Samoa
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Malo Sa'oloto Tuto'atasi o Samoa Independent State of Samoa |
|||
|---|---|---|---|
|
|||
| Hymna: The Banner of Freedom | |||
| geografie | |||
|
|
|||
| Hlavní město: | Apia | ||
| Rozloha: | 2 944 km² (176. na světě) z toho zanedbatelné % vodní plochy |
||
| Nejvyšší bod: | Mauga Silisili (Savaii) (1857 m n. m.) | ||
| Časové pásmo: | -11 | ||
| obyvatelstvo | |||
| Počet obyvatel: | 177 287 (187. na světě, odhad 2005) | ||
| Hustota zalidnění: | 60 ob. / km² (138. na světě) | ||
| Jazyk: | samojská polynéština, angličtina | ||
| Náboženství: | křesťané 99.7% - kongregacionalisté (34,8%), Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů (33%), římští katolíci, metodisté, adventisté sedmého dne) | ||
| státní útvar | |||
| Státní zřízení: | konstituční monarchie | ||
| Vznik: | 1. ledna 1962 (nezávislost na mandátu OSN spravovaném Novým Zélandem) | ||
| Náčelník: | Tanumafili II Malietoa | ||
| Předseda vlády: | Sailele Malielegaoi Tuila'epa | ||
| Měna: | samojská tala (WST) | ||
| mezinárodní identifikace | |||
| ISO 3166-1: | 882 WSM WS | ||
| MPZ: | WS | ||
| Telefonní předvolba: | +685 | ||
| Národní TLD: | .ws | ||
Samoa (Nezávislý stát Samoa, dříve Západní Samoa, samojsky Malo Sa'oloto Tuto'atasi o Samoa), stát v západní části souostroví Samoa v Polynésii. Rozloha 2 944 km², 176 908 obyvatel (2006). Administrativně se člení na 11 distriktů (A'ana, Aiga-i-le-Tai, Atua, Fa'asaleleaga, Gaga'emauga, Gagaifomauga, Palauli, Satupa'itea, Tuamasaga, Va'a-o-Fonoti, Vaisigano). Hlavní město Apia (38 800 obyv.).
Obsah |
[editovat] Historie
Oblast dnešní Samoy byla osídlena Polynésany v 10.-7. století př. n. l. 1722 ostrovy objevili nizozemští a francouzští mořeplavci. Podle velkého množství plavců na člunech byly ostrovy nazvány francouzským mořeplavcem Bougainvillem Plavecké ostrovy (Îles des Navigateurs). První kolonisté však byli Britové. V 19. století se o Samou začali zajímat USA a Německo. Na berlínské konferenci v roce 1899 si tyto mocnosti rozdělily sféry vlivu. Souostroví bylo rozděleno 171. poledníkem. Západní část byla spravována Německem, východní USA. Na počátku 1. světové války byla německá (západní) část Samoy obsazena Novým Zélandem, který ostrovy spravoval až do roku 1962 jako mandátní území Společnosti národů, později poručenské území OSN. 1. ledna 1962 byla vyhlášena nezávislost na základě referenda. Východní část zůstala nadále pod správou USA jako Americká Samoa. V roce 1997 země ze svého oficiálního názvu vypustila označení Západní.
[editovat] Geografie
Ostrovy jsou sopečného původu lemované korálovými útesy. Vnitrozemí je hornaté (nejvýše ční Mauga Silisili 1858 m.n.m. na ostrově Sava'i). Ostrovy jsou terčem ničivých tajfunů. Jinak na území státu panuje tropické podnebí, teplé, vlhké, ovlivněné jihovýchodními pasáty z Tichého oceánu. Průměrné teploty vzduchu se pohybují od 25 °C v červenci do 27 °C v lednu. Průměrný roční úhrn ssrážek činí 3200 mm.
[editovat] Obyvatelstvo
Obyvatelstvo tvoří převážně Samoané (92,6 %), míšenci Evropanů a Polynésanů (7 %), Evropané (0,4 %). Téměř všichni obyvatelé se hlásí ke křesťanství. Hlavním náboženské skupiny jsou kongregacionalisté (34,8 % obyvatel), Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů (28 % obyvatel), římští katolíci, metodisté, Boží shromáždění (letniční církev), adventisté sedmého dne a bahá'í. Na ostrovech se používá samojština a angličtina. Gramotnost dosahuje 99,7 %. Porodnost 2,94 dětí na jednu ženu. Lidé se zde dožívají 71 let. Průměrný věk 25,2 let.
[editovat] Státní zřízení
Království Samoa je parlamentní demokracie a konstituční monarchie. Oficiálními doživotními hlavami státu se stali dva nejvyšší náčelníci, kteří tuto funkci zastávali při vyhlášení nezávislosti v roce 1962. Po roce 1963 zůstal jedinou hlavou státu Malietoa Tanumafili II.. Jeho případný nástupce však již bude volen pouze na funkční období 5 let.
[editovat] Ekonomika
Samoa je rozvojový stát. V zemědělství pracují dvě třetiny obyvatelstva a vyprodukují 90% exportu. Z plodin se sklízí kokosové ořechy, kopra, kokosový olej, taro, banány, papaja, ananasy, mango a kakao. Chovají se prasata, skot a drůbež. Významná je i těžba dřeva. Část obyvatel se věnuje rybolovu. Do země ročně přijede cca 88 000 turistů a turistický ruch pro Samou představuje 25% HDP. Jedna továrna zaměstnává 3 000 lidí výrobou elektrických přístrojů pro australskou automobilku. HDP v přepočtu na osobu a rok činí 5 600 USD (2002).
[editovat] Doprava
V zemi jsou tři letiště s pevnou a jedno s nezpevněnou vzletovou a přistávací dráhou. Mezinárodní letiště se nachází cca 30km od hlavniho města. Při odletu je nutno platit odletovou taxu ve výši 40 tala (03/08) (1 tala cca 8Kč). Na obou hlavních ostrovech je cca 790 km zpevněných a 332 km nezpevněných silnic. Na ostrove Savai'i je zpevněná cesta jen kolem ostrova podél pobřeží, na ostrově Upolu je krom okružní cesty možnost průjezdu po dvou cestach napříč ostrovem (sever-jih) Doprava mezi oběma ostrovy je zajištěna trajekty (cca co 2 hodiny) nebo letecky. přístav v hlavním městě Apia.
[editovat] Zajímavost
Samojci patří ke kulturně nejvyspělejším národům Polynésie.
Teritoria, kolonie a zámořská území: Americká Samoa (USA) • Cookovy ostrovy (NZ) • Francouzská Polynésie (F) • Guam (USA) • Havaj (USA) • Midway (USA) • Niue (NZ) • Norfolk (AUS) • Nová Kaledonie (F) • Pitcairnovy ostrovy (GB) • Severní Mariany (USA) • Tokelau (NZ) • Velikonoční ostrov/Rapa Nui (CL) • Wake (USA) • Wallis a Futuna (F)
