Móric Beňovský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Móric Beňovský
Móric Beňovský
Móric Beňovský
Narození 20. září 1746
Vrbové, UherskoUhersko Uhersko
Úmrtí 23. května 1786 (39 roků)
Mauritania, MadagaskarMadagaskar Madagaskar
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Matúš Móric Michal František Serafín August Beňovský, tehdy psané Benyowsky, (20. září 1746, Vrbové, Uhersko23. květen 1786, osada „Mauritania“, Madagaskar) byl slovenský[1] dobrodruh, cestovatel, objevitel, kolonizátor, spisovatel, král Madagaskaru, plukovník francouzské armády, velitel polské armády a rakouský voják. Byl prvním Evropanem, který se plavil v severním Tichém oceánu (dlouho před Jamesem Cookem a de La Pérousem). Je autorem Pamětí.

Beňovský byl typický představitel období osvícenství, rozvoje dopravy a obchodu a objevování neznámých území. Byl:

  • první Evropan, který se plavil v severním Pacifiku – prozkoumal západní pobřeží Aljašky mezi ústím Yukonu a Kuskokwinu, přičemž se plavil podél ostrova Unimak (Aleuty) a jeho cesta do Macaa byla první známá cesta ze severozápadního pobřeží Ameriky na jihovýchodní pobřeží Asie,
  • první člověk, který navštívil čtyři kontinenty (Evropu, Asii, Afriku a Ameriku),
  • první člověk, který prozkoumal Ostrov sv. Vavřince,
  • významný výzkumník Madagaskaru a první král sjednoceného Madagaskaru,
  • první slovenský autor celosvětového bestselleru,
  • první Slovák, který zasáhl do vývoje většího počtu zemí (minimálně Polska, USA, Francie, Rakouska a Madagaskaru).

Jména v jiných jazycích[editovat | editovat zdroj]

  • polsky: Maurycy August Beniowski
  • maďarsky: Benyovszky Móric
  • francouzsky: Maurice Auguste de Benyowsky/-ski
  • anglicky: (Matthew) Maurice Benyowsky/Benovsky
  • německy: Moritz Benjowsky/-ski/Benyowski
  • latinsky: Mauritius Auguste de Benovensis.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Sídlo Beňovských ve Vrbovém, místo narození Mórice Beňovského.

Rok jeho narození (1741/1746) je sporný.[2] Narodil se ve Vrbové (téhdy Verbó) a strávil tam i své dětství. Jeho otcem byl Samuel Benyovszky (plukovník 9 pluku maďarských huzarů) a jeho matka se jmenovala Ana Révay (baronka z maďarského rodu Pestvarmegyei). Kariéru začal jako důstojník rakouské armády (Slovensko bylo v té době součástí Uherska, které bylo provincií rakouské monarchie) v sedmileté válce. Kvůli svým názorům na náboženství a vztahu k autoritám byl nucen opustit rakouskou monarchii (tedy i Uhersko). 20 dubna 1768 se v Polsku oženil s Anou Hönsch.

V roce 1768 se přidal k polskému národnímu hnutí proti ruské intervenci v Polsku (Barská konfederace). Rusové ho zajali a spolu s tisíci Poláky ho odvlekli do Kazaně, později ho přemístili na Kamčatku (Sibiř). Odtud Beňovský spolu s ostatními vězni lodí uprchl a s nimi pak pokračoval objevitelskou plavbou severním Pacifikem (byl první Evropan, který se tudy plavil). Později své cesty popsal v pamětích (ve kterých několikrát uvedl, že se považuje za Poláka). V roce 1772 dorazil do Paříže, kde zapůsobil na krále Ludvíka XV. Ten mu nabídl místo zástupce Francie na Madagaskaru.[2] V roce 1776 Beňovského na Madagaskaru místní kmenoví náčelníci zvolili za ampansacabeho (krále) Madagaskaru. Ve stejném roce se vrátil do Paříže, kde byl později na příkaz Ludvíka XVI. povýšen na generála, byl mu udělen vojenský řád Svatého Ludvíka a dostal doživotní rentu.

V roce 1777 se úzce spřátelil s americkým vyslancem ve Francii Benjaminem Franklinem,[2] který se stal rodinným přítelem i jeho dvou dcer. Seznámil se i s polským hrabětem Casimirem Pulaskim (1748-1779), který v roce 1777 do (dnešních) USA doručil Beňovského listinu, ve které Beňovský nabídl Americké revoluci Madagaskar jako základnu v boji proti Anglii. To však Kontinentální kongres zamítl. V té době se Beňovský obrátil na rakouský dvůr (Marie Terezie) a nabídl mu své služby. Rakousko, které ho kdysi vyhnalo ze svého území, nyní změnilo názor na slavného cestovatele a udělilo mu amnestii. V zimě roku 1777/1778 se vrátil na Slovensko do svého zámku v Beckovské Vísce, odkud kromě jiného korespondoval s francouzskými úřady. V roce 1778 ho Marie Terezie osobním listem povýšila na hraběte, odmítla však jeho projekty námořního obchodu z Uherska, především zřízení obchodní cesty z Komárna do Rijeky. V roce 1778–1779 bojoval ve válce mezi Rakouskem a Pruskem v Prusku.

Následně Beňovský uskutečňoval výpravy do Ameriky. V roce 1779 odplul do Ameriky za Pulaskim a nabídl své služby Americké revoluci. Dovolili mu bojovat pod velením Pulaskiho v bojích o Savannah. Pulaski zde zemřel v rukách Beňovského a také jeho smrt ukončila první Beňovského pobyt v Americe. Do Ameriky se vrátil v roce 1782, kde se prostřednictvím Benjamina Franklina seznámil s Georgem Washingtonem a jeho manželkou a nabídl jim, že shromáždí v Německu pro Americkou revoluci armádu. Na Washingtonův návrh také znovu přepsal a předložil Kontinentálnímu kongresu svůj bývalý návrh, ale vztahy amerických osad s Británií se nečekaně zlepšily, čímž návrh nebyl přijat. Cestou zpět na Slovensko se zastavil na dnešním Haiti, kde navštívil Františka Beňovského, svého bratra, který tam byl umístěn s francouzskou armádní jednotkou. Po návratu na Slovensko dostal od císaře Josefa II. listinu, opravňující ho založit na Madagaskaru rakouskou kolonii, které by byl Beňovský guvernérem, ale projekt nakonec nebyl z finančních důvodů schválen.

Jelikož nezískal Beňovský uznání od Francie, Rakouska, ani USA, obrátil se na Velkou Británii, kde roku 1783 požádal vládu o povolení expedice na Madagaskar. V témže roce odevzdal své francouzsky psané paměti Johnovi Hyacinthovi de Magellan (potomkovi stejnojmenného slavného mořeplavce), který je přeložil do angličtiny a vydal.[3] Následně byly paměti přeloženy do různých jazyků (například do němčiny 1790, slovenštiny 1808, maďarštiny 1888) a kniha se stala světovým bestsellerem.

V roce 1784 jmenoval J. H. Magellana pověřením pro Madagaskarský stát a oprávnil ho pro zastupování ve všech hospodářských a politických záležitostech na ostrově. V tom samém roce se vydal na svou druhou expedici na Madagaskar na lodi Intrepid poskytnuté obchodníky Messonierem a Zollikoferem, s kterými se seznámil v Anglii v Baltimoru. Loď musela po cestě nouzově přistát v Brazílii. V roce 1785 dorazil na Madagaskar, tentokrát jako zástupce Anglie. Zorganizoval zde vzpouru domorodců proti francouzské osadě Foulpointe. Poté začal budovat hlavní město své plánované „říše“ – Mauritanii (pojmenovanou po něm samotném) na Cape East (nejvýchodnější bod ostrova). Jeho angličtí a američtí společníci dostali ve městě pozemky. Z Mauritanie obchodoval s Marylandem a Baltimorem (v Anglii), především s otroky. V roce 1786 rozzlobené francouzské ministerstvo námořnictví poslalo na Madagaskar tajnou výpravu, která 23. května provedla překvapivý útok. Beňovský v boji zemřel v Mauritanii, kde ho také pochovali spolu se dvěma ruskými utečenci, kteří ho doprovázeli od útěku z Kamčatky.

Móric Beňovský v umění[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. V matrice svatojurského gymnázia je zapsán jako „šlechtic slovenský z Vrbového v Nitranské stolici“. Tvrzení, že to byl Maďar nebo Polák, jsou nesprávná. Zdroj: Beňová, Jana: K Móricovi Beňovskému sa hlásia tri národy. SME, 24. 8. 2006, str. 33.
  2. a b c Memoirs and Travels of Mauritius Augustus Count de Benyowsky: Consisting of His Military Operations in Poland, His Exile into Kamchatka, His Escape and Voyage from that Peninsula through the Northern Pacific Ocean, Touching at Japan and Formosa, to Canton in China, with an Account of the French Settlement He Was Appointed to Form upon the Island of Madagascar [online]. 1790, [cit. 2013-07-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Memoirs and travels of Mauritius Augustus, count de Benyowsky… (World Digital Library)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]