Přímořský kraj

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Přímořský kraj
Приморский край
Vlajka
vlajka
Znak
znak
geografie

Map of Russia - Primorsky Krai (2008-03).svg
Přímořský kraj na mapě Ruska

Hlavní město: Vladivostok
Rozloha: 164 700 [1] km²
obyvatelstvo
Počet obyvatel: 1 956 497[2]  (X/2010)
Hustota zalidnění: 11,88 ob./km²
Jazyk: ruština
Národnostní složení: Rusové 92,5 %, Ukrajinci 2,8 %, Korejci 1,0 %, Tataři a další[3]
Náboženství: Pravoslavné křesťanství, tradiční animistická náboženství
správa regionu
Nadřazený celek: Ruská federace
Druh celku: kraj
Podřízené celky: 22 rajónů, 12 městských okruhů
gubernátor Vladimir Vladimirovič Mikluševskij
mezinárodní identifikace
Telefonní předvolba:

Přímořský kraj (rusky Примо́рский край) je federální subjekt Ruské federace, jenž se rozkládá především podél pobřeží Ochotského moře. Kraj je součástí Dálněvýchodního federálního okruhu.

Přímořský kraj vznikl 18. října 1938 rozdělením Dálněvýchodního kraje. Hlavní městem je Vladivostok, který je největším městem ruského dálného východu. V kraji žilo k roku 2010 1 956 497 obyvatel.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Kraj sousedí na severu s Chabarovským krajem, na západě s Čínou a na jihu se Severní Koreou. Ke kraji patří i některé ostrovy.

Přímořským krajem prochází pohoří Sichote Aliň, které pokračuje do Chabarovského kraje. Nevýznamnější řekou je Ussuri, která zde pramení a na svém středním toku tvoří na západě hranici s Čínou. Ussuri protéká rozsáhlým údolím, ve kterém se vyskytují četné ostrovy oddělené říčními rameny, pouze na menší části toku má údolí strmé břehy. Do Ussuri odtéká většina řek Přímořského kraje.

Kraj se nachází ve Vladivostocké časové zóně UTC+11, která je oproti moskevskému času předsunuta o 7 hodin. Místní střední sluneční čas se oproti úřednímu času předbíhá zhruba o 2 hodiny.

Sídla[editovat | editovat zdroj]

Tabulka níže uvádí největší sídla v Přímořském kraji (bez aglomerace) podle sčítání v r. 2010[4] a vzestup nebo pokles v porovnání s předchozím sčítáním.

Sídlo počet obyvatel
Vladivostok 592 069
Nachodka 159 695
Ussurijsk 157 946
Arťom 102 636
Arseňjev 56 742

Hospodářství[editovat | editovat zdroj]

Průmysl loďařský, chemický (zejména zpracování ropy), rybný, letecký (vojenská letadla), hutnictví olova. Vladivostok je nejdůležitějším finančním centrem ruského východu.

Krajem prochází Transsibiřská magistrála a také železniční trať do Severní Koreje. Námořní přístavy v Přímořském kraji mají mimořádný celostátní význam, jde především o moderní kontejnerové přístavy ve Vladivostoku a v Nachodce (Vostočnyj) a dále o ropný terminál tamtéž. Ve Vladivostoku je mezinárodní letiště, které má spojení s městy v Číně, Severní Koreji, Jižní Koreji, Japonsku a dále s vnitrostátními letišti.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Административно-территориальное деление по субъектам Российской Федерации на 1 января 2010 года (xls). [online]. Moskva: Федеральная служба государственной статистики, 2010-07-14, [cit. 2012-05-19]. (xls) Dostupné online. (rusky) 
  2. Городскoe и сeльcкoe населениe пo субъектaм Российской Федерации [online]. Moskva: Федеральная служба государственной статистики, 2011, [cit. 2012-03-18]. (xls) Dostupné online. (rusky) 
  3. Национальный состав населения пo субъектaм Российской Федерации [online]. Moskva: Федеральная служба государственной статистики, 2011, [cit. 2012-05-19]. (xls) Dostupné online. (rusky) 
  4. Численность населения районов и городских населённых пунктов субъектов Российской Федерации [online]. Moskva: Федеральная служба государственной статистики, 2011, [cit. 2012-05-14]. (xls) Dostupné online. (rusky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu