Sluneční čas

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Sluneční čas je čas určovaný otáčením Země (či jiného tělesa ve sluneční soustavě, které se pohybuje po heliocentrické dráze) vzhledem ke Slunci. Je dán hodinovým úhlem Slunce a je měřen na sluneční dny a jejich části. Jeden sluneční den je čas, který uplyne za jedno otočení tělesa, t.j. mezi dvěma průchody Slunce jedním poledníkem.

Pravý sluneční čas[editovat | editovat zdroj]

Pravý sluneční čas je čas určený hodinovým úhlem pravého slunce (středu skutečného slunečního disku). Jeden pravý sluneční den je tedy doba, která uplyne mezi dvěma po sobě následujícími kulminacemi pravého slunce. Protože je pohyb pravého slunce v důsledku druhého Keplerova zákona nerovnoměrný, neplyne pravý sluneční čas rovnoměrně – délka pravého slunečního dne se během roku mění. Protože čas užívaný pro civilní potřebu musí plynout rovnoměrně, je pravý sluneční čas nevhodný a byl proto zaveden střední sluneční čas.

Měření pravého slunečního času lze provádět slunečními hodinami.

Střední sluneční čas[editovat | editovat zdroj]

Střední sluneční čas je čas měřený podle druhého středního slunce (myšleného bodu na nebeské sféře, který se pohybuje rovnoměrně po světovém rovníku východním směrem). Jednotkou středního času je střední sluneční den – doba mezi dvěma průchody druhého středního slunce jedním poledníkem.

Protože je druhé střední slunce bod myšlený (a tedy nepozorovatelný), užívá se k určování středního slunečního času hvězdný čas.

Střední sluneční čas na Zemi[editovat | editovat zdroj]

Jeden střední sluneční den na Zemi má přesně 24 hodin a rovná se 24 hodin, 3 minuty a 56,555 sekund středního hvězdného času. Důvodem toho, že střední sluneční čas plyne pomaleji než hvězdný čas, je zpomalování zdánlivého pohybu Slunce po nebeské sféře o přibližně jeden stupeň za den díky oběhu Země kolem Slunce.

Každý poledník má svůj místní střední sluneční čas – je určen jako úhlová vzdálenost od druhého středního slunce. Tento úhel je převeden na čas (15° = 1 hodina, 15' = 1 minuta, 15" = 1 sekunda). Protože bylo nutné stanovit čas platný pro celá území, bylo třeba určit, který poledník bude pro které dané území rozhodující. Světový čas (UTC) byl určen jako místní čas nultého poledníku (prochází observatoří v Greenwichi). V Česku je používán středoevropský čas (SEČ), který je místním slunečním časem patnáctého poledníku (15° východní délky), který prochází například Jindřichovým Hradcem.

Ani střední sluneční čas neplyne rovnoměrně, protože rotační pohyb Země je nepravidelný. Tyto vlivy jsou však velmi malé (například slapové tření a zmenšování zploštělosti Země zpomaluje její rotaci asi o 0,017 s za století)[1]. Pokud rozdíl mezi světovým časem (který je ve skutečnosti určován velmi přesně měřeným mezinárodním atomovým časem (TAI)) a středním slunečním časem dosáhne jedné sekundy, je tento rozdíl eliminován vložením přestupné sekundy.

Časová rovnice[editovat | editovat zdroj]

Časová rovnice udává rozdíl mezi pravým a středním slunečním časem. Tento rozdíl je způsoben eliptickou oběžnou drahou Země a sklonem ekliptiky směrem k rovníku a není v průběhu roku stejný – spojitě se mění. Oba časy jsou shodné čtyřikrát do roka (15./16. dubna, 14./15. června, 1./2. září a 25./26. prosince). Největší odchylky jsou 12. února (pravý sluneční čas je opožděn za středním o 14,4 minut) a 3. listopadu, kdy pravý čas předchází střední o 16,4 minut.

Použitá literatura[editovat | editovat zdroj]

  • HLAD, Oldřich; PAVLOUSEK, Jaroslav. Přehled astronomie. 2. vyd. Praha : Nakladatelství technické literatury, 1990. ISBN 80-03-00160-9. S. 220, 221.  

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Aldebaran.cz, Souřadnice a časomíra [online]. [cit. 2007-09-18]. Dostupné online.  

Související články[editovat | editovat zdroj]