Daugavpils

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Daugavpils
Daugavpils, 1912
Daugavpils, 1912
Daugavpils – znak
znak
Daugavpils – vlajka
vlajka
poloha
zeměpisné souřadnice:
stát: Lotyšsko Lotyšsko
historický region: Latgale
Daugavpils
Red pog.png
Daugavpils
rozloha a obyvatelstvo
rozloha: 72,48 km²
počet obyvatel: 108 260
správa
oficiální web: http://www.daugavpils.lv

Daugavpils (zvuk výslovnost, latgalsky Daugpiļs, německy Dünaburg, polsky Dyneburg, rusky Даугавпилс, dříve Двинcк, finsky Väinänlinna) je druhé největší město Lotyšska. Nachází se v jihovýchodní části země, asi 230 km od hlavního města Rigy.

Město bylo založeno roku 1275 a městská práva získalo roku 1582. Během polského období v (1561–1772) bylo hlavním městem livonského (inflanckého) vojvodství.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Daugavpils se nachází na jihovýchodě země, cca 250 km od Rigy. Městem protéká řeka Daugava, která dala městu název. Daugavpils se nachází jen 33 km od hranic s Běloruskem a 25 km od hranic s Litvou, což z něj dělá významný železniční uzel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První zmínka o Daugavpilsu pochází z roku 1275, když tu Ernst von Rassburg z Řádu mečových bratří vybudoval kamennou pevnost důležitou při bojích s dosud pohanskými Litevci. Němečtí rytíři v této době ovládali území téměř celého Lotyšska, Estonska, území dnešní Kaliningradské oblasti Ruské federace, části Litvy a Polska. Podnikali útoky zejména proti pohanským Litevcům, ale i pravoslavným Rusům, ba dokonce i proti katolickým Polákům. Litevci pevnost několikrát vážně ohrožovali. V roce 1481 zámek dobyl vládce Ruska Ivan III. Po sekularizaci území řádových bratrů (přešli na protestantismus) se Daugavpils stal součástí Republiky obou národů. Právě v této době začal odlišný vývoj Latgalska. Ostatní části Lotyšska se staly součástí Švédského panství a prosadilo se tam evangelické náboženství (Švédové byli evangelíci a podporovali protestantismus po celé Evropě). Latgalsko pod polskou vládou zůstalo římskokatolické. V roce 1655 město dobyli Švédové a v roce 1656 ruská vojska. Během ruské vlády v letech 16561657 se město nazývalo Borisoglebsk. Poté se stalo opět součástí Republiky obou národů. Po prvním dělení Polska v roce 1772 připadl Daugavpils Ruskému impériu. Ve městě se začaly budovat pravoslavné chrámy a přibývalo ruského obyvatelstva. Byla postavena i železniční trať Sankt Petěrburg-Varšava, ale i tratě do Vitebska a Rigy. Daugavpils se tak stal železniční křižovatkou a strategickým dopravním uzlem. Ve Pskovské gubernii, do které byl začleněn, se stal největším městem. Od roku 1893 se město nazývalo ruským názvem Dvinsk. V roce 1914 měl Dvinsk 112 837 obyvatel.

Po vypuknutí 1. světové války procházelo město těžkými časy. V letech 19151918 se zde stabilizovala východní fronta (poziční válka). Město se stalo pro obě bojující strany jakýmsi východním Verdunem. Teprve po bolševické revoluci na základě brestlitevského míru obsadila Dvinsk 18. února 1918 německá vojska. V prosinci 1918 je vystřídala Rudá armáda a město se stalo částí Sovětského Ruska. V lednu 1920 během války mezi Polskem a bolševiky obsadili město Poláci. Od 11. srpna 1920 se stalo součástí nezávislého Lotyšska.

Po uzavření paktu Ribbentrop-Molotov mezi SSSR a nacistickým Německem obsadila město 17. června 1940 sovětská vojska. 26. června 1941 je vytlačila během útoku na SSSR nacistická vojska. Během nacistické okupace bylo zlikvidováno početné židovské obyvatelstvo. 27. července 1944 byli Němci vytlačeni sovětskými vojsky a město se opět stalo součástí SSSR až do vyhlášení nezávislosti Lotyšska v roce 1991. Stalo se součástí Lotyšské sovětské socialistické republiky.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Etnické složení[editovat | editovat zdroj]

Zvláštností tohoto lotyšského města je to, že zde Lotyši netvoří ani pětinu obyvatel. Až do dělení Polska v roce 1772 zde žila silná polská komunita, která tvořila podstatnou část obyvatel. I dnes tvoří Poláci téměř 15% obyvatel města. Po roce 1772 se zde stěhovali pravoslavní Rusové a Bělorusové. Jejich počet se prudce zvyšoval hlavně v období sovětské vlády. Dnes má město více než 50% ruského obyvatelstva a téměř 8% běloruského obyvatelstva. Židé byli téměř zcela zlikvidováni během nacistické okupace. Ostatní minority jsou téměř zanedbatelné.

Vývoj počtu obyvatel v letech 1772–2008
Národnostní složení (2010)[1]
Rusové
  
51,8 %
Lotyši
  
18 %
Poláci
  
14,4 %
Bělorusové
  
7,6 %
Ukrajinci
  
2,1 %
Litevci
  
0,9 %
Ostatní
  
5,2 %

Náboženské složení[editovat | editovat zdroj]

Zajímavostí města je i jeho náboženské složení. Většina obyvatelstva se hlásí k pravoslavné církvi (Ruská pravoslavná církev, patriarchát Moskva). Jde zejména o Rusy, Bělorusy, Ukrajince, ale i malou skupinu Lotyšů. Zdejší Lotyši (často se hlásí k etnické skupině Latgalců) jsou převážně římští katolíci (v ostatních částech Lotyšska jsou Lotyši evangelíci). K římským katolíkům se hlásí i zdejší Poláci a Litevci. Evangelíků a jiných věřících je málo.

Památky[editovat | editovat zdroj]

Chrám svatých Borise a Gleba

Ve městě se nachází mnoho architektonických památek, které připomínají jednotlivé etapy historického vývoje města.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Daugavpils na slovenské Wikipedii.

  1. Tabula: IS20. PASTĀVĪGO IEDZĪVOTĀJU NACIONĀLAIS SASTĀVS REĢIONOS UN REPUBLIKAS PILSĒTĀS GADA SĀKUMĀ [online]. Data.csb.gov.lv, [cit. 2011-09-15]. Dostupné online. (anglicky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]