Cookovy ostrovy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Cookovy ostrovy
Cook Islands
Kūki 'Āirani
Vlajka
vlajka
geografie

Cook Islands on the globe (small islands magnified) (Polynesia centered).svg

Hlavní město: Avarua
zeměpisné souřadnice:
Rozloha: 240 km²
Časové pásmo: -10
obyvatelstvo
Počet obyvatel: 21 388
Hustota zalidnění: 87 os./km² ob./km²
Jazyk: angličtina (úř. j.), maorština,
Národnostní složení: Polynésané (Maoři, 81 %), míšenci (15,5 %), Evropané aj.
Náboženství: křesťané
správa regionu
Druh celku: nezávislý stát přidružený k Novému Zélandu
Podřízené celky: jeden správní celek
Zástupce královny Sir Frederick Goodwin
Měna: novozélandský dolar (Dolar Cookových ostrovů)
mezinárodní identifikace
ISO 3166-2: 184 COK CK
Telefonní předvolba: +682
Mapa Cookových ostrovů

Cookovy ostrovy (angl.: Cook Islands; další názvy: Cook-Archipel, Mangaia-Archipel, Hervey-Inseln) je svrchovaný stát a skupina ostrovů ležících v Tichém oceáně v oblasti měřící asi 1500 km ze severu na jih a 900 km ze západu na východ. Na severovýchodě sousedí se souostrovím Kiribati (asi 400 km), na východě leží Společenské ostrovy a souostroví Tufuai (300 až 500 km), obojí patřící pod Francouzskou Polynésii. Nejbližšími ostrovy na západě jsou Niue (asi 700 km), Tonga (asi 1100 km) a Samoa (asi 500 km).

Souhrnná plocha ostrovů je 240 km² a žije zde 21 000 obyvatel, z nichž většina jsou Maorové, kteří byli v roce 1823 obráceni evropskými misionáři na křesťanství. Hlavní město je Avarua a leží na ostrově Rarotonga.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

První evropský kontakt s Cookovými ostrovy je datován roku 1595, kdy Španěl Alvaro de Mendaña de Neyra přistál na severním ostrově Pukapuka. V roce 1606 přistáli Španělé pod portugalskou vlajkou vedení kapitánem Pedrem Fernandezem de Quiros na ostrově Rakahanga. Britové přistáli poprvé v roce 1764 na ostrově Pukapuka a pojmenovali jej Danger Island, protože se jim nepodařilo přistát na ostrově. Mezi roky 1773 a 1779 byly jižní ostrovy souostroví Jamesem Cookem vícekrát navštíveny, přitom byla Rarotonga, hlavní ostrov souostroví, spatřena poprvé. Slavný kapitán William Bligh přistál s Bounty 1789 na Aitutaki. Přitom přivezl na ostrovy chlebovník. James Cook dal prvnímu ostrovu, na kterém přistál, Manuae, jméno Hervey Islands. Jméno Cookovy ostrovy dali ostrovům Rusové na počest Jamese Cooka. Poprvé se objevilo na ruských mapách. V září/říjnu roku 1813 přistáli na Cookových ostrovech první evropští úředníci s lodí Endeavour. Potom, v roce 1814, přistála Cumberland s obchodníky z Nového Zélandu a Austrálie, kteří hledali santálové dřevo. Na Rarotonze nenašli žádné, ale vypukly spory mezi námořníky a ostrovany. Mnozí byli zabiti, mezi nimi také přítelkyně kapitána Ann Butchers. Byla snědena a její kosti byly vystaveny. Je to jediná známá evropská žena, která byla kanibaly na Cookových ostrovech zabita a snědena.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Cookovy ostrovy se dělí na jižní skupinu Rarotonga (hlavní ostrov), Aitutaki, Atiu, Mangaia, Manuae, Mauke, Mitiaro, Palmerston a Takutea a severní skupinu s ostrovy Manihiki, Nassau, Penrhyn (Tongareva), Pukapuka, Rakahanga a Suvorov. Některé jsou velmi nízké, díky korálovým útesům velmi těžko přístupné ostrovy. Ostatní jsou vysoké a porostlé hustou vegetací. Rostou na nich kokosové palmy a chlebovníky. Severní skupina ostrovů se skládá většinou z atolů.

Politika[editovat | editovat zdroj]

Ostrovy byly roce 1888 Anglií „vzaty pod ochranu“ a roku 1900 anektovány. Politicky jsou od té doby samosprávným územím Nového Zélandu, který má na starosti obranu a zahraniční politiku. Status Cookových ostrovů je zvláštní. Cookovy ostrovy jsou samosprávné území volně přidružené k Novému Zélandu. Tento status byl Cookovými ostrovy zvolen v referendu, které bylo kontrolováno OSN a schváleno rezolucí 1514 (XV), jednomyslně přijatou Valným shromážděním OSN.

Cookovy ostrovy se spravují samy. Jejich zákony jsou na Novém Zélandu nezávislé. Zákonná a výkonná moc nemá žádná omezení od Nového Zélandu. Státní příslušnost Cookových ostrovů ale neexistuje, obyvatelé Cookových ostrovů jsou občané Nového Zélandu.

Zahraniční vztahy Cookových ostrovů:     Cookovy ostrovy      Státy udržující diplomatické vztahy s Cookovými ostrovy      Diplomatické vztahy s Evropskou unií (členové EU neudržující vztahy individuálně)      Státy udržující konzulární vztahy s Cookovými ostrovy

Cookovy ostrovy jsou suverénním subjektem mezinárodního práva, plnoprávně vstupujícím do mezinárodních vztahů. Největší překážkou členství Cookových ostrovů v OSN je neexistence občanství Cookových ostrovů.

Řada států s Cookovými ostrovy udržuje diplomatické styky jako s nezávislým státem (např. většina zemí západní a jižní Evropy, Indie, Čína a Austrálie).

Česká republika navázala s Cookovými ostrovy diplomatické styky a uznala de iure jejich nezávislost dne 12. května 2008.

Na základě dohody z roku 1973 převzal Nový Zéland zahraniční zastoupení a obranu Cookových ostrovů. Dnes mají Cookovy ostrovy vlastní nezávislou zahraniční politiku.

Oficiálním platidlem je na Cookových ostrovech novozélandský dolar, jehož ISO 4217 kód je NZD. Kromě novozélandského dolaru je používán i dolar Cookových ostrovů, což je místní verze novozélandského dolaru, která je pevně navázána na mateřskou měnu a je platná pouze na ostrovech.

Hlavy státu[editovat | editovat zdroj]

Doba vlády Jméno Dynastie Data
18371901 Viktorie Hannoverská 18191901
19011910 Eduard VII. Sasko-koburská 18411910
19101936 Jiří V. Windsorská 18641936
1936 Eduard VIII. Windsorská 18941972
19361952 Jiří VI. Windsorská 18951952
od 1952 Alžběta II. Windsorská od 1952

Commonwealthu je přidruženým členem.

Křesťanský kostel v Rarotonze

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu