Volgograd

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Na tento článek je přesměrováno heslo Stalingrad. Další významy jsou uvedeny v článku Stalingrad (rozcestník).
Volgograd
Волгоград
Jeden z městských bulvárů a budova železniční stanice
Jeden z městských bulvárů a budova železniční stanice
Volgograd – znak
znak
Volgograd – vlajka
vlajka
poloha
souřadnice: 48°42′0″ s. š., 44°29′0″ v. d.
nadmořská výška: 0–102 m n. m.
stát: Rusko Rusko
federální okruh: Jižní
oblast: Flag of Volgograd Oblast.svg Volgogradská
administrativní dělení: 8 rajónů
Volgograd na mapě
Volgogradská oblast na mapě Ruska
Volgograd
Red pog.png
Volgograd
rozloha a obyvatelstvo
rozloha: 565 km²
počet obyvatel: 986 400 (2007)
hustota zalidnění: 1777 obyv. / km²
etnické složení: Rusové, okrajově též Ukrajinci, Kazaši, Tataři a další
náboženské složení: pravoslavné křesťanství
správa
starosta: Roman Grebennikov (KSRF)
oficiální web: www.volgadmin.ru
telefonní předvolba: +7 (8442)
PSČ: 400001—400138
označení vozidel: 34

Volgograd (rusky zvuk Волгогра́д), od 10. dubna 1925 do 7. listopadu 1961 nazýván Stalingrad (rusky zvuk Сталингра́д), v letech 15891925 Caricyn (rusky zvuk Цари́цын), je město v Ruské federaci na jihu její evropské části. Město je důležitým přístavem na řece Volze; podél jejího západního břehu se táhne v délce téměř 80 km. Město je centrem Volgogradské oblasti a má 986 000 obyvatel. Jeho rozloha činí 565 km², tedy o něco více než rozloha Prahy.

Obsah

[editovat] Historie

[editovat] Carské Rusko a občanská válka

Volgograd byl založen roku 1589 jako pevnost Caricyn na soutoku řek Carica a Volha. Tato pevnost získala název z tatarského „Sary-Su“ (= žlutá voda/řeka) nebo „Sary-Sin“ (= žlutý ostrov). Její účel bylo hlídat často nestálou hranici mezi Tatarstánem a ruským impériem. V roce 1670 dobyli město Kozáci (Stěnka Razin) a to během vzpoury. Jemeljan Pugačov Volgograd (Caricyn) nedobyl, byl odražen carským vojskem, kterému velel plukovník Cypletěv a Bošňak.

V 19. století se tehdejší Caricyn stal významným přístavem na Volze a důležitou dopravní křižovatkou. Během Říjnové bolševické revoluce to bylo místo těžkých bojů. Stalin, Kliment Vorošilov a Semjon Buďonnyj obsadili město sice už roku 1918, avšak nedlouho poté je získali „bílí“ zpět. Roku 1920 byla nakonec ustanovena sovětská moc a město přejmenováno na Stalingrad.


[editovat] 2. světová válka

Za dob Stalinovy vlády se stal Volgograd důležitým přístavem. Bylo zde překládáno zboží z vlaků na lodě a naopak. V době 2. světové války mělo město značný strategický význam, umocněný navíc symbolikou jeho jména. Mezi 21. srpnem 1942 a 2. únorem 1943 město obléhala německá vojska a téměř celé je dobyla, pak však byla obklíčena a zničena. „Bitva o Stalingrad“, kterou nakonec vyhrála Rudá armáda, znamenala totální zvrat ve válečné situaci v Evropě; od této doby byla vojska Třetí říše nucena ustupovat zpět na západ. V bojích padlo 1,5 milionu lidí na obou stranách; celé město bylo totálně zničeno. Po skončení války, roku 1945 dostal Volgograd titul Město Hrdina a ocenil jej také britský král Jiří VI. Jako památník na tuto dobu byla postavena socha Matky Rus (Mamajevova mohyla).

[editovat] Po 2. světové válce

Roku 1961 Nikita Chruščov přejmenoval tehdejší Stalingrad na Volgograd, v rámci procesu destalinizace, který tehdy v zemi probíhal. Tato změna byla přijata s rozpaky, jelikož název Stalingrad byl název hrdého města. V současnosti by mnoho lidí opět uvítalo změnu k původnímu jménu.[zdroj?] Dnes mnoho míst, hlavně ve Francii nese název Stalingrad na počest tohoto města. V 80. letech byla zřízena tramvajová rychlodráha. V 90. letech překonal počet obyvatel milionovou hranici, na počátku 21. století pod ni však zase spadl.

[editovat] Současná ekonomická situace

Na Volze byla vybudována přehradní nádrž, dnes je Volgograd stále důležitou dopravní křižovatkou mezi Donbasem, Sibiří, Kavkazem a Ruskem. Roku 1952 byl vybudován Volžsko-donský kanál. V dnešní době se zde nachází velké množství loděnic a závodů na zpracování oceli, hliníku a ropy.

[editovat] Partnerská města

[editovat] Externí odkazy

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Osobní nástroje
Jmenné prostory

Varianty
Akce
Navigace
Tisk/export
Nástroje
V jiných jazycích