Rwanda
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Rwandská republika Repubulika y'u Rwanda République Rwandaise Republic of Rwanda |
|||
|---|---|---|---|
|
|||
| Hymna: Rwanda Nziza | |||
| Geografie | |||
|
|
|||
| Hlavní město: | Kigali | ||
| Rozloha: | 26 338 km² (144. na světě) | ||
| Nejvyšší bod: | Karisimbi (4519 m n. m.) | ||
| Časové pásmo: | +2 | ||
| Obyvatelstvo | |||
| Počet obyvatel: | 8 440 820 (88. na světě, 2004) | ||
| Hustota zalidnění: | 296 ob. / km² (40. na světě) | ||
| Jazyk: | rwandština, francouzština, angličtina (úřední) | ||
| Náboženství | katolíci 55%, protestanti 38 %, muslimové 5 % | ||
| Státní útvar | |||
| Státní zřízení | republika | ||
| Vznik | 1. července 1962 (nezávislost na Belgii) | ||
| Prezident | Paul Kagame | ||
| Předseda vlády | Bernard Makuza | ||
| Měna | rwandský frank (RWF) | ||
| Mezinárodní identifikace | |||
| ISO 3166-1 | 646 RWA RW | ||
| MPZ | RWA | ||
| Telefonní předvolba | +250 | ||
| Národní TLD | .rw | ||
Rwanda je prezidentská republika v Africe, sousedící s Ugandou, Tanzanií, Burundi a Demokratickou Republikou Kongo. Má rozlohu jen 26 271 km². Žije zde na 10 milionů obyvatel. Nejvyšší horou v zemi je Mount Karisimbi.
Obsah |
[editovat] Obyvatelstvo
V zemi žijí dvě znesvářené etnické skupiny, Hutuové a Tutsiové. Polovina obyvatelstva vyznává islám, polovina křesťanství. V zemi jsou úředními jazyky rwandština, francouzština a angličtina. Některé menšiny mluví i svahilsky.
[editovat] Historie
[editovat] Kolonialní období
Na konci 19. století začínají Němci hledat oblasti, jenž by mohli ovládnout a získat tak nové kolonie. A tak se tato oblast stává jejich kořistí, v roce 1890 je Ruanda–Urundi (jak se oblasti dříve říkalo) německou kolonií. Vládnoucí vrstvě Tutsiů bylo poskytnuto mnoho výhod (bylo jim poskytnuto evropské vzdělání atd.). Jsou také prosazováni do vedení kolonie, a tak se rozdíl mezi Tutsii a Huty stále více prohlubuje. Proto se zvyšuje odpor Hutuů proti německé a tutsijské nadvládě. V roce 1916 přebírá koloniální vedení nad Ruandou–Urundi Belgie. Stejně jako Němci, tak také Belgičané zvýhodňují menšinové Tutsie. Hutuové nemohou vykonávat vysoké pozice ve státě a jsou v podstatě belgickou vládou diskriminováni. Snaha Belgie odlišit tyto dvě skupiny od sebe byla naplněna, když každý občan dostal identifikační kartu, která udávala jeho tutsijskou či hutuskou příslušnost. V roce 1948 po vzniku OSN zůstává Ruanda–Urundi pod správou Belgie, ovšem pod dohledem OSN. V 50. letech 20. století vznikají první politické strany v Ruandě a Urundi. Strany vznikají na základě příslušnosti k jedné či druhé skupině obyvatel. Většina stran požadovala nezávislost a odchod Belgičanů z oblasti. Té se Rwandě i Burundi dostalo již v roce 1962, kdy končí belgický mandát a Belgie prohlašuje oba státy za nezávislé. V Burundi přetrval starý model státu, zůstalo monarchií a do čela se postavili opět Tutsiové. Rozdílná situace byla ve Rwandě, kde byla již v roce 1961 svržena monarchie a vyhlášena republika. Zdejší Tutsiové byli vytlačeni z vedení státu a jejich místo zaujali Hutuové.
[editovat] Nezávislost a napětí mezi Hutuy a Tutsii
Od roku 1946 byla Rwanda poručenským územím OSN. Roku 1959 došlo ke vzniku první politické strany, Národního svazu Rwandy. Tato strana požadovala zrušení poručenského systému a zisk nezávislosti pro Rwandu. Ve stejném roce dochází ke vzniku dvou politických stran Hutuů, které se snažily o zrušení feudálních výsad Tutsiů. Následně dochází ke svržení Tutsijské monarchie a Tutsiové jsou odstraňování z politického života. Velká část z nich tak odchází do sousedních zemí, především do Burundi. Roku 1960 získává Rwanda autonomii a volby vyhrávají Hutuové. 28. ledna 1961 dochází k vyhlášení republiky. V roce 1961 se také koná referendum o budoucím uspořádání země. Výsledkem je poměr 4 : 1 obyvatel pro zrušení monarchie. Rwanda se stává opravdu nezávislou 27. června 1962, kdy přestává být nadále poručenským územím OSN. Tutsiové, kteří utekli z Rwandy do Burundi, se chystají na budoucí vpád do Rwandy. Požadují návrat bývalého režimu ve Rwandě. K tomu opravdu dochází roku 1963, kdy Tutsiové provádějí invazi do Rwandy. V důsledku tohoto útoku dochází k masivním represím, které jsou zaměřené proti zbývajícím Tutsiům ve Rwandě. Výsledkem je asi 12 000 zabitých Tutsiů a útěk Tutsiů do okolních zemí jako je Uganda, Tanzanie, Zair a Burundi. Mezi roky 1959 a 1964 tak prchá ze Rwandy celkem asi 150 000 Tutsiů. Roku 1973 dochází k vojenskému puči a prezidentem se stává generál Juvénal Habyarimana. Ten svrhává vládu strany Mouvement Démocratique Républicain a také prezidenta Grégoirea Kayibandu. Moc nyní dostal Národní výbor za mír a národní jednotu. Juvénal Habyarimana se tak stává prezidentem a zakládá vlastní stranu. Dále dává vypracovat ústavu, podle níž se Rwanda stala republikou v čele s prezidentem. Roku 1991 se Rwanda stává pluralitním státem. V roce 1990 vtrhla do Rwandy povstalecká armáda Tutsiů. Ta se dříve zformovala v Ugandě z Tutsiů, již kdysi do Ugandy z Rwandy uprchli (tzv. RPF – Rwandská vlastenecká fronta). Na severu země tak začíná občanská válka. RPF dosahuje významných úspěchů. Vládní jednotky na to reagují zabíjením Tutsiů. Nastává příměří, ale už v lednu roku 1991 dochází k dalším bojům. Další příměří je podepsáno v dubnu roku 1993, kdy dochází k rozhovorům mezi rwandskou vládou a RPF – rozdělení moci v zemi. Toto však nevychází a boje nekončí. Roku 1994 dochází k sestřelení letadla, na jehož palubě se nachází prezidenti Rwandy a Burundi. Následuje obrovská vlna násilí.
[editovat] Občanská válka a genocida
Vyvrcholením dlouhodobého zvyšování politického napětí byla občanská válka od roku 1990 a rwandská genocida roku 1994, jejímiž obětmi byli Tutsiové a umírnění Hutuové. Nejprve došlo k násilnostem v hlavním městě Kigali, poté ve zbytku země. Zavražděno bylo asi 800 000 lidí, hovoří se o jedné z největších genocid 20. století. Situaci nezachránila ani OSN, musela být povolána vojska z Francie. 2,5 milionů Rwanďanů však v dobách války uprchlo před válkou do sousedních zemí, většina do Zairu. Krátce po rozpoutání se válka rozšířila i do okolních zemí, byl svržen zairský prezident, nepokoje vypukly i v Burundi. Zairské příhraničí bylo vyhlášeno Francií za bezpečnostní zónu. Ještě okolo roku 2000 byla situace velmi napjatá.
[editovat] Ekonomika
Vinou občanské války se téměř celá ekonomika zhroutila. Země musí dovážet ohromné množství potravin a veškeré zboží. Vyváží se káva a čaj.
[editovat] Města
- Kigali (hlavní)
- Biumba
- Remera
- Kibungu
- Rwamagana
- Kayonza
- Nyakayaga
- Gabiro
- Nyakatale
- Gisenye
- Butaré
- Kibingo
[editovat] Související články
|
|||||
|
|||||||||||||
