Madagaskar

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o ostrovním státu. O filmu pojednává článek Madagaskar (film).
Madagaskarská republika
République de Madagascar
Repoblikan'i Madagasikara
Vlajka Madagaskaru
vlajka
Znak Madagaskaru
znak
Hymna: Madagaskarská hymna
Geografie

Poloha Madagaskaru

Hlavní město: Antananarivo
Rozloha: 587 041 km² (47. na světě)
z toho 1 % vodní plochy
Nejvyšší bod: Maromokotro (2876 m n. m.)
Časové pásmo: +3
Poloha: 20°0′ j. š., 47°0′ v. d.
Obyvatelstvo
Počet obyvatel: 20,653,556[1] (55. na světě, 2009)
Hustota zalidnění: 31 ob. / km² (175. na světě)
HDI: 0,533 (střední) (143. na světě, 2007)
Jazyk: francouzština (úřední), malgaština (úřední),
Náboženství: domorodé náboženství 52%, křesťané 41%, muslimové 7%
Státní útvar
Státní zřízení: republika
Vznik: 26. června 1960 (nezávislost na Francii)
Prezident: Andry Rajoelina
Předseda vlády: Omer Beriziky
Měna: Malgašský ariary (MGA)
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-1: 450 MDG MG
MPZ: MG
Telefonní předvolba: +261
Národní TLD: .mg
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Mapa Madagaskaru

Madagaskar je ostrov ležící poblíž jihovýchodního pobřeží kontinentální Afriky a je součástí Afriky jako celku. Současně se Madagaskar nazývá (ostrovní) stát v Africe, který se rozkládá na území tohoto ostrova. Ostrov se od kontinentální Afriky oddělil v průběhu druhohor (asi před 160 miliony lety) a stále se pohybuje jihovýchodně téměř o 2 cm za rok. Je to 4. největší ostrov na světě. Nyní ho odděluje od kontinentální Afriky (konkrétně od Mosambiku) 400 km Mosambického průlivu, ale jeho flóra a fauna má s africkou jen málo společného. 600 km východně od Madagaskaru leží v Indickém oceánu ostrovy Réunion a Mauricius, severozápadním směrem od Madagaskaru se nachází ostrovní stát Komory a ostrov Mayotte, který spadá pod správu Francie.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První obyvatelé Madagaskaru se na Madagaskar přeplavili na dvojitých kánoích přes Indii a východní Afriku z Indonésie asi před 2000 lety. Lidé z vnitrozemí Afriky se tu usadili později a dnešní obyvatelé (Malgaši) mají smíšený původ. Na centrální vysočině žijí převážně kmeny austronéského původu, např. Merina, Sihanaka a Betsileo, kteří mají dominantní ekonomické postavení. Pobřeží obývají tzv. Côtiers, kmeny původem ze subsaharské Afriky. Jejich společný jazyk malgaština je velmi příbuzný indonéskému jazyku jazyku Maanjanců z Kalimantanu. Zvyky a náboženství včetně uctívání předků je směsí indonéskou a africkou.

V 11. století Arabové založili na ostrově první sultanát, od 14. do 18. století zde existoval stát Imerina. Jako první Evropané objevili Madagaskar Portugalci v roce 1500. Britové a Francouzi přišli později a evropští misionáři obrátili mnoho lidí na ostrově na křesťanství. V 19. století si podrobilo království Merina na náhorní plošině většinu ostrova. Roku 1885 byl vyhlášen francouzský protektorát. V roce 1895 ostrov ovládli Francouzi a Madagaskar se stal francouzskou kolonií až do 26. června 1960, kdy získal nezávislost. Roku 1975 byl změněn název za současný.

Politika[editovat | editovat zdroj]

Po mírovém desetiletí profrancouzské vlády byla nedávná historie bouřlivá. V roce 1975 se prostřednictvím revoluce dostal k moci prezident Didier Ratsiraka jako faktický diktátor, který vyznával socialistickou protizápadní politiku. Jeho vláda znárodnila mnoho obchodů v zemi včetně těch, které vlastnili cizinci. V roce 1991 ho stávky a demonstrace přinutily přijmout demokratičtější ústavu a volby v roce 1993 přivedly k moci novou vládu v čele s prezidentem Albertem Zafym. Od roku 2002 do roku 2009 byl prezidentem Madagaskaru Marc Ravalomanana. 16. března 2009 obsadila armáda prezidentský palác a převzala moc, kterou následně předala opozičnímu vůdci Andrymu Rajoelinovi. 17. března téhož roku dosavadní prezident Ravalomanana odstoupil ze své funkce a 21. března byl inaugurován nový prezident Rajoelina.[2]

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Ostrov Madagaskar se od africké pevniny začal postupně odtrhávat ve druhohoráchtřetihorách. Jeho povrch tvoří náhorní plošina zvolna se sklánějící k západu a příkře spadající na východ k úzkému pruhu pobřežní nížiny. Na severu ostrova se vypíná vulkanický masiv Tsaratanana nebo Maromokotro, který měří 2 876 m n. m. Pozůstatkem dřívější sopečné činnosti jsou dnešní kráterová jezírka a horká vřídla. Ve středu ostrova vystupuje pohoří Ankaratra, které má nejvyšší bod Tsiafajavena a měří 2 643 m n. m. Na jihovýchodě leží masiv Andringitra nebo Pic Boby a měří 2 658 m n. m. a na jihozápadě masiv Isalo s národním parkem.

Ostrov se vyznačuje hustou říční sítí. Největšími řekami jsou Betsiboka, Mahavavy, Bemarivo, Maevarano, Sofia, Mahajamba, Ikopa, Mangoky, Onilahy a na východě Mangoro. Umělým spojením lagun na východě vznikla pobřežní vodní cesta Canal des Pangalane. Největšími jezery jsou Tsimanampetsotsa, Ihotry, Bemamba, Kinkony a Alaotra.

Podnebí[editovat | editovat zdroj]

Klima ostrova je tropické, ovlivňované východními pasáty. Nejvíce srážek přes 3 000 mm spadne ročně na návětrném východním pobřeží, ve srážkovém stínu na západě a jihozápadě ostrova spadne nejméně 500 mm srážek. Poloostrovu Masoala se dokonce říká „nočník Madagaskaru“, protože na něm spadne 4 000 – 6 000 mm srážek ročně. Západ je sušší: 500 – 1 000 mm srážek ročně. Roční teploty na Madagaskaru se pohybují v rozmezí od 20 °C v chladnějším období po 27 °C v období teplejším.

Správní členění[editovat | editovat zdroj]

Madagaskar se dělí na šest autonomních provincií (faritany mizakatena). Ty se dříve dále dělily na 22 krajů (faritra), ale na základě referenda ze 4. 4. 2007 se kraje mají do 4. 10. 2009 zrušit.

MadagascarProvinces001.png
Analamanga
Bongolava
Itasy
Vakinankaratra
Diana
Sava
Amoron'i Mania
Atsimo-Atsinanana
Haute-Matsiatra
Ihorombe
Vatovavy-Fitovinany
Betsiboka
Boeny
Melaky
Sofia
Alaotra Mangoro
Analanjirofo
Atsinanana
Androy
Anosy
Atsimo-Andrefana
Menabe

Kraje se dále dělí na 116 okresů, 1548 obcí a 16 969 fokontany. Významná města mají zvláštní statut jako „commune urbane“ na stejné úrovni jako okresy.

Fauna a flóra[editovat | editovat zdroj]

Rostlinná společenstva na Madagaskaru jsou různorodá a to díky různé nadmořské výšce. V nejvyšších horách najdeme horské louky, níž tropické deštné pralesy, které čelí lidské těžbě a vypadá to, že brzy budou zcela zničeny. Místo původních opadavých lesů zde najdeme bambusové křoviny. Na jihozápadě, kde je extra suché podnebí (350 mm srážek ročně), se nachází trnitá buše nebo savany. Degradovaným travnatým porostům se říká badlandy. Najdeme zde však i mangrovové porosty.

Na Madagaskaru se kvůli dlouhé izolaci od okolních pevninských bloků (asi 130 mil. let) vyskytuje velké množství organismů, které jsou vázány pouze na tento ostrov. Jsou to například lemuři, kterých zde žije na 20 druhů. Jiné druhy zde však chybí, například dravé šelmy. Výjimkou je fosa madagaskarská.

Po osídlení člověkem se začala krajina měnit, ubylo postupně mnoho unikátních živočichů, vyhuben byl např. i lemur Megaladapis, který byl dle kosterních pozůstatků velký jako osel a vážil 200 kg. Druhy, které na Madagaskaru přežily, označujeme za živoucí fosilie, všude jinde již dávno v nelítostné konkurenci podlehly mladším, modernějším, zde však nepoznaly žádnou konkurenci.

Ochrana přírody[editovat | editovat zdroj]

Madagaskar byl mezi prvními zeměmi světa, které začaly budovat systém chráněných území. První vznikly již v roce 1927. Bylo jich osm a pokrývaly plochu 284 919 ha. Dnešní síť zahrnuje 50 chráněných území, které pokrývají plochu 1 698 640 ha.

Hospodářství[editovat | editovat zdroj]

Madagaskar je rozvojový zemědělský stát. Většina obyvatel je závislá na zemědělství, ačkoli pouhých 5 % půdy lze obdělávat. Má na svou velkou rozlohu poměrně malá naleziště nerostných surovin a nízkou výrobu elektrické energie. Dobývá se chrom, zlato, grafit, sůl, slída, polodrahokamy a drahokamy. Těží se a vyváží dřevo.

V zemědělství se sklízí rýže, kukuřice, maniok, cukrová třtina, batáty, lilek brambor, bavlna, sisal, kokosový ořech, mango, ananasy, pomeranče, banány, pepř, vanilka, hřebíček a káva.

Živočišná výroba je orientována na chov skotu, prasat, ovcí, koz a drůbeže. Je zde významný rybolov. Silniční a železniční síť je řídká.

Horolezectví[editovat | editovat zdroj]

Madagaskar je díky žulovým masivům oblasti Andringitra - Tsaranoro, Karambony a dalším populární arénou bigwallových horolezeckých výstupů. Do historie horolezectví se zde zapsali také naši horolezci Ondřej Beneš a Tomáš Sobotka prvovýstupem na nejvyšší horu oblasti Tsaranoro Be vedeným v ideální přímé linii s názvem Shortcut v roce 2006, v roce 2010 pak Adam Ondra prvním volným výstupem cesty Tough enough na Karambony.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Central Intelligence Agency. Madagascar [online]. The World Factbook, 2009, [cit. 2010-01-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Madagaskar inauguroval vojenského prezidenta

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]