Kontinentální drift

Animace ukazuje vznik kontinentů a změnu rozložení oceánů.

Kontinentální drift (pohyb světadílů) je teorie navržená v roce 1912 německým meteorologem a geofyzikem Alfredem Wegenerem vysvětlující vznik kontinentů rozpadem původního superkontinentu Pangea. Původní myšlenku, že kontinenty do sebe „zapadají“ podpořil Wegener srovnáním geologických a paleontologických nálezů především z pobřeží Afriky a Jižní Ameriky. Zásadní chybou Wegnerova pojetí bylo, že považoval za hnací sílu pohybu kontinentů Coriolisovu sílu (ta je mnohařádově nedostatečná pro takový proces). Dnes je teorie kontinentálního driftu součástí teorie deskové tektoniky, která vysvětluje nejen pohyb kontinentů, ale i dynamiku zemského pláště.

Důkazy pro teorii kontinentálního driftu [editovat]

Fosilie dokazující kontinentální drift

tvarová podobnost některých kontinentů
kontinuita některých geologických útvarů napříč přes oceán
příbuzné fosílie na celé Gondwaně (Lystrosaurus, Mesosaurus, kapradina Glossopteris)

Novodobé důkazy