Madagaskar

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Skočit na: Navigace, Hledání

Madagaskarská republika
République de Madagascar
Repoblikan'i Madagasikara

vlajka

znak

Hymna: Madagaskarská hymna

geografie

Hlavní město:

Antananarivo

Rozloha:

587 041 km² (47. na světě)
z toho 1 % vodní plochy

Nejvyšší bod:

Maromokotro (2876 m n. m.)

Časové pásmo:

obyvatelstvo

Počet obyvatel:

19 448 815 (56. na světě, 2007)

Hustota zalidnění:

31 ob. / km² (175. na světě)

Jazyk:

francouzština (úřední), malgaština (úřední), angličtina (úřední)

Náboženství:

domorodé náboženství 52%, křesťané 41%, muslimové 7%

státní útvar

Státní zřízení:

republika

Vznik:

26. června 1960 (nezávislost na Francii)

Prezident:

Marc Ravalomanana (od 6. května 2002)

Předseda vlády:

Jacques Sylla (27. května 2002)

Měna:

Malgašský ariary (MGA)

mezinárodní identifikace

ISO 3166-1:

450 MDG MG

MPZ:

Telefonní předvolba:

261

Národní TLD:

.mg

Mapa Madagaskaru

Madagaskar je ostrovní stát v Africe. Ostrov se od kontinentální Afriky oddělil v průběhu třetihor (asi před 160 miliony lety) a stále se pohybuje jihovýchodně téměř o 2 cm za rok. Je to 4. největší ostrov na světě. Nyní ho odděluje od Afriky (konkrétně od Mosambiku) 400 km Mosambického průlivu, ale jeho flóra a fauna má s africkou jen málo společného. 600 km východně od Madagaskaru leží v Indickém oceánu ostrovy Réunion a Mauricius.

[editovat] Historie

První obyvatelé Madagaskaru sem připlavili na dvojitých kánoích přes Indii a východní Afriku z Indonésie asi před 2000 lety. Lidé z vnitrozemí Afriky se tu usadili později a dnešní obyvatelé mají smíšený původ. Jejich jazyk malgaština je velmi příbuzný indonéskému jazyku malay. Zvyky a náboženství včetně uctívání předků je směsí indonéskou a africkou.

V 10. století Arabové založili na ostrově první sultanát, od 14. do 18. století zde existoval stát Imerina. Jako první Evropané objevili Madagaskar Portugalci v roce 1500. Britové a Francouzi přišli později a evropští misionáři obrátili mnoho lidí na ostrově na křesťanství. V 19. století si podrobilo království Merina na náhorní plošině většinu ostrova. Roku 1885 byl vyhlášen francouzský protektorát. V roce 1895 ostrov ovládli Francouzi a Madagaskar se stal francouzskou kolonií až do 26. června 1960, kdy získal nezávislost. Roku 1975 byl změněn název za současný.

[editovat] Politika

Po mírovém desetiletí profrancouzské vlády byla nedávná historie bouřlivá. V roce 1975 se dostal k moci prezident Didier Ratsiraka jako faktický diktátor, který vyznávat socialistickou protizápadní politiku. Jeho vláda znárodnila mnoho obchodů v zemi včetně těch, které vlastnili cizinci. V roce 1991 ho stávky a demonstrace přinutily přijmout demokratičtější ústavu a volby v roce 1993 přivedly k moci novou vládu v čele s prezidentem Albertem Zafym. Od roku 2002 do dneška je prezidentem Madagaskaru Marc Ravalomanana.

[editovat] Geografie

Ostrov Madagaskar se od africké pevniny začal postupně odtrhávat ve druhohorách až třetihorách. Jeho povrch tvoří náhorní plošina zvolna se sklánějící k západu a příkře spadající na východ k úzkému pruhu pobřežní nížiny. Na severu ostrova se vypíná vulkanický masiv Tsaratanana nebo Maromokorto, který měří 2 876 m.n.m. Pozůstatkem dřívější sopečné činnosti jsou dnešní kráterová jezírka a horká vřídla. Ve středu ostrova vystupuje pohoří Ankaratra, které má nejvyšší bod Tsiafajavena a měří 2 643 m.n.m. Na jihovýchodě leží masiv Andringitra nebo Pic Boby a měří 2 658 m.n.m. a na jihozápadě masiv Isalo s národním parkem.

Ostrov se vyznačuje hustou říční sítí. Největšími řekami jsou Betsiboka, Mahavavy, Bemarivo, Maevarano, Sofia, Mahajamba, Ikopa, Mangoky, Onilahy a na východě Mangoro. Umělým spojením lagun na východě vznikla pobřežní vodní cesta Canal des Pangalane. Největšími jezery jsou Tsimanampetsotsa, Ihotry, Bemamba, Kinkony a Alaotra

[editovat] Podnebí

Klima ostrova je tropické, ovlivňované východními pasáty. Nejvíce srážek přes 3000 mm spadne ročně na návětrném východním pobřeží, ve srážkovém stínu na západě a jihozápadě ostrova spadne nejméně 500 mm srážek. Poloostrovu Masoala se dokonce říká „nočník Madagaskaru“, protože na něm spadne 4000 – 6 000 mm srážek ročně. Západ je sušší – 500–1 000 mm srážek ročně. Roční teploty na Madagaskaru se pohybují v rozmezí od 20 °C v chladnějším období po 27 °C v období teplejším.

[editovat] Fauna a flóra

Rostlinná společenstva na Madagaskaru jsou různorodá a to díky různé nadmořské výšce. V nejvyšších horách najdeme horské louky, níž tropické deštné pralesy, které čelí lidské těžbě a vypadá to, že brzy prohrají. Místo původních opadavých lesů zde najdeme bambusové křoviny. Na jihozápadě, kde je extra suché podnebí (350 mm srážek ročně), se nachází trnitá buše nebo savany. Degradovaným travnatým porostům se říká badlandy. Najdeme zde však i mangrovové porosty.

Na Madagaskaru se kvůli dlouhé izolaci od okolních pevninských bloků (asi 130 mil. let) vyskytuje velké množství organismů, které jsou vázány pouze na tento ostrov. Jsou to například lemuři, kterých zde žije na 20 druhů. Jiné druhy zde však chybí například dravé šelmy.

[editovat] Ochrana přírody

Madagaskar byl mezi prvními zeměmi světa, které začaly budovat systém chráněných území. První vznikly již v roce 1927. Bylo jich osm a pokrývaly plochu 284 919 ha. Dnešní síť zahrnuje 50 chráněných území, které pokrývají plochu 1 698 640 ha.

[editovat] Hospodářství

Madagaskar je rozvojový zemědělský stát. Většina obyvatel je závislá na zemědělství, ačkoli pouhých 5 % půdy lze obdělávat. Má na svou velkou rozlohu poměrně malá naleziště nerostných surovin a nízkou výrobu elektrické energie. Dobývá se chróm, zlato, grafit, sůl, slída, polodrahokamy a drahokamy. Těží se a vyváží dřevo.

V zemědělství se sklízí rýže, kukuřice, maniok, cukrová třtina, batáty, brambory, bavlna, sisal, kokosové ořechy, mango, ananasy, pomeranče, banány, pepř, vanilka, hřebíček a káva.