Volgograd

Volgograd; Волгоград
	; Jeden z městských bulvárů a budova železniční stanice
; znak	; vlajka
poloha
souřadnice:	48°42′0″ s. š., 44°29′0″ v. d.
nadmořská výška:	0–102 m n. m.
stát:	Rusko
federální okruh:	Jižní
oblast:	Volgogradská
administrativní dělení:	8 rajónů
	; Volgogradská oblast na mapě Ruska
	Volgograd
rozloha a obyvatelstvo
rozloha:	565 km²
počet obyvatel:	986 400 (2007)
hustota zalidnění:	1777 obyv. / km²
etnické složení:	Rusové, okrajově též Ukrajinci, Kazaši, Tataři a další
náboženské složení:	pravoslavné křesťanství
správa
starosta:	Roman Grebennikov (KSRF)
oficiální web:	www.volgadmin.ru
telefonní předvolba:	+7 (8442)
PSČ:	400001—400138
označení vozidel:	34

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Skočit na: Navigace, Hledání

Na tento článek je přesměrováno heslo Stalingrad. Další významy jsou uvedeny v článku Stalingrad (rozcestník).

Volgograd (rusky Волгогра́д), od 10. dubna 1925 do 7. listopadu 1961 nazýván Stalingrad (rusky Сталингра́д), v letech 1589–1925 Caricyn (rusky Цари́цын), je město v Ruské federaci na jihu její evropské části. Město je důležitým přístavem na řece Volze; podél jejího západního břehu se táhne v délce téměř 80 km. Město je centrem Volgogradské oblasti a má 986 000 obyvatel. Jeho rozloha činí 565 km², tedy o něco více než rozloha Prahy.

[editovat] Historie

[editovat] Carské Rusko a občanská válka

Volgograd byl založen roku 1589 jako pevnost Caricyn na soutoku řek Carica a Volha. Tato pevnost získala název z tatarského „Sary-Su“ (= žlutá voda/řeka) nebo „Sary-Sin“ (= žlutý ostrov). Její účel bylo hlídat často nestálou hranici mezi Tatarstánem a ruským impériem. V roce 1670 dobyli město Kozáci (Stěnka Razin) a to během vzpoury. Jemeljan Pugačov Volgograd (Caricyn) nedobyl, byl odražen carským vojskem, kterému velel plukovník Cypletěv a Bošňak.

V 19. století se tehdejší Caricyn stal významným přístavem na Volze a důležitou dopravní křižovatkou. Během Říjnové bolševické revoluce to bylo místo těžkých bojů. Stalin, Kliment Vorošilov a Semjon Buďonnyj obsadili město sice už roku 1918, avšak nedlouho poté je získali „bílí“ zpět. Roku 1920 byla nakonec ustanovena sovětská moc a město přejmenováno na Stalingrad.

[editovat] 2. světová válka

Za dob Stalinovy vlády se stal Volgograd důležitým přístavem. Bylo zde překládáno zboží z vlaků na lodě a naopak. V době 2. světové války mělo město značný strategický význam, umocněný navíc symbolikou jeho jména. Mezi 21. srpnem 1942 a 2. únorem 1943 město obléhala německá vojska a téměř celé je dobyla, pak však byla obklíčena a zničena. „Bitva o Stalingrad“, kterou nakonec vyhrála Rudá armáda, znamenala totální zvrat ve válečné situaci v Evropě; od této doby byla vojska Třetí říše nucena ustupovat zpět na západ. V bojích padlo 1,5 milionu lidí na obou stranách; celé město bylo totálně zničeno. Po skončení války, roku 1945 dostal Volgograd titul Město Hrdina a ocenil jej také britský král Jiří VI. Jako památník na tuto dobu byla postavena socha Matky Rus (Mamajevova mohyla).

[editovat] Po 2. světové válce

Roku 1961 Nikita Chruščov přejmenoval tehdejší Stalingrad na Volgograd, v rámci procesu destalinizace, který tehdy v zemi probíhal. Tato změna byla přijata s rozpaky, jelikož název Stalingrad byl název hrdého města. V současnosti by mnoho lidí opět uvítalo změnu k původnímu jménu.^[zdroj?] Dnes mnoho míst, hlavně ve Francii nese název Stalingrad na počest tohoto města. V 80. letech byla zřízena tramvajová rychlodráha. V 90. letech překonal počet obyvatel milionovou hranici, na počátku 21. století pod ni však zase spadl.

[editovat] Současná ekonomická situace

Na Volze byla vybudována přehradní nádrž, dnes je Volgograd stále důležitou dopravní křižovatkou mezi Donbasem, Sibiří, Kavkazem a Ruskem. Roku 1952 byl vybudován Volžsko-donský kanál. V dnešní době se zde nachází velké množství loděnic a závodů na zpracování oceli, hliníku a ropy.