Apoštolská církev

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Apoštolská církev patří mezi evangelikální církve. Z hlediska věrouky a praxe se řadí mezi letniční církve, které jsou sdruženy celosvětově v „Pentecostal World Conference“ a v rámci Evropy v „Pentecostal European Fellowship“. Byla povolena a zaregistrována státem v roce 1989 po desetiletích práce v ilegalitě spojených s pronásledováním. Současný církevní zákon ji zrovnoprávňuje s ostatními křesťanskými církvemi v Česku. Apoštolská církev je členkou v Ekumenické radě církví ČR, ve které se sdružuje s několika jinými křesťanskými církvemi. Od založení církve do roku 2008 stál v jejím čele biskup Rudolf Bubik. Apoštolská církev je organizačně přidružena ke světovým "Assemblies of God".

Modlitebna rozhodných křesťanů v Neborech

Obsah

Historie Apoštolské církve [editovat]

Od počátků k registraci [editovat]

První letniční sbory na našem území vznikly na Těšínsku po roce 1910.[zdroj?] Skupina křesťanů z různých denominací se začala scházet ke studiu Božího slova, k modlitbám a prosbám o zmocnění k duchovní práci. Mluvení v jazycích si vyložili jako Boží pověření k další práci. Jako následek další misie vznikly další skupiny v Brně, Praze a na jiných místech, které požádaly úřady o registraci. V roce 1910 byly těšínské sbory registrovány jako Spolek Rozhodných křesťanů.[zdroj?] Tento spolek působil po celou dobu Československé republiky a úředně rozpuštěn byl až za německé okupace. V roce 1951 byl spolek spolu s ostatními spolky, jež zastupovaly státem neuznané církve a náboženské skupiny, zrušen.[zdroj?] Letniční křesťané byli přinuceni začlenit se do některých církevních společenství, především do Jednoty Českobratrské, dnešní Církve bratrské. Od počátku šedesátých let usilovali o povolení vlastní církve. V roce 1968 byl založen přípravný výbor rozhodných křesťanů, který měl vyjednat povolení církve, ale v roce 1973 byl zrušen a letniční křesťané byli opět vyzváni, aby se začlenili do jiných, již povolených církví. V roce 1981 bylo dosaženo takové dohody s Bratrskou jednotou baptistů, dohoda však byla z obav z chystané autonomie rozhodných křesťanů - letničních v rámci baptistické církve státními orgány zmařena. V roce 1977 byla také Apoštolská církev povolena na Slovensku. I přes intenzivní jednání od roku 1983, byla legalizována v českých zemích teprve na počátku roku 1989.[zdroj?]

Od registrace církve [editovat]

Po roce 1989 se Apoštolská církev stala nejrychleji rostoucí církví v rámci evangelikálních církví v ČR.[zdroj?] Byla známa jako zásadní odpůrce eutanazie, potratů a mezináboženského dialogu. Při návštěvě Dalajlámy, při jeho první návštěvě ČR, vyhlásila společné modlitby s postem za ochranu ČR před vlivem cizího náboženství. V roce 2003 aktivně vystoupila proti aktivitě Ekumenické rady církví (ERC) a České biskupské konference (ČBK) při podpoře kampaně o kladný výsledek referenda pro vstup do EU.[zdroj?] Do roku 2007 byla AC i odpůrcem církevních restitucí[zdroj?] a ratifikace Smlouvy mezi ČR a Svatým stolcem, což se projevilo řadou veřejných prohlášení. Přes svůj často ekumenicky zdrženlivý postoj byla AC prakticky od svého počátku členem Ekumenické rady církví a později Evangelické aliance. V této souvislosti byla AC často kritizována pro svůj vysoký počet duchovních placených státem.[zdroj?]

Vývoj věrouky [editovat]

V rámci religiozity se AC krátce po Sametové revoluci musela vypořádávat s tzv. hnutím Víry, kdy sbory v Praze a v Brně byly ovlivněny misionáři z hnutí Slovo života z Uppsaly a přišly o část svých členů, kteří později přispěli k založení církve Slovo života, která se v roce 2010 registrovala na ministerstvu kultury. Rovněž řada sborů byla později ovlivněna charismatickým hnutím skrze členství v Křesťanské misijní společnosti (KMS), která byla největším distributorem právě knih od autorů hnutí Víry. Vzájemné kontroverze vedly AC k pořádání konference v roce 1994 na toto téma a vydání apologetických knih, obhajujících klasické letniční hnutí vůči charismatickým výstřelkům.[zdroj?]

Od poloviny devadesátých let se církev začíná organizovat na principu učednického resp. skupinkového hnutí, vycházejícího z modelu používaného v Christliches Zentrum Buchegg ve Švýcarsku. Dominantou každého sboru je zde pastor, jehož vize se pak skrze hierarchicky uspořádané buňky, resp. jejich vedoucí a poradce, přenáší ke každému členu sboru, který je v některých sborech skrze smlouvu, při zahájení svého členství, veden k poslušnosti duchovní autority. Tato eklesiologie zpočátku vedla ke značnému pnutí a dokonce i k vyloučení celého brněnského sboru v roce 1996 ze svazku AC. Tato exkomunikace celého společenství byla záhy anulována pokáním části starších sboru.[zdroj?] Avšak průběhem času je v AC tento model vysoce oceňován pro stabilitu, umožňující důslednou aplikaci rozhodnutí vedoucích církve v životě sboru a jeho členů. Vedoucím je v tomto modelu automaticky přiznáváno vůdcovské charisma. Vedoucí jednotlivých společenství jsou zároveň shledáni duchovně způsobilými vést duchovní boj proti teritoriálním duchům zla.[zdroj?]

Zhruba s nástupem nového milénia se konzervativní ráz AC začal měnit. V té době se AC otevřela tzv. Torontskému požehnání, které ve svých kořenech vycházelo z charismatického hnutí se zřetelným akcentem hnutí Víry. Zlomem byla jedna z největších evangelizačních aktivit v historii ČR v roce 2000 pod názvem Impressionate, na které vystupovali jihoameričtí pastoři spojovaní právě s počátky Torontského požehnání. Na akci se podílela Apoštolská církev spolu s charismatickými církvemi: Křesťanským společenstvím, Jednotou bratrskou a Slovem života.[zdroj?] Výsledkem této akce mělo být prorocky oznámené obrácení několika tisíců lidí v České republice ke Kristu. Nicméně podle časopisu Život víry, největšího propagátora těchto aktivit, skončila akce na mnoha místech nezdarem.[zdroj?]

Právě od této doby lze v AC zřetelněji pozorovat posun od konzervativní letniční církve, kterou představují Assemblies of God, směrem k církvi v rámci širokého charismatického hnutí. Hlavní věroučný rozdíl je zde především v chápání role autority pastora a biskupa, kdy AC, na rozdíl od presbyterně-kongregačních AoG, preferuje biskupský, hierarchický systém. Další rozdíl je v démonologii, kdy AC věří, že křesťané mohou být démonizovaní, a proto je součástí pastorace i exorcismus.[zdroj?]

Diferenciace církve [editovat]

V rámci AC, na principu "ecclesia in ecclesiae" (církev v církvi), působí i hnutí "Církev bez hranic" (CBH), která začala jako hnutí církevního růstu resp. zakládání sborů, a která implementovala postupy sekulárního managementu a učení Nové apoštolské reformace amerického teonomisty Petra Wagnera.[zdroj?] Toto hnutí se pro svoji orientaci stalo důvodem pnutí mezi konzervativním pentekostalismem a moderními manažerskými přístupy. Nicméně církev si stále více přisvojovala pragmatickou teologii tohoto hnutí a CBH se tak stala respektovanou součástí AC, která udává tón misijní strategie. Sbory CBH jsou dnes inspirací i pro sbory, které se dříve snažily vycházet z důsledné aplikace reformačního principu „Sola scriptura“ i v otázkách církevní praxe.[zdroj?] Manažerské vedení pak našlo podporu i v pragmatickém přístupu nového biskupa Martina Moldána.

Ekumenické směřování [editovat]

K plnému zapojení do ekumenického hnutí v podstatě došlo teprve nedávno, zhruba od roku 2007, kdy AC podpořila dohodu o církevních restitucích[zdroj?] a tím de facto ustoupila z pozic "biblického separatismu", který je charakteristický pro americké letniční hnutí.

Kontroverze [editovat]

V současné době se objevuje kritika Apoštolské církve od některých osobností české kultury, jako je spisovatelka Lenka Procházková, zpěvák Janek Ledecký[1] nebo politiků, jako je Miroslav Macek.[2] Spočívá v tom, že AC nárokuje miliardu korun z církevních restitucí přesto, že byla registrována až po roce 1989 a hlásí se k ní cca 5 000 lidí.[3] Ministryně Alena Hanáková však tuto kritiku odmítá s tím, že jde o část z majetku římskokatolické církve, takže nejde o nějaký zvláštní příspěvek. [4] Současný biskup Martin Moldan dodává, že historie AC sahá ještě před rok 1989. Podle něho Apoštolská církev ale nežádá vydání žádného majetku, který jí sebrali komunisté.[5]

Apoštolská církev je jednou z mála církví v ČR, která podle výsledků sčítání obyvatel v roce 2011 vykazuje mírný nárůst a ukázalo se, že existuje 4 934 lidí, kteří se k ní hlásí.[6] Nicméně vnitrocírkevní statistiky v roce 2009 udávaly 6 992, později dokonce 7 318 členů. Podle proroctví emeritního biskupa Rudolfa Bubika však církev očekává 100 000 členů ještě za jeho života.[7]

Biskupové Apoštolské církve [editovat]

Učení Apoštolské církve [editovat]

Poslání [editovat]

Za měřítko víry a křesťanského života přijímá Apoštolská církev Písmo svaté, jako jedinou věroučnou základnu. Navazuje na učení Ježíše Krista a apoštolů. Křtí ponořením ty, kteří jsou způsobilí věřit a vyznávat svou víru v Ježíše Krista jako Božího syna, svého Pána a Spasitele. V učení a praxi se kromě klasických axiomů křesťanské teologie zdůrazňuje osoba Ducha Svatého v životě jednotlivce a církve. Cílem je zvěstovat Ježíše Krista v moci Ducha Svatého. Pokud jde o vztah k jiným církvím, považuje AC ty, kteří uvěřili v Ježíše Krista, prožili odpuštění hříchů a jsou následovníky Ježíše, za Kristovu církev, tedy za své bratry a sestry.

Eklesiologie [editovat]

Církev je společenstvím všech vpravdě znovuzrozených věřících, kteří žijí pod autoritou Ježíše Krista a jsou spojeni Duchem Svatým a Slovem Božím.

Christologie [editovat]

Kristus je plně Bůh a člověk, který se narodil z panny Marie a svým zrozením se pokořil, aby učinil Boží dokonalou vůli - záchranu člověka. Přišel na svět, aby nám zjevil Boha Otce, ukázal nám cestu spasení a vzal naše hříchy na sebe, zlomil moc satana a osvobodil nás z moci smrti a hříchu. Zemřel na kříži a vstal z mrtvých, aby ospravedlnil všechny, kdo věří v něho. Řekl: „Dokonáno jest“, tzn. Nic není nutno ke spasení přidat. Nyní se přimlouvá, zachraňuje, křtí Duchem Svatým, udílí služebnosti, vládne nad celou církví skrze Ducha Svatého, Slovo a duchovní správce.

Soteriologie [editovat]

Všichni zhřešili a odvrátili se od Boha. Nedokonalý člověk se nemůže sám spasit. Potřebuje činit pokání ze svých hříchů a musí uvěřit v Ježíše jako svého Pána a Spasitele. V zásadě má AC dva hlavní obřady: křest ve vodě a Večeři Páně. Slovem Božím rozumí 66 knih Bible bez Apokryfů. Toto slovo je plně inspirováno Duchem Svatým, je neomylné, v originálu nejsou chyby a je pravidlem pro křesťanský život a učení. AC tedy odmítá historicko-kritickou metodu, kterou postupně v obraně proti fundamentalismu přijaly protestantské i katolická církev.

Vyznání víry Apoštolské církve [editovat]

  • Věříme,
  1. že Bible - Písmo svaté - je jediným, vdechnutým a neomylným autoritativním Slovem Božím,
  2. že je jeden věčně existující trojjediný Bůh: Bůh Otec, Syn a Duch Svatý,
  3. že Bůh je věčný, všemohoucí Stvořitel nebe i země, celého vesmíru a veškerého života,
  4. v Božství Ježíše Krista, jeho početí z Ducha Svatého, narození z panny Marie, jeho bezhříšné lidství a dokonalý život, ve věčnou postačitelnost jeho smírčí a zástupné smrti na kříži, v jeho zmrtvýchvstání v těle, v jeho nanebevstoupení na pravici Otcovu a v jeho druhý příchod na zem v moci a slávě,
  5. v Ducha Svatého jako Boží osobu, který byl seslán na věřící v den Letnic, což bylo počátkem živé Kristovy církve na zemi, a že Duch Svatý působí dodnes ve stejné moci.
  • Boží plán s člověkem
  1. Člověk byl stvořen k obrazu Božímu. Sveden Satanovou lží zhřešil neposlušností, a ztratil tak obecenství s Bohem, čímž uvedl na celé lidstvo duchovní i tělesnou smrt.
  2. Ježíš Kristus smířil svou obětí lidstvo s Bohem, a umožnil tak člověku návrat k původnímu stavu a k životu věčnému.
  3. Osobní vírou v Ježíše Krista má každý člověk možnost stát se z Boží milosti opět Božím dítětem a dosáhnout života věčného.
  4. Duch Svatý usvědčuje i dnes svět z hříchu, zjevuje tajemství evangelia a zmocňuje Kristovu církev k plnění jejího poslání na zemi
  5. Oběť Ježíše Krista pojí věřící v jednu rodinu Boží, církev Kristovu na zemi.
  6. Církev Kristova bude přenesena do Boží slávy.
  7. Zřízení tisíciletého království na zemi.
  8. Poslední soud.
  9. Spasení všech, kteří přijali dílo spasení v Kristu a vytrvají věrně až do konce. Takoví budou žít věčně v nebeské slávě.
  10. Existuje věčná záhuba - ohnivé jezero - pro ty, kteří odmítli Krista jako Spasitele.
  • Člověk tedy potřebuje poznat a prožít:
  1. svou hříšnost a ztracenost ve světle Slova Božího,
  2. pokání, tj. změnu smýšlení, lítost nad hříchem, jehož se dopustil, i nenávist k němu,
  3. obrácení se ve víře k Bohu, očištění krví Ježíše Krista a Boží ospravedlnění,
  4. znovuzrození v Ježíši Kristu - přijetí Božího synovství,
  5. křest ve vodě ponořením na základě osobní víry,
  6. křest v Duchu Svatém s biblickým znamením - mluvením novými jazyky,
  7. naplňování Duchem Svatým
    • k nesení živého svědectví Ježíši Kristu,
    • k tomu, aby dary Ducha Svatého sloužily ke společnému budování církve Kristovy na zemi.
    • k plnění velikého poslání církve Kristovy na zemi.
  • Církev Kristova v biblickém významu
  1. Hlavou církve je Ježíš Kristus a tvoří ji znovuzrození lidé, kteří žijí pod autoritou Ježíše Krista a jsou spojeni Duchem Svatým a Slovem Božím.
  2. Byla založena v den Letnic vylitím Ducha Svatého na učedníky.
  3. Boží vůlí je, aby věřící žili v posvěcení skrze krev Ježíše Krista, moc Ducha Svatého a poslušnost Božího slova a v neustálém růstu ve víře a nesli ovoce života naplněného Duchem Svatým.
  4. Podílem věřících jsou dary Ducha Svatého, které zmocňují k životu a službě v moci Ducha Svatého.
  5. V odpověď na modlitbu víry Pán nadpřirozeně uzdravuje nemocné.
  6. Církev Kristova je obecenství těla a krve Ježíše Krista, což je vyjádřeno slavením památky Večeře Páně podáváním chleba a vína. Přijímat Večeři Páně přísluší jen těm, kteří jsou očištěni a vykoupeni krví Kristovou, a tím připojeni k jeho církvi.
  7. Ve vztahu k ostatním znovuzrozeným křesťanům jsou členové vázáni povinností respektovat zásadu ztotožnění se s viditelnou církví Kristovou.

Struktura církve [editovat]

Základní částí Apoštolské církve jsou sbory, které jsou seskupeny do správních oblastí. Sbor vzniká tam, kde je společenství věřících po duchovní a mravní stránce autonomní. Je po hospodářské stránce soběstačný, má právní subjektivitu a je zastupován a spravován pastorem sboru a druhým pastorem. Odpovědnost za sbor nese také Rada starších.

Pro naplnění misijního poslání vznikají při sborech misijní stanice. Ty tvoří členové, kteří se scházejí k pobožnosti na jednom místě, ale jsou odkázáni svými potřebami na mateřský sbor.

Diaspora potom vzniká tam, kde se členové shromažďují mimo sbor nebo stanici. Duchovně a hmotně jsou členové v diaspoře odkázáni na sbor nebo stanici.

Dle vnitrocírkevní statistiky sdružovala církev k 1. 1. 2013 celkem 7.401 lidí včetně dětí a čekatelů na členství, 44 sborů, 59 stanic a 68 diaspor.

Dle sčítání lidu v roce 2001 k Apoštolské církvi přihlásilo 4.565 osob, dle sčítání v roce 2011 se k Apoštolské církvi přihlásilo 4.934 osob.

Členem sboru se je možné stát na základě písemné přihlášky.

Sbory Apoštolské církve [editovat]

  • Bohumín, pastor Tadeusz Gaura
  • Brno, pastor František Apetauer
  • Břeclav, pastor František Cupal
  • Čáslav, pastor Miroslav Kliment
  • České Budějovice, pastor Petr Škopek
  • Český Těšín, Křesťanské centrum, pastor Bohuslav Wojnar
  • Český Těšín, Agapé
  • Frýdek - Místek, pastor Jaroslav Lofítek
  • Havířov, pastor Petr Špok
  • Hlinsko, pastor Jiří Malý
  • Hodonín, pastor Bohuslav Cupal
  • Hradec Králové, Element, pastor Lukáš Targosz
  • Hustopeče, pastor Karel Fridrich
  • Chomutov, pastor Martin Huňát
  • Jihlava, pastor František Apetauer
  • Karviná, pastor Lumír Folvarčný
  • Kladno, pastor Stanislav Bubik
  • Kolín, pastor František Flek
  • Kopřivnice, pastor Jiří Kostelník
  • Kroměříž, pastor Pavel Čep
  • Kutná Hora, pastor Miroslav Papež
  • Liberec, pastor Jiří Podskalský
  • Liberec, Křesťanský sbor, pastor Stanislav Hart
  • Lysá nad Labem, pastor Jiří Sedláček
  • Oldřichovice, pastor Pavel Motyka
  • Olomouc, pastor Svatopluk Dysmas
  • Ostrava, pastor Bohuslav Sikora
  • Polička, pastor Jiří Bureš
  • Praha, 1. sbor, pastor Petr Sikora
  • Praha, Dobrá zpráva, pastor Pavel Knob
  • Praha, Maranatha, pastor Michal Beran
  • Praha, Sbor bez hranic, pastor Stanislav Bubik
  • Praha, Sbor otevřených dveří, pastor Petr Ministr
  • Prostějov, pastor Aleš Navrátil
  • Třinec, pastor Stanislav Cichy
  • Uherský Brod, pastor Rostislav Šiška
  • Ústí nad Labem, pastor Štěpán Hlavsa
  • Valašské Meziříčí, pastor Tomáš Hasmanda
  • Varnsdorf, pastor Pavel Vašát
  • Vyškov, pastor Viktor Baláž
  • Zábřeh, pastor Tomáš Pohanka
  • Zlín, pastor Petr Fiurášek

Vzdělání [editovat]

Vzdělání oboru misijní a teologická činnost se zaměřením na biblistiku a teologii zajišťuje Vyšší odborná škola misijně teologická v Kolíně ve spolupráci s Global University.

Sociální práce a misie [editovat]

Diakonie Apoštolské církve je organizace, která koordinuje činnost svých členů, kteří slouží v charitativní, misijní a sociální oblasti. Jejími součástmi jsou:

Občanské sdružení ACET (AIDS, Care, Education and Training) se zaměřuje na péči o nemocné AIDS, zároveň vyvíjí vzdělávací a osvětovou činnost se zaměřením na prevenci onemocnění AIDS.

Royal Rangers je mezinárodní křesťanská organizace věnující se dětem a mládeži školního věku. Jejím cílem je vychovat mladého člověka k plnému, samostatnému a odpovědnému životu bez závislosti na čemkoliv škodlivém.

Nadační fond Nehemia je humanitární a misijní organizací, jejímž posláním je vyučování a motivace místních sborů k zapojení do světové misie. Podporuje pronásledované křesťany a také podporuje chudé děti z Indie, Rwandy, Ugandy či Ukrajiny.

Teen Challenge je mezinárodní křesťanská organizace založená Davidem Wilkersonem, která pomáhá lidem s problémem závislosti na drogách, alkoholu či hracích automatech. Organizace se věnuje prevenci, streetwork, práci ve věznicích i vlastním detoxikačním programům.

Společnosti Apoštolské církve [editovat]

Reference [editovat]

  1. ↑ Tomáš Menschik. Ledecký: Po církvích musíme odškodnit i zahrádkáře. Týden.cz [online]. 2012-09-06, rev. 2012-09-10. Dostupné online.  
  2. ↑ jav. Doktor Macek vyhmátl církev, která dostane miliardu. A udělal výpočet. Novinky.cz [online]. 2012-09-05, rev. 2012-09-10. Dostupné online.  
  3. ↑ Jan Rovenský. Zpěvák Ledecký: Církevní restituce okrádají nás všechny. Novinky.cz [online]. 2012-09-01, rev. 2012-09-10. Dostupné online.  
  4. ↑ Alena Hanáková. Odpověď na dotaz. webové stránky Ministerstva kultury [online]. 2012-09-06, rev. 2012-09-10. Dostupné online.  
  5. ↑ VÁLKOVÁ, Hana. Vracení majetku církvím dělá z jiných restituentů voly, míní Ledecký. idnes.cz [online]. 2012-08-31, rev. 2012-09-10. Dostupné online.  
  6. ↑ Podrobné údaje - Náboženská víra podle krajů
  7. ↑ Rudol Bubik. I řekl Bůh. webové stránky Apoštolské církve [online].  [cit. 2012-09-10]. Dostupné online.  

Související články [editovat]

Externí odkazy [editovat]

Citováno z „http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Apoštolská_církev&oldid=10197914“