Zima
Zima je jedno ze čtyř ročních období. V oblasti mírného a subarktického podnebného pásu je obdobím s nejnižšími teplotami a nejkratší dobou denního světla.
Obsah |
[editovat] Časové vymezení zimy
Astronomická zima začíná zimním slunovratem (na severní polokouli zpravidla připadá na 21. prosince, na jižní na 21. června). Končí jarní rovnodenností (na severní polokouli zpravidla připadá na 21. března, na jižní 23. září). Přesný čas začátku je dán okamžikem slunovratu a rovnodennosti, v kalendáři mohou být termíny počátku a konce o den posunuty kvůli nepravidelnostem souvisejícím s přestupnými roky.
V meteorologii jsou souhrnným termínem zima označeny měsíce prosinec, leden a únor (červen, červenec a srpen na jižní polokouli).
[editovat] Příčiny zimy
Střídání ročních období je způsobeno odklonem zemské osy od roviny ekliptiky (o 23°27'). Polokoule, na které je zima, je poněkud odvrácena od Slunce, dopadá na ni méně slunečního záření a pod větším úhlem. To v principu vede k nižším teplotám.
[editovat] Metorologické projevy zimy
V oblastech vyšších zeměpisných šířek je zima obdobím sněhu.
[editovat] Hlohová zima
 |
Tato část článku potřebuje ověřit zdroje. Můžete ji vhodně vylepšit.
Jak by měly články vypadat, popisuje stránka Ověřitelnost. |
Typ zimy který se vyznačuje nízkou teplotou pod bodem mrazu a námrazami. Všechny stromy ztrácejí listy až na hloh (odtud pochází název). Název pochází ze staročeských výrazů a vznikl kolem roku 1860. V jiných kulturách znamená hlohová zima zimu hluboko pod 0 a je to velmi tuhá zima (jako hlohy).
