědné aspekty daného jevu. Výraz „zázrak“ se užívá pro událost, která nastala, ač pravděpodobnost jejího výskytu za existujících podmínek byla blízká nule. Skutečnost, že občas nastane i velmi nepravděpodobná událost, však není v rozporu s racionálním pohledem na svět. Je to dáno stochastickým charakterem v něm probíhajících procesů; takovouto událost není nutné vysvětlovat zásahem vyšší moci.

Tento pohled dobře charakterizuje věta, jejímž autorem je David Ben Gurion: Kdo nevěří na zázraky, není realista. Ben Gurionův názor lze ovšem chápat i opačně, tj. tak, jak jej myslel, tj. tak, že právě lidé, kteří nepočítají s možností zásahu "vyšší moci", nejsou realisty.

Skeptický přístup inklinuje k tomu, připisovat zázraky popsané v Bibli nebo jiných tradičních náboženských textech kreativní představivosti věřících.

Humeova břitva

Související informace naleznete v článku Humeova břitva.

Skotský filosof David Hume ve své knize An Enquiry Concerning Human Understanding z roku 1748 publikoval výrok, který dostal označení Humeova břitva — Žádné svědectví není s to dokázat zázrak, ledaže by šlo o svědectví takového druhu, že by jeho mylnost byla ještě zázračnější než skutečnost, kterou se snaží doložit.

Odkazy

Literatura

• PAVLINCOVÁ, Helena, a kol. Slovník: Judaismus, křesťanství, islám. 1. vyd. Praha : Mladá fronta, 1994. 472 s. ISBN 80-204-0440-6.  
• ROTH, Cecil; WIGODER, Geoffrey. The New Standard Jewish Encyclopedia. New York : Doubleday, 1970. Heslo Miracles, s. 1348.  

Externí odkazy

• Filipovský zázrak
• Sluneční zázrak ve Fátimě