Kaliningradská oblast
| Kaliningradská oblast Калининградская область |
|||
|---|---|---|---|
|
|||
| geografie | |||
|
|
|||
| Hlavní město: | Kaliningrad | ||
| Rozloha: | 15 100 km² | ||
| Časové pásmo: | UTC+3[1] | ||
| obyvatelstvo | |||
| Počet obyvatel: | 945 000 | ||
| Hustota zalidnění: | 62,6 ob./km² | ||
| správa regionu | |||
| Nadřazený celek: | Severozápadní federální okruh | ||
| Druh celku: | oblast | ||
| gubernátor | Georgij Boos | ||
Kaliningradská oblast je ruská exkláva ve východní Evropě, hraničící s Litvou a s Polskem, nejzápadnější a nejmenší oblast Ruské federace. Ze západu má Kaliningradská oblast přístup k Baltskému moři. Kromě Kaliningradu jsou dalšími významnými městy říční přístav Sovětsk (dříve Tilsit), železniční uzel Černjachovsk a přístav Baltijsk. Hlavní říční osy jsou Pregola a Němen.
Kaliningradská oblast, osamělý klín Ruska ležící mezi Litvou, Polskem a Baltským mořem, byla vždy příliš strategická, než aby byla ponechána v cizích rukou. Původně se město Kaliningrad jmenovalo Königsberg (Královec) a bylo založeno ve 13. století českým králem Přemyslem Otakarem II. Nedlouho po založení bylo ale poničeno povstáním Prusů a obnovena jako tři samostatná města, která se až v 18. st. opět sjednotila. Do konce 2. světové války byla tato oblast součástí Východního Pruska. Roku 1945 byla nakonec připojena k SSSR. Po roce 1991 trpěl Kaliningrad odtržením od Ruska, ale na druhé straně těží z úzkých vztahů a obchodu s Německem. Kaliningradská oblast má svou vlastní správu, která rozhoduje v některých záležitostech, ale je podřízena Moskvě. V dnešní době zde sídlí ruská baltická flotila. Oblast se také má stát místem pro novou ruskou jadernou elektrárnu - Baltskou JE.
V Královci bývala slavná univerzita světového věhlasu, která velmi utrpěla připojením území k SSSR. Dnes se jmenuje Baltská federální univerzita Imanuela Kanta.
Obsah |
Baltská jaderná elektrárna [editovat]
Kaliningradská oblast má od roku 2016 mít vlastní jadernou elektrárnu. V roce 2008 podepsala místní vláda a Rosatom smlouvu na výstavbu a 25. února 2010 guvernér oblasti Georgij Boos spolu se šéfem Rosatom Sergejem Kirijenkem položili její základní kámen. Dokončena má být v roce 2016 a zatím je jediným akcionářem ruská vláda. Jedná se o projekt, velmi důležitý z mnoha hledisek - je to první elektrárna, kterou Rusko staví "na zelené louce" (předtím pouze dokončovalo staré projekty z dob SSSR)[2], zajistí oblast energií a navíc může změnit energetický profil regionu, neboť Polsko, Bělorusko ani pobaltské země funkčními jadernými elektrárnami nedisponují [3].
Kaliningrad v obrazech [editovat]
-
Historická katedrála.
-
Zbytky německého zámku, zničeného během druhé světové války.
-
Kaliningradský přístav.
-
"Jezero" Agrapa.
-
Královská brána.
-
Pomník 1200 rudoarmějcům, kteří padli při dobývání Kaliningradu.
-
Pobřeží Baltského moře.
-
Satelitní snímek zálivu.
_abandoned_castle.JPG)
Odkazy [editovat]
Reference [editovat]
- ↑ Rozhodnutí vlády Ruské federace č. 725 z 31.8.2011 [online]. Moskva: Правительство Российской Федерации, 2011-08-31, [cit. 2012-03-11]. Dostupné online. (ru)
- ↑ První betonářské práce začnou na Baltské JE už příští rok
- ↑ Lotyšsko se v budoucnu neobejde bez jaderné energie
Externí odkazy [editovat]
