Reykjavík

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Reykjavík
Reykjavíkurborg
Reykjavík, vlevo kostel Hallgrímskirkja
Reykjavík, vlevo kostel Hallgrímskirkja
Reykjavík – znak
znak
Reykjavík – vlajka
vlajka
poloha
zeměpisné souřadnice:
nadmořská výška: do 100 m n. m.
stát: Island Island
okruh: Reykjavíkurkjördæmi norður a
Reykjavíkurkjördæmi suður
obec: Reykjavíkurborg
administrativní dělení: 10 čtvrtí
[[Soubor:
Reykjavík
Red pog.png
Reykjavík
|250pxpx|Reykjavík na mapě]]
rozloha a obyvatelstvo
rozloha: 274 km²
počet obyvatel: 117 721 (2007)
hustota zalidnění: 429,6 obyv. / km²
etnické složení: Islanďané
náboženské složení: protestanté
správa
starosta: Jón Gnarr
oficiální web: http://www.rvk.is
PSČ: 101-155

Reykjavík je hlavní a největší město ostrovního státu Island. Leží při pobřeží zálivu FaxaflóiAtlantském oceánu na jihozápadě země poblíž Evropy. Město je se svou polohou 64° 08' severní šířky nejseverněji položeným hlavním městem světa a v rámci Evropy nejzápadnějším. V prosinci roku 2007 zde žilo 117 721 obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Město (respektive osada) bylo založeno vikinským osadníkem Ingólfurem Arnarssonem již v roce 874. Pojmenoval ho Reykjavík, což znamená v islandštině kouřová zátoka od termálních pramenů a gejzírů v jeho okolí. Později se začala osada vyvíjet díky augustiniánskému klášteru postaveným na nedalekém ostrově Viðey v roce 1226.

V polovině 18. století chtěl místní podnikatel rozvinout hospodářství a lehký průmysl. v 18. století byla ve městě vybudována křesťanská katedrála a město se stalo významným obchodním a námořním uzlem. 18. srpna 1786, tehdy 167 žijících obyvatel v osadě přiznalo městské právo. Od roku 1904 bylo město poctěno titulem sídelního města vlády ostrova. Univerzita Háskóli Íslands byla ve městě založena o 7 let později roku 1911.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Záliv Faxaflói, v pozadí hora Esja
Řeka Elliðaá

Reykjavík se nachází při jihozápadním pobřeží Islandu na začátku poloostrova Reykjanes a obklopený mnoha dalšími poloostrovy, ostrovy, zálivy a průlivy. Islandem z jihozápadu k severovýchodu vede tektonická deska, která způsobuje ve městě občasné zemětřesení a sopečné činnosti. Příkladem je 4500 let stará událost, kdy se z pohoří Bláfjöll valila láva a mířila k městu. Avšak když dorazila do údolí řeky Elliðaá, která teče východní částí města, stočila se do jejího koryta. k moři se dostala u zálivu Elliðavogur a Reykjavíku se tak vyhnula.

Během doby ledové před 10 000 lety byla část města pokryta velkým ledovcem. Některá místa, která nebyla pokryta ledovcem byla zaplavena mořskou hladinou. Na konci doby ledové, kdy vzniklo teplejší období se některé kopce jako je Öskjuhlíð staly ostrovy. Dřívější hladina moře dosahovala až ke kopci Öskjuhlíð, který měří 43 m n. m. Kopce Öskjuhlíð a Skólavörðuholt připomínají zbytky dřívějších štítových sopek, které byly aktivní během teplého období v době ledové Po době ledové ledovce ustoupily do původního stavu.

Největší řekou protékající Reykjavíkem je Elliðaá, která sice není splavná pro lodě, ale zato je zde mnoho lososů. k siluetě města patří hora Esja, měřící 914 m. Esja je nejvyšší horou v okolí. Téměř celé město leží na poloostrově Seltjarnarnes, ale jeho předměstí dosahují i mnohem dál na jih a východ. Reykjavík se nyní stále rozšiřuje. Většina jeho území je řídce osídleno, protože domy jsou většinou velmi rozložené. Mezi ně většinou vedou hlavní dopravní tepny. Také jsou zde prázdná místa.

Podnebí[editovat | editovat zdroj]

Pohled na Reykjavík v zimě

Podnebí v Reykjavíku je i přes velmi vysokou polohu města v severní části Atlantského oceánu subarktické až mírné a je mnohem teplejší než v jiných částech, rozkládajících se ve stejných zeměpisných šířkách. Průměrné zimní teploty vzduchu se přibližně rovnají teplotám v Česku. Je to proto, že větší část Islandu se nachází pod vlivem oceánského klimatu s teplým Golfským proudem. s tím je ale také spojen občasný silný vítr, který většinou vane z východu, o průměrné síle 6 m/s (21 km/h). Naopak léta bývají velmi chladná, teploty dosahují přibližně stejných hodnot jako na hřebenech českých hor.

Reykjavík sice nepatří mezi mimořádně deštivá města, ale přesto je zde průměrně 210 dnů v roce deštivých. Na jaře je největší pravděpodobnost výskytu slunce. Průměrně je zde ročně 1250 slunečných hodin. Podobné podnebí jako zde panuje také na Faerských ostrovech, při Norském pobřeží a na Falklandech.

Průměrná roční teplota se pohybuje okolo [1] +6°C. v nejchladnějším měsíci lednu je průměrná denní teplota +1 °C, noční -2 °C. v nejteplejším měsíci červenci je průměrná denní teplota +13 °C, noční +8 °C. Nejvyšší vůbec naměřená teplota byla 25.7 °C a nejnižší -19.7 °C. Teploty jsou podobné na celém Islandu. Průměrný roční úhrn srážek je [2] 779 mm, z toho nejméně srážek spadne v květnu a naopak nejvíce v říjnu. Srážek je nejméně na severovýchodě (300 mm) a nejvíce na jihu (1500 mm). Teplota moře je v zimě +3 °C, v létě +11 °C. Relativní vlhkost vzduchu se celoročně pohybuje mezi 70 až 85 %.

Denní světlo trvá v nejkratším měsíci prosinci 4 hodiny, tedy od 11:30 do 15:30. v nejdelším měsíci červnu trvá 21 hodin, tedy od 3:00 do 0:00. v zimě se často noční obloha při jasném počasí mění v polární záře.

Reykjavík – podnebí
Měsíc leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec Rok
Nejvyšší teplota [°C] 7 7 8 10 14 16 17 16 14 11 9 8 17
Průměrné maximum [°C] 2 3 3 6 10 12 14 13 10 6 4 2 7,1
Průměrná teplota [°C] 0,5 0,5 0,5 3,5 7 9,5 11,5 10,5 7,5 3,5 1,5 0 4,7
Průměrné minimum [°C] -3 -2 -2 1 4 7 9 8 5 1 -1 -2 -2,1
Nejnižší teplota [°C] -8 -8 -8 -4 -1 3 7 4 0 -5 -6 -9 -9
Srážky [mm] 84 86 81 60 53 45 51 67 73 74 80 94 848
Zdroj: [3] {{{accessdate}}}

Hospodářství[editovat | editovat zdroj]

Přístav v Reykjavíku

Ve městě má hlavní zastoupení průmysl spojený s rybolovem, což se projevuje v množství konzerváren ryb. Další významné podniky se specializují na textilní a strojírenský průmysl, doplněný množstvím loděnic, či tiskáren. Okolí města se specializuje na výrobu umělých hnojiv a cementu. Reykjavík je důležitým obchodním uzlem Islandu, přes který prochází okolo 70 % obchodu ostrova. Letiště hlavního města je situováno do blízkého města Keflavík.

Za zmínku stojí ještě skutečnost, že město Reykjavík má většinu bytových jednotek vytápěných vodou z blízkých horkých vřídel (využití geotermální energie). Aktivní vulkanické podloží pomáhá udržovat vytápěný městský bazén po celý rok otevřený s příjemnou teplotou. Ve městě je možno se setkat i s vytápěnými chodníky. Množství páry dalo městu i jeho název.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Island patří v počtu aut na obyvatele mezi nejvyšší na světě, i přesto jsou dopravní zácpy výjimkami. Přes celé město vede široká víceproudová dálnice, která spojuje centrum města s jeho předměstími. Parkoviští je ve většině čtvrtí dostatek. Do městské hromadné dopravy patří pouze autobusy Strætó bs, které však nejsou velmi oblíbené, lidé dávají přednost automobilům. Městem vede hlavní islandská okružní silnice Hringvegur a spojuje tím město s ostatními částmi na Islandu.

Letiště Reykjavík, které je druhé největší letiště na Islandu hned po Letišti Keflavík se nachází jižně od centra města. Je hlavně používaný pro islandské lety, ale někdy se také odsud létá do Grónska a na Faerské ostrovy. Byl postaven Brity během druhé světové války. Tehdy se postavilo na okraji města, nyní je však 1 km od centra.

Reykjavík má dva přístavy, starší přístav nedaleko centra slouží hlavně k rybaření a druhý přístav Sundahöfn, který se nachází ve východní části je největším nákladním přístavem v zemi.

Památky a zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Höfði

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Aglomerace Reykjavíku

Nyní žije v Reykjavíku 37,5 % obyvatel Islandu, tedy okolo 118 000 obyvatel. v jeho aglomeraci žije až dvě třetiny obyvatel Islandu, tedy skoro 200 000. Do jeho aglomerace patří města Álftanes (2361), Garðabær (9913), Hafnarfjörður (24 839), Kópavogur (28 561), Mosfellsbær (8147) a Seltjarnarnes (4428).

Počet obyvatel v Reykjavíku od roku 1786.

Rok Populace
1786 167
1801 600
1860 1450
1901 6321
1910 11 449
1920 17 450
1930 28 052
1940 38 308
1950 55 980
1960 72 407
Rok Populace
1970 81 693
1980 83 776
1985 89 868
1990 97 569
1995 104 258
2000 110 852
2005 114 800
2006 115 420
2007 117 721

Administrativa[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam starostů Reykjavíku.

Reykjavík je řízen městskou radou. Do té může být zvolena jakákoliv osoba, která je starší 18 let a má registrované bydliště ve městě. Městská rada má 15 členů, kteří jsou voleni každé čtyři roky. Nynějším starostou Reykjavíku je Jón Gnarr. Nastoupil v roce 2010 po Hanně Birna Kristjánsdóttir.

Městské čtvrtě[editovat | editovat zdroj]

Čtvrtě v Reykjavíku

Reykjavík se dělí na 10 čtvrtí (islandsky: "hverfi").

   Vesturbær
   Miðborg (centrum)
   Hlíðar
   Háaleiti
   Laugardalur
   Grafarvogur
   Árbær
   Breiðholt
   Úlfarsfell

Desátá čtvrť Kjalarnes není zobrazena na mapě, nachází se asi 10 km severně od centra.

Školství[editovat | editovat zdroj]

  • Menntaskólinn við Hamrahlíð
  • Menntaskólinn í Reykjavík
  • Verzlunarskóli Íslands
  • Menntaskólinn við Sund
  • Borgarholtsskóli
  • Fjölbrautaskólinn við Ármúla
  • Iðnskólinn í Reykjavík
  • Menntaskólinn Hraðbraut
  • Kvennaskólinn í Reykjavík]
  • Fjölbrautaskólinn Breiðholti

Univerzity[editovat | editovat zdroj]

  • Háskóli Íslands
  • Háskólinn í Reykjavík
  • Kennaraháskóli Íslands
  • Listaháskóli Íslands

Sport[editovat | editovat zdroj]

  • Ungmennafélagið Fjölnir
  • Fylkir
  • Knattspyrnufélagið Fram
  • Knattspyrnufélag Reykjavíkur
  • Víkingur
  • Þróttur
  • Valur
  • Íþróttafélag fatlaðra í Reykjavík
  • Íþróttafélag Reykjavíkur
  • Skotfélag Reykjavíkur
  • Skautafélag Reykjavíkur
  • Tennis- og badmintonfélag Reykjavíkur
  • Skylmingafélag Reykjavíkur

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Významné osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Průměrná teplota, vlhkost a délka slunečných hodin v Reykjavíku
  2. Průměrný úhrn srážek a teplota moře v Reykjavíku
  3. Průměrné maximum, průměrné minimum, nejnižší a nejvyšší každoroční teplota.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]