Přímořský kraj
| Přímořský kraj Приморский край |
|||
|---|---|---|---|
|
|||
| geografie | |||
|
|
|||
| Hlavní město: | Vladivostok | ||
| Rozloha: | 164 700 [1] km² | ||
| Časové pásmo: | UTC+11[2] | ||
| obyvatelstvo | |||
| Počet obyvatel: | 1 956 497[3] ▼ (X/2010) | ||
| Hustota zalidnění: | 11,88 ob./km² | ||
| Jazyk: | ruština | ||
| Národnostní složení: | Rusové 92,5 %, Ukrajinci 2,8 %, Korejci 1,0 %, Tataři a další[4] | ||
| Náboženství: | Pravoslavné křesťanství, tradiční animistická náboženství | ||
| správa regionu | |||
| Nadřazený celek: | Ruská federace | ||
| Druh celku: | kraj | ||
| Podřízené celky: | 22 rajónů, 12 městských okruhů | ||
| gubernátor | Vladimir Vladimirovič Mikluševskij | ||
| mezinárodní identifikace | |||
| Telefonní předvolba: | |||
.svg)
Přímořský kraj (rusky Примо́рский край) je federální subjekt Ruské federace, jenž se rozkládá především podél pobřeží Ochotského moře. Kraj je součástí Dálněvýchodního federálního okruhu.
Přímořský kraj vznikl 18. října 1938 rozdělením Dálněvýchodního kraje. Hlavní městem je Vladivostok, který je největším městem ruského dálného východu. V kraji žilo k roku 2010 1 956 497 obyvatel.
Obsah |
Geografie [editovat]
Kraj sousedí na severu s Chabarovským krajem, na západě s Čínou a na jihu se Severní Koreou. Ke kraji patří i některé ostrovy.
Přímořským krajem prochází pohoří Sichote Aliň, které pokračuje do Chabarovského kraje. Nevýznamnější řekou je Ussuri, která zde pramení a na svém středním toku tvoří na západě hranici s Čínou. Ussuri protéká rozsáhlým údolím, ve kterém se vyskytují četné ostrovy oddělené říčními rameny, pouze na menší části toku má údolí strmé břehy. Do Ussuri odtéká většina řek Přímořského kraje.
Kraj se nachází ve Vladivostocké časové zóně UTC+11, která je oproti moskevskému času předsunuta o 7 hodin. Místní střední sluneční čas se oproti úřednímu času předbíhá zhruba o 2 hodiny.
Sídla [editovat]
Tabulka níže uvádí největší sídla v Přímořském kraji (bez aglomerace) podle sčítání v r. 2010[5] a vzestup nebo pokles v porovnání s předchozím sčítáním.
| Sídlo | počet obyvatel |
|---|---|
| Vladivostok | 592 069▼ |
| Nachodka | 159 695▼ |
| Ussurijsk | 157 946▼ |
| Arťom | 102 636▼ |
| Arseňjev | 56 742▼ |
Hospodářství [editovat]
Průmysl loďařský, chemický (zejména zpracování ropy), rybný, letecký (vojenská letadla), hutnictví olova. Vladivostok je nejdůležitějším finančím centrem ruského východu.
Krajem prochází Transsibiřská magistrála a také železniční trať do Severní Koreje. Námořní přístavy v Přímořském kraji mají mimořádný celostátní význam, jde především o moderní kontejnerové přístavy ve Vladivostoku a v Nachodce (Vostočnyj) a dále o ropný terminál tamtéž. Ve Vladivostoku je mezinárodní letiště, které má spojení s městy v Číně, Severní Koreji, Jižní Koreji, Japonsku a dále s vnitrostátními letišti.
Odkazy [editovat]
Reference [editovat]
- ↑ Административно-территориальное деление по субъектам Российской Федерации на 1 января 2010 года (xls). [online]. Moskva: Федеральная служба государственной статистики, 2010-07-14, [cit. 2012-05-19]. (xls) Dostupné online. (ru)
- ↑ Rozhodnutí vlády Ruské federace č. 725 z 31.8.2011 [online]. Moskva: Правительство Российской Федерации, 2011-08-31, [cit. 2012-03-11]. Dostupné online. (ru)
- ↑ Городскoe и сeльcкoe населениe пo субъектaм Российской Федерации [online]. Moskva: Федеральная служба государственной статистики, 2011, [cit. 2012-03-18]. (xls) Dostupné online. (ru)
- ↑ Национальный состав населения пo субъектaм Российской Федерации [online]. Moskva: Федеральная служба государственной статистики, 2011, [cit. 2012-05-19]. (xls) Dostupné online. (ru)
- ↑ Численность населения районов и городских населённых пунктов субъектов Российской Федерации [online]. Moskva: Федеральная служба государственной статистики, 2011, [cit. 2012-05-14]. (xls) Dostupné online. (ru)
Související články [editovat]
Externí odkazy [editovat]
