Gibraltar

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Gibraltar
Vlajka Gibraltaru
vlajka
Znak Gibraltaru
znak
Hymna: God Save the Queen, neoficiální Rock of Ages‬
Geografie

Poloha Gibraltaru

Hlavní město: Gibraltar
Rozloha: 6,5 km² (249. na světě)
z toho 0 % vodní plochy
Nejvyšší bod: Rock of Gibraltar (426 m n. m.)
Časové pásmo: +1
Poloha: 36°8′19″ s. š., 5°20′51″ z. d.
Obyvatelstvo
Počet obyvatel: 27 776 (189. na světě, 2003)
Hustota zalidnění: 3 968 ob. / km² (5. na světě)
Jazyk: angličtina
Náboženství: křesťanství, židovství, islám
Státní útvar
Státní zřízení: zámořské území Velké Británie
Vznik: 1713 (status na základě Utrechtské smlouvy)
Královna: Alžběta II., zastupována guvernérem sirem Jamsem Duttonem
Předseda vlády: Peter Caruana
Měna: gibraltarská libra (GIP)
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-1: 292 GIB GI
MPZ: GBZ
Telefonní předvolba: 350 (ze Španělska 9567)
Národní TLD: .gi

Gibraltar (původ slova z arabského جبل طارق - Džabal al-Tárik, Tárikova hora[1], často přezdívaný The Rock - „skála“) je zámořské území (dříve korunní kolonie) Spojeného království. Nachází se na jihu Pyrenejského poloostrova. Tato strategická poloha umožňuje kontrolovat Gibraltarskou úžinu, tj. spojení mezi Středozemním mořem a Atlantikem. Španělsko bylo nuceno postoupit Gibraltar Británii v roce 1713 Utrechtskou smlouvou ukončující války o španělské dědictví. Roku 1830 se gibraltarská posádka stala formálně britskou kolonií. V letech 1967, 1976 a 2002 se konala referenda o připojení ke Španělsku, ale většina obyvatelstva je odmítla.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Mapa

Gibraltar má rozlohu 6,5 km². Hranice se Španělskem činí 1,2 km, dalších 12 km je pobřeží. Vápencová skála Rock of Gibraltar, na které se Gibraltar rozkládá a která odděluje Gibraltarskou zátoku od Středozemního moře, má v nejvyšším bodě 426 m. Na Gibraltaru není zdroj pitné vody, kromě sběru dešťové vody se dnes k jejímu získání využívá reverzní osmóza. Hustota osídlení činí přes 4200 obyvatel na km². Prostor na Gibraltaru je tak velmi omezen, že jediná pevninská silnice na Gibraltar se kříží s mezinárodním letištěm. Tato unikátní křižovatka je řízena běžnými semafory. Na Gibraltaru se nachází jediná evropská kolonie opic. Tyto opice, náležící k druhu magot bezocasý (Macaca sylvanus), si místní obyvatelé velmi hýčkají, mimo jiné i kvůli legendě, která tvrdí, že Gibraltar bude britský, dokud zde opice budou žít. Následkem až přemírné péče jsou opice vůči lidem značně drzé.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Dějiny Gibraltaru.
Gibraltarská úžina (NASA)
Gibraltarská skála
Pohled ze skály

Gibraltarská skála byla obývána už od doby kamenné. Právě zde byla v lomu Forbes roku 1848 objevena první lebka neandrtálce ještě před slavným objevem v německém Neanderthalu. O Gibraltaru se dozvídáme z fénických, kartaginských i římských pramenů (latinské jméno je Calpe). V době stěhování národů odsud odpluli barbarští Vandalové do Afriky. V roce 711 zde přistálo vojsko Arabů a marockých Berberů vedené Tárikem ibn Zijádem, které dobylo křesťanskou vizigótskou říši na poloostrově. Skála byla přejmenována po dobyvateli na Džabal al-Tárik (Tárikova hora či skála)[1], z čehož vznikl zkomolením Gibraltar. Maurové na skále postavili pevnost, z níž se části zachovaly dodnes. Pevnost byla během reconquisty dobyta v roce 1462 kastilským vojskem.

V roce 1704 byl Gibraltar dobyt holandsko-britským expedičním sborem vedeným admirálem Georgem Rookem a tento stav byl formalizován v roce 1713 Utrechtskou smlouvou. Španělé zkoušeli Gibraltar několikrát neúspěšně dobýt zpět, za nejtvrdší nápor se považuje jejich pokus v roce 1783 (tzv. Velké obležení).

Za druhé světové války bylo veškeré civilní obyvatelstvo evakuováno a Gibraltar se opět změnil v pevnost a námořní základnu. Odsud Britové ovládali vstup do Středozemního moře a byli schopni zásobovat Maltu a Severní Afriku. 25. září 1940 se stal Gibraltar cílem náletu 83 francouzských letadel, což byla odveta za britské akce v Oranu a Dakaru. Španělsko uzavřelo za války pevninské přístupy k pevnosti, odmítlo ale umožnit průchod německým jednotkám, které by chtěly pevnost napadnout.

I po válce napjaté vztahy s Frankovým Španělskem pokračovaly. Ještě dnes o tom svědčí ohromná plechová „střecha“ na východní straně skály, která sloužila k zachytávání dešťové vody během španělské blokády.

Ekonomika[editovat | editovat zdroj]

Gibraltarská ekonomika je založená na turistice, obchodu a finančních službách. Na Gibraltaru je údajně zaregistrováno více firem, než má obyvatel. Ročně navštíví Gibraltar přes 7 milionů turistů. Gibraltar rovněž vydává svoje vlastní mince a bankovky – gibraltarskou libru, je však možné běžně platit i britskými librami a až na malé výjimky i eurem.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Legendární Gibraltar: Vydejte se k bráně do Evropy, kterou střeží opice bez ocasů, novinky.cz, citováno 17. 7. 2014

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]