Riga
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Riga Rīga |
|||
|---|---|---|---|
 |
|||
|
|||
| poloha | |||
| souřadnice: | |||
 |
|||
| rozloha a obyvatelstvo | |||
| rozloha: | 307,17 km² | ||
| počet obyvatel: | 727 578 (2006) | ||
| hustota zalidnění: | 2 369 obyv. / km² | ||
| etnické složení: | Lotyši, Rusové, Bělorusové, Ukrajinci, Poláci, Litevci | ||
| náboženské složení: | Luteránské protestantské křesťanství, Římskokatolické křesťanství, Ruská ortodoxní církev | ||
| správa | |||
| starosta: | Jānis Birks | ||
| oficiální web: | www.riga.lv | ||
| telefonní předvolba: | +371 7 | ||
Riga (lotyšsky: Rīga) je hlavní město Lotyšska. Leží při ústí řeky Daugavy do Rižského zálivu Baltského moře. Má rozlohu 307 km² a s více než 700 tisíci obyvateli je největším městem Pobaltí. Zároveň slouží jako kulturní, vzdělávací, politické, finanční, komerční a průmyslové středisko oblasti. Historické centrum Rigy patří mezi kulturní dědictví UNESCO a samotné město se vyznačuje výraznou secesní architekturou, která je porovnatelná s městy jako je Vídeň, Petrohrad a Barcelona.
Obsah |
[editovat] Ekonomika a organizace
V Rize je velké množství akademických institucí, včetně Lotyšské univerzity (Latvijas Universitāte), Technické univerzity (Rīgas Tehniskā Universitāte) a univerzity Stradin (Rīgas Stradiņa Universitāte). V Rize zasedá i lotyšský parlament (Saeima) a na Rižském hradě sídlí lotyšský prezident.
V posledních letech se výrazně zvýšil obchodní a turistický cestovní ruch vzhledem k zlepšení komerční a turistické infrastruktury. Riga jako přístavní město je hlavním cestovním uzlem místní silniční a železniční dopravy. Většina turistů cestuje do Rigy letecky. Mezinárodní letiště v Rize je největší v Pobaltí, bylo zmodernizované v roce 2001, k 800. výročí založení města. Mezi lety 1993 a 2001 se letecká doprava zdvojnásobila. Baltické námořní trajekty spojují Rigu se Stockholmem, Kielem a Lübeckem. V období studené války byly v Rize také dvě letecké základny: Rumbula a Spilve.
Ve městě se nacházejí všechny důležité finanční instituce, včetně lotyšské centrální banky. Zahraniční obchod se v Rize v posledním období rozvíjí, zvláště po vstupu Lotyšska do Evropské unie 1. května 2004. V Rize je soustředěna přibližně polovina celé průmyslové kapacity Lotyšska, především v oblasti finančnictví, veřejných služeb, potravinářství, farmakologie, zpracování dřeva, tiskařství. Je zastoupen textilní a nábytkářský průmysl a výroba komunikačních zařízení. Přístav v Rize je důležitým centrem dopravy zboží.
[editovat] Památky
- Románská monumentální katedrála, považovaná za největší kostel v pobaltských státech. Začala vznikat roku 1211, několikrát byla přestavovaná. Uvnitř jsou jedinečné varhany z roku 1844 s 6768 píšťalami.
- Rižský hrad (Rīgas Pils) je sídlem prezidentky a je zde umístěno Muzeum lotyšské historie, Muzeum zahraničního umění a Muzeum literatury, divadla a hudby.
- Kostel Svatého Petra s věží vysokou 123 metrů
- Kostel Svatého Jana s dominikánským klášterem
- "Prašná věž" (Pulvertornis), poslední zachovaná část bývalých městských hradeb. Sídlí zde Lotyšské vojenské muzeum
- Památník svobody byl postaven Karlisem Zalem mezi lety 1931–1935 a měl symbolizovat Lotyšsko jako mladý, svobodný a nezávislý stát. Symbolika tohoto monumentu během doby, kdy Lotyšsko bylo součástí Sovětského svazu, narůstala. Na vrcholu památníku je socha, jež představuje svobodu. Tato socha v rukou třímá tři hvězdy, které odkazují na tři lotyšské regiony: Kurzeme, Vidzeme a Latgale. U úpatí památníku je několik soch reprezentující hodnoty, kterými jsou: práce, rodina, síla národa, síla víry a historický odkaz. Ve středu tohoto sousoší je socha matky národa.
[editovat] Podnebí
V zimě se v Rize pohybují teploty okolo -5 stupňů Celsia, v létě mezi 15 a 20 stupni Celsia. Podnebí je mírné, přímořské, se zřetelnou aktivitou cyklonů a značným podílem srážek.
[editovat] Obyvatelstvo
|
|
|
|
Počet obyvatel Rigy se snižuje, zvlášť je to znatelné na údajích po roce 1991. Způsobila to emigrace etnických Rusů, odchod části obyvatel do Velké Británie a Irska a nízká porodnost. Počet obyvatel (v roce 2006) je 727 578. Ve městě tvoří Lotyši kolem 43% populace, přibližně stejné procento je Rusů. Na porovnání, v Lotyšsku žije 59% Lotyšů, 28,5% Rusů, 3,8% Bělorusů, 2,5% Ukrajinců, 2,4% Poláků, 1,4% Litevců a 2,4% jiných národností (2006). Většina Lotyšů je protestantské evangelické luteránské nebo římskokatolické víry, většina Rusů patří k ruské ortodoxní církvi. Po získání nezávislosti v roce 1991 se muselo mnoho nelotyšských rodin, které se přistěhovaly po anexi Lotyšska v roce 1940, odstěhovat do svých původních zemí. Výsledkem tohoto velkého počtu emigrací z Lotyšska je snižování počtu obyvatel, zároveň procentuálně počet Lotyšů vzrůstá.
[editovat] Partnerská města
[editovat] Odkazy
[editovat] Reference
- ↑ Masívní pokles populace po první světové válce.
- ↑ Pokles populace po druhé světové válce a deportacích.
[editovat] Související články
[editovat] Externí odkazy
- česky
|
|
 |
|---|---|
|
Samostatná města Daugavpils • Jelgava • Jūrmala • Liepāja • Rēzekne • Rīga • Ventspils Správní centra rajónů Ainaži • Aizpute • Aknīste • Aloja • Alūksne • Ape • Auce • Baldone • Baloži • Balvi • Bauska • Cesvaine • Cēsis • Dagda • Dobele • Grobiņa • Gulbene • Jaunjelgava • Jēkabpils • Kalnciems • Kārsava • Kuldīga • Limbaži • Līgatne • Ludza • Madona • Mazsalaca • Olaine • Piltene • Pļaviņas • Priekule • Rūjiena • Salacgrīva • Saldus • Saulkrasti • Seda • Skrunda • Smiltene • Staicele • Stende • Strenči • Subate • Talsi • Tukums • Valdemārpils • Valka • Valmiera • Viesīte • Viļaka • Viļāni • Vangaži • Varakļāni Obvodní města Aizkraukle • Brocēni • Durbe • Ikšķile • Ilūkste • Kandava • Krāslava • Ķegums • Lielvārde • Līvāni • Lubāna • Ogre • Pāvilosta • Preiļi • Sabile • Salaspils • Sigulda • Zilupe |
|
